Autoforum

/

Foto: Volkswagen

Že to tak v určitých případech může být, není nové, průměr je ale jiná věc. Taková je nicméně současná realita provozu elektrických aut na německých silnicích. „Náklady nyní dosáhly úrovně, kdy i dlouhodobě převyšují ceny pohonných hmot,” říkají autoři studie.

Elektromobily neprovází jen nezřídka zpochybnitelný ekologický kredit, ještě víc přehnaná jsou tvrzení o jejich levném provozu. A nejde tu nutně pouze o vysoké celkové náklady dané hlavně extrémním poklesem hodnoty, které popisuje tisíc a jedna studie, ale dokonce i o pouhé platby za „palivo”. Také ty dnes mohou být snadno vyšší, a to nejen v extrému, jak jsme probírali nejednou.

Nebavíme se tedy o tzv. rychlém dobíjení (které je ve skutečnosti velmi, velmi pomalé), ale o průměrných cenách jakéhokoli veřejného dobíjení, které je obvykle ještě mnohonásobně pomalejší. Právě takové je přitom jako jediné k dispozici naprosté většině lidí - luxus domácího dobíjení v garáži na dvorku vlastního domu má jen velmi omezené spektrum uživatelů aut. A právě to je v Německu dnes už i v průměru dražší než tankování spalovacích vozů.

Vyplývá to z v pořadí už osmé kontroly nabíjecích stanic provedené německým poskytovatelem „zelené” elektřiny LichtBlick, o které se zmiňuje Deutschlandfunk. U takové firmy rozhodně nelze předpokládat, že by výsledky manipulovala směrem k výhodnosti provozu spalovacích aut - to spíš naopak -, přesto jsou takové, jaké jsou.

Podle studie platí dnes řidiči elektromobilů v Německu v průměru 10,45 Eur (cca 260 Kč) za elektřinu za 100 ujetých kilometrů. Ti, kteří tankují svá auta benzínem, přitom platí v průměru jen 10,21 Eur (cca 253 Kč) za benzin Super E10. Ceně provozu dieselových aut, která bude vzhledem ke spotřebě i ceně tohoto paliva ještě podstatně nižší, se studie vůbec nevěnuje.

Znovu opakujeme, že se v případě elektrických aut jedná o cenu extrémně pomalého dobíjení (AC), jakkoli rychlejší dobíjení (DC) je v průměru ještě citelně dražší - 12,06 Eur v jeho případě znamená asi 313 Kč na 100 km placených jen za elektřinu. Majitelé elektromobilů tak dnes dávají za „palivo” snadno o desítky procent víc a festival prodělků tím jen začíná - diametrální rozdíl ve ztrátě hodnoty posune celkové náklady do úplně jiných sfér.

„Už léta s obavami sledujeme vývoj cen na veřejných nabíjecích stanicích. Skutečnost, že tyto stanice nyní dosáhly úrovně, kdy i dlouhodobě převyšují ceny pohonných hmot, je pro dopravní transformaci velkou překážkou,” říká zástupce LichtBlicku Markus Adam k novým závěrům studie. A přidává, že jedním z důvodů je nedostatek konkurence na trhu s elektřinou určenou pro dobíjení aut.

Také ta ovšem vyplývá primárně z přirozených limitů elektrických aut. V takovém Česku jsou asi 4 tisíce čerpacích stanic a vzhledem k dojezdu spalovacích vozů na pár litrů paliva je prakticky nemožné si ani na velmi specifických místech diktovat ceny. Rozdíly samozřejmě vidíme, není ale možné, aby někde stál benzin dvojnásobek toho, co stojí jinde, to jsem u nás životě nezažil. Klidně i násobně rozdílné ceny u dobíjecích stanic ale možné jsou - jistě ne v Praze či jinde v civilizaci, tam konkurence funguje též, na mnoha místech ale nemáte při volbě stanice moc na výběr, což vás v kombinaci s omezeným dojezdem nutí brát to, co zrovna je. To pochopitelně nízkým cenám nepřispívá.

Současný stav se samozřejmě může změnit, ceny paliva mohou růst, ceny elektřiny klesat (to samé naopak je pochopitelně též možné). Ovšem už fakt, že popsaný stav platí v momentě, kdy jsou benzin a nafta zatíženy extrémními daněmi - v Německu ještě o dost víc než u nás -, a elektromobilitě je zametána cesta snad všemi košťaty svět, je fascinující. Tady zas jednou někdo hezky zpíval ptáčkům, kteří byli později lapeni. A dnes jen platí a platí...

Zdroj: Lichtblick přes Deutschlandfunk

Petr Miler