Autoforum

/

Foto: Renault

Ojeté auto může být velice výhodná koupě, neboť při troše štěstí můžete klidně za 20 procent původní ceny vozu získat 80 procent jeho původní hodnoty. To ale musíte vybrat správně, u těchto aut je to podle Němců krajně nepravděpodobné.

Pokud si z jakéhokoli důvodu nechcete a nebo nemůžete koupit nové auto a jezdit stejně potřebujete, je koupě ojetiny rozumnou alternativou. Takový krok ale pochopitelně nikdy neobejde bez rizika, neboť obvykle nemůžete počítat s žádnou zárukou a ekonomická únosnost provozu pro vás nového auta bude dána péčí předchozího majitele a náchylnosti konkrétního vozu k poruchám.

To první lze leda pečlivě zkoumat před koupí, s druhým faktorem jde dělat mnohem více. Němečtí kolegové dali na základě dat z tamních stanic technické kontroly i vlastních zkušeností aktualizovaný seznam ojetých aut, jejichž pořízení je zkrátka příliš rizikové. Nejproblematičtější ojetiny napříč segmenty a věkovými kategoriemi představují vozy, kterým bude lepší se preventivně vyhnout, i kdyby se vám zamlouvaly svým vzhledem či technickými parametry.

V níže uvedeném přehledu tedy najdete už 14 někdy i žádaných modelů a jejich typické poruchy. Některé zmiňované závady nejsou neobvyklé, jde-li o deset a více let staré vozy, jenže statisticky se jich i ty dotýkají podstatně častěji než jiných vozů stejné třídy a stáří. Navíc jsou tu i problémy, které jsou vážnější a jejichž odstranění není ani snadné, ani levné. Odchází jim motory, převodovky nebo jde u některých o korozi, jejíž řešení je obtížné a drahé, pokud je vůbec ještě rozumně možné.

Pojďme se tedy podívat, o jaká auta jde a co přesně je trápí. Pokud po některém z nich přece jen toužíte, budete aspoň dobře vědět, na co si dát při hledání neobvykle dobrého kusu pozor.

1. Alfa Romeo 147

Ač vůz lákavý pro začínajícího alfistu, model 147 byl ve statistikách spolehlivosti vždy na chvostu. Většina problémů se týká opotřebovaných kloubů náprav, což by dobře informovaného zájemce o 147 nemělo překvapit, u jiných vozů se ale tyto problémy tak často nevyskytují. To samé platí o prorezlých tlumičích a únicích oleje - to nejsou u starších aut výjimečné závady, liší se ale vážností a četností svého výskytu.

Potíž tkví také v tom, že výrobce doporučuje měnit rozvodový řemen a vodní pumpu každé tři roky, což stojí desítky tisíc Kč nezávisle na motoru. U starších aut je to zanedbáváno a následkem toho může dojít i k přetržení řemene a vážnému poškození pohonu. Není neobvyklé ani příliš rychlé opotřebování spojky a závady na převodovce. Problematické je dále těsnění dveří a elektroinstalace, takže třeba kontrolky airbagů problikávají, i když je s vaky samotnými vše v pořádku.

2. Alfa Romeo 159

Jeden z nejvíc sexy sedanů posledních dekád je pro nejednoho zákazníka ojetých aut lákavý. Výbava je bohatá, motory silné, však tahle auta stála nová klidně okolo milionu korun a teď přijdou na pakatel. Kvalita zpracování a spolehlivost šla oproti 156 o světelné roky dopředu, ovšem pořád to není žádná sláva.

Pětiválce 2,4 JTDm trpí na ojnice, přehřívání a rozvody, obecně nejlepší volba je (vzácný a relativně drahý) motor 1,75 TBi. Brzdy se rychle opotřebovávají, podobně jako poloosy, a nosníky náprav a zavěšení výfukového potrubí trpí korozí. Pro zbytek vozu koroze tak velký problém není.

Foto: Alfa Romeo

3. Dacia Logan

Dacia Logan představuje noční můru druhých majitelů bez ohledu na stáří a generaci. Koupit ojetý kus musí být chvilková slabost pro budoucího majitele a velká výhra prodejce. Nejvíce problémů s autem připadá na výfukový systém, která má mizernou protikorozní ochranu, a na podvozek, kde trpí samotná ramena náprav, tlumiče i pružiny, které mají tendenci praskat. Za slabý bod je označováno i řízení, které je též nadměrně poruchové. Starší exempláře už trápí i koroze karoserie a většina i jinak nadějných vozů dojíždí na šetření majitelů na nesprávném místě - na řádném a pravidelném servisu.

Foto: Dacia

4. Fiat 500

Retrospektivní model s moderními prvky se vyrábí už čtrnáctým rokem a ještě nějaký rok se dělat bude, třebaže na světě je elektrický nástupce. Od raného věku jsou přítomny vady neslučitelné s hladkým průchodem technické kontroly. Majitelé jezdívají jen krátké trasy, proto se poskakování po městě brzy projevuje na často rozsáhlé korozi výfukové soustavy. Slabá ochrana platí pro všechny modelové roky. Závady se vyskytují jedenáctkrát častěji než je průměr, jen brzdová soustava se drží průměrné četnosti závad.

Foto: Fiat

5. Fiat Doblo

U Fiatu ještě chvíli zůstaneme, nakonec Němci jejich jméno s nadsázkou rozepisují jako „Fehler In Allen Teilen”, tj. „chyba v každém dílu”. A na STK jich u modelu Doblo skutečně nachází dost - karoserie prý vykazuje známky koroze už po dvou letech a elektroinstalace je náladová. Benzínové motory trápí těsnění hlav válců a vodní pumpy, diesely zase turbodmychadla, vysokotlaká palivová čerpadla a vstřikovače.

Problémy jsou také s táhly řazení, spínacími skříňkami, klouby a čepy náprav a řízení, úniky oleje a s orezivělými tlumiči výfuků. Chování při jízdě prý také není dobré, zejména při prudkých změnách směru, kdy se může vysoká karoserie i převrátit. Připomeňme ale i první generaci Mercedesu třídy A, která byla právě tímhle nechvalně proslulá.

Foto: Fiat

6. Fiat Panda

Obratný, levný, ale problematický hatchback vyráběný od roku 2003 do 2012. Panda má slabiny zejména na podvozku, obvyklé jsou i prorezivělé části výfuku. Svolávací servis řešil netěsnosti brzdových hadic a později musela být provedena hromadná oprava řízení. ADAC také zaznamenal časté výjezdy techniků ke startování motorů s vybitými bateriemi. V průběhu let se vyskytly rovněž problémy s pružinami a tlumiči, Panda dostává pověsti Fiatů skoro dokonale.

Foto: Fiat

7. Ford Ka

Pokud došlo u Fiatu na německé přísloví, lze u Fordu posloužit anglickým „Fix Or Repair Daily”, tj. že vůz každý den vyžaduje nějakou opravu. Pro malé a roztomilé Ka je ale největším nepřítelem koroze, a to až do té míry, že je prý snazší vyjmenovat díly, které netrpí korozí - nárazníky, volant a palubní deska. Protože jsou plastové. Teď vážně - rez opravdu trápí snad všechny plechové díly tohoto vozu. Nejhorší to je v prazích, na podlaze, na všech třech dveřích a okolo hrdla palivové nádrže.

Mohou také prasknout pružiny na přední nápravě a problematické může být i brzdové vedení. Na druhou stranu, motory jsou odolné a spolehlivé, trochu překvapivě ve vztahu k předchozímu odstavci. Také náhradní díly budou potenciálně levné, protože spousta aut dojede právě na korozi. Pokud se tedy živíte autoklempířstvím a budete své „káčko” parkovat v suchu, mohla by to být schůdná volba.

Foto: Ford

8. Chevrolet Captiva

Léta vyráběná Captiva je stále populární levnou alternativou - uvnitř je prostorná a dělala se i s šestiválci. Je pozoruhodně odolná korozi, ovšem časté závady jsou na odpružení, pohonu kol, řízení a osvětlení. Provozní brzdy jsou relativně odolné, ale je potřeba hlídat stav brzdového vedení. Parkovací brzda naopak může být zdrojem problémů.

Motory trpí únikem oleje a Captivy mívají problém s měřením emisí. Starší čtyřválce nejsou spolehlivé a u šestiválců jsou zase prý problematické rozvodové řetězy. A ani manuální, ani automatické převodovky nejsou bezproblémové. Sami známe pár majitelů nových i ojetých Captiv, všichni s ní byli spokojeni v jediném momentě - když se ji zbavili.

Foto: Chevrolet

9. Chevrolet Matiz

Na první pohled roztomilé městské autíčko, relativně moderní, i když bylo vyráběné od roku 2005. Na ten druhý past na kupce zdánlivě levných ojetin - Chevrolet Matiz byl jen facelift stejnojmenného Daewoo, které se začalo vyrábět v roce 1998 a stáří i skutečný původ jsou na autě znát. Matiz je překvapivě prostorný, ale trpí problémy v řízení a má slabé brzdy, které se ale rychle opotřebovávají. Jeho nepřítelem je koroze, zejména na výfuku a brzdovém vedení. Nespolehlivé jsou také stěrače, ventily EGR a alternátory.

Foto: Chevrolet

10. Mercedes-Benz ML W163

První generaci třídy M, označenou W163, by člověk na tomhle seznamu tak nějak očekával, pokud o tomhle autě něco hledal, když o něj v minulosti jevil zájem. Problematické tu jsou zejména čepy a klouby náprav a řízení, které si rychle vyrobí vůle. Koroze naopak tak velkým problémem těchto aut není.

Třída M je také známá nevalnou kvalitou zpracování zejména před faceliftem v roce 2001 a zejména u vozů vyrobených v závodě v americké Alabamě - ty vyrobené u Magna Steyr v Grazu byly smontované lépe. Pokud první ML přesto chcete, vyhněte se verzi 400 CDI - dieselový osmiválec míval problémy s automatickou převodovkou a vada těsnění některé z hlav válců je u něj spíš pravidlem než výjimkou.

Foto: Mercedes-Benz

11. Renault Kangoo

Kangoo druhé generace vypadá lépe než předchůdce, je přinejmenším stejně praktický a nabídne až sedm sedadel. Hned zkraje však výrobce prováděl dvě svolávací akce - v roce 2008 to bylo kvůli navíjení bezpečnostních pásů a sloupku řízení, v roce 2009 kvůli softwarové chybě, která mohla zapříčinit závadu elektrického posilovače řízení. Nebyl to konec - další svolávací akce přišly v letech 2013, 2014 a 2016.

Ve statistikách TÜV se Kangoo často objevuje se závadami na poloosách a řízení, se slabšími tlumiči a pružinami a také s korozí, to zejména u aut starších sedmi let. Brzdy se často sjíždějí více z vnitřní strany, což ukazuje na zatuhlé tyčinky v brzdových třmenech.

Foto: Renault

12. Renault Mégane II

Mégane z let 2002 až 2008 může leckoho lákat, protože dostal pět hvězdiček v testu EuroNCAP a dodnes vypadá docela atraktivně. Všechno ostatní ale na autě může být problematické, např. zámek řízení a dálkové zamykání na kódové kartě mohou stávkovat.

Diesely mají problémy s turbodmychadly, benzínové motory zase údajně se startéry a palivovými čerpadly. Všechny motorizace prý trápí alternátory, přetržené gumové držáky výfukového potrubí a klouby a čepy náprav a řízení.

Foto: Renault

13. Renault Twingo

Twingo C6 produkoval Renault mezi léty 1993 a 2007. Zákazníků se našlo mnoho, přestože se technika malého vozítka nikdy neprojevovala jako příliš spolehlivá. Potíže se objevovaly snad ve všech myslitelných oblastech - od vadné elektroniky, přes špatné těsnění hlavy válců, ztrátu chladicí kapaliny až po zkorodovanou přední nápravu.

Druhá generace N (z let 2007 až 2014) byla pevnější, ale rozhodně ne zbavena slabých stránek. Přiznané svolávací akce se týkaly sedaček v roce 2009 a o rok později ventilů. Vážně problematické jsou nedostatky v brzdovém vedení, protože už po pěti letech od výroby koroduje potrubí s kapalinou, později je potřeba sáhnout po nových brzdových kotoučích. Kromě toho TÜV kritizuje nadprůměrné ztráty oleje bez přispění majitele. U dieselových variant jsou známé poruchy turbodmychadel a vysokotlakých čerpadel.

Foto: Renault

14. Volkswagen Sharan

Sharan již od roku 1995 nabízel dostatek možností pro početnou posádku s potřebnou batožinou, ale do roku 2000 vůz doprovázelo poměrně nešťastné zpracování. Novější modely po přelomu tisíciletí trpěly poruchami ventilů EGR, kazila se olejová čerpadla na motoru 2,0 TDI, svoji službu neplnila turbodmychadla, chyboval startér a netěsná pojistková skříňka byla jen dalším z řad nedokonalostí.

Pozdější verze 7N sloužila mnohem lépe, ale ne bez chybičky. Opět se vyskytly nutné servisní zásahy do EGR a mechanici měli plné ruce práce se startéry. U některých kusů docházelo ke korozi na zadních dveřích.

Foto: Volkswagen

Zdroje: Auto Bild, TÜV

Mirek Mazal