Autoforum

/

Foto: Škoda Auto

Kdo jen mohl čekat, že auta, která mají s praktickou použitelností problémy sama o sobě, je budou projevovat tím spíš, když jim zásadně zvýšíte hmotnost i odpor vzduchu? Tahání přívěsů všude nefrčí, zrovna v Nizozemsku je to ale skoro národní sport. A tak se odpor lidí, kteří jej praktikují, strůjcům elektrické revoluce nehodí do krámu.

Těžko budeme hledat slušná a uctivá označení pro lidi, které napadlo, že na elektrický pohon mohou senzačně přejít všichni se všemi auty bez rozdílu a nikomu nic nebude scházet. Je to technický a ekonomický nonsens, však už fakt, že obyčejná 60litrová nádrž dieselového auta, která bude i s náplní vážit okolo 50 kg, odpovídá baterii elektrického vozu o kapacitě asi 235kWh, která bude sama o sobě vážit okolo 1,5 tuny, je všeříkající. A to jsme nezačali tankovat a dobíjet, řešit limity sítě nebo vymýšlet, čím vlastně všechna ta auta nabijeme.

Tyto problémy jsou dobře známé a mnohokrát popisované z různých perspektiv, přesto se mnozí tváří, jako by neexistovaly. A jedou si svou. Jistě, pokud každý den jezdíte jen do práce a zpátky pár desítek kilometrů přesně podle síťového grafu, s elektrickým autem si vystačíte. Ale kdo používá automobil jen a pouze takto? Skoro nikdo. Jakmile přijde jedna náročnější cesta, iluze o jejich srovnatelné použitelnosti se zhroutí a skoro polovina majitelů to najednou nechce znovu zažít.

To se ale pořád bavíme o samotném autě, které musí převážet jen samo sebe a svou posádku s nanejvýš pár „krámy” v kufru. Už to - jak vidno - může být výzva, protože typický elektromobil má dnes baterii odpovídající sotva 20litrové nádrži na naftu, kterou budete doplňovat rychlostí kráčejícího bagru. To neslibuje velkou akceschopnost. Když pak autu přidáte dodatečnou zátěž, třeba velký a těžký přívěs, je všechno ještě citelně horší.

Můžete to označit za okrajové využití, ale to je právě ono - ani okrajové nevyužití těchto aut se nepřipouští. Navíc jsou místa, kde to zase tak okrajové využití není. Můj druhý domov, tedy Nizozemsko, je nejen královstvím jako takovým, je i královstvím karavanů. Vlastně nevím proč, asi to vyplývá z šetřivé povahy místních, kteří neradi utrácí i za hotely, buď jak buď, docela normální je ale vyrážet na dovolené s autem s přívěsem. A zrovna Nizozemsko prahne po tom stát se i královstvím elektrických aut, tohle do sebe nezapadá.

Upozorňuje na to tamní Kennisinstituut voor Mobiliteitsbeleid (Znalostní institut pro politiku mobility, dále jen KiM), který ve své čerstvé studii upozorňuje na to, že se majitelé karavanů elektrickým autům vyhýbají. Jako správný progresivní institut se tomu podivuje a konstatuje, že to je zbytečné, majitelé to ale vidí jinak. A podle nás to zbytečné není ani trochu.

Jak uvádí KiM, plných 12 % nizozemských domácností vlastní nějaký přívěs, v 377 tisících případech jde pak o klasické obytné karavany. To jsou ohromná čísla vzhledem k tomu, o co nizozemské vlády dokola usilují, když lidi nutí do elektrických aut horem dolem. Nezapadá do nich ani fakt, že 62 procent Nizozemců jezdí na dovolenou do zahraničí autem, čistě v případě majitelů karavanů je to 70 % lidí. Víc jak polovina dovolenkářů s karavany pak najede za týden až dva přes 2 000 km. To je mix vstupních faktorů, který koupi elektrického auta v podstatě nedovoluje, pokud si z dovolené nechcete udělat pouť od jedné dobíjecí stanice k druhé. A tak není divu, že „karavanisté” elektromobily ve velkém odmítají.

Pouhých 19 381 majitelů přívěsů všeho druhu (ze 793 tisíc celkem) tak dnes používá současně elektrické auto. Je zanedbatelný počet a podle KiM pak „karavanisté” jeví o elektromobily minimální zájem. V průzkumu podle vlastní metriky KiM hodnotí zájem o elektrická auta mezi širokou populací 25 body ze 100 s tím, že asi 4 % Nizozemců si plánují koupit elektromobil v dohledné době. V případě majitelů karavanů jde o 4 body ze 100 a zájem o bezprostřední koupi se limitně blíží nule.

KiM konstatuje, že uživatelé karavanů s koupí elektromobilu očekávají potíže a opakované ztráty času, což je přesně to, čeho se dočkají. Z dalších nepříjemností pak zmiňují mj. nutnost karavan cestou odpojit kvůli nabití auta jinde a nejistota ohledně dostupných nabíjecích stanic s možností nabíjení s připojeným karavanem, obecně je ale nejvíc trápí, že „s plnou baterií nemohou ujet dostatek kilometrů”. Což je znovu fakt.

„Dovolenkové návyky mohou být důležitým faktorem při koupi nového auta a při zvažování, zda by toto auto mělo být elektrické. Skutečnost, že elektromobily jsou považovány za méně vhodné pro tažení karavanů nebo přívěsů, snižuje zájem o ně a zpomaluje přechod na elektrický pohon,” zmiňuje dále studie. Do plánů nizozemských vlád to nezapadá, ale to je tak všechno, co se k tomu dá říci. Elektromobily se při svých současných limitech pro toto využití opravdu nehodí. A nemá smysl se tvářit, že tomu tak není.

Zdroj: voor Mobiliteitsbeleid

Petr Miler