Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Koupeno v CZ, nehavarováno, servisní knížka. To jsou zaklínadla, která v bazarech platí na zájemce o perspektivní ojetninu. Ale je ono „nehavarováno” opravdu tak důležité? Čeho si skutečně všímat?

Cenově dostupný vůz s nápisem „Top stav” vystavený u vchodu do autobazaru často skrývá mnohem zajímavější minulost, než se na první pohled zdá. Mnoho zákazníků s obdivem hledí na nejlepší nabídku prodejce, ale po zjištění, že se vůz v minulosti nachomýtl k dopravní nehodě, mizí většina z nich rychle z dohledu. Třídit ojetiny na bourané a nebourané je ale základní chyba, kvůli níž můžete ignorovat jinak zajímavou nabídku. A nebo se po hlavě vrhat do koupě vozu, který zase tak dobrým „kaufem” není.

Vždy záleží na konkrétním příběhu, tedy k jaké nehodě došlo a jak byla opravena. Jako extrémní případ může posloužit McLaren F1 Rowana Atkinsona - to byla „bouračka” prodaná za stovky milionů, u níž mohl být druhý majitel za nehodu „Mr. Beana” jen rád. Vůz díky ní prošel rozsáhlou renovací v ceně desítek milionů korun, která se stala vůbec nejdražší opravou automobilu v historii britského pojišťovnictví.

Nehodu je tedy třeba vnímat v širším kontextu. Dříve poškozené a nebo nedotčené auto není jediné správné dělítko. Decentně trefený kus s pořádnou opravou pečlivého majitele může být v lepším stavu, než auto s dodnes zcela originálními díly, které zažily stovky tisíc rychlých kilometrů. Vhodné základní myšlení uvědomělého kupujícího je snadné - detailní pohled na auto po nehodě má odhalit, co všechno bylo nabourané a jakým způsobem byly následky nehody opraveny. Podle tohoto je možné definovat tři scénáře, podle nichž se lze teprve rozhodovat, zda ten či onen vůz chtít, nebo ne:

1. Poškození vnějších částí vozu

Exteriérové prvky, tedy nárazníky, blatníky, kapota motoru, dveře či víko zavazadlového prostoru jsou v případě nehody první na ráně. Následky karambolu mohou být v takovém případě snadno zamaskovány, v případě přelakování ale je možné dostupnými přístroji změřit tloušťku laku. A nebo si pouhým okem všímat dalších znaků, jako jsou šrouby uchycení s různými stupni koroze, světla s různou mírou „vysleplosti”, rozličně vybledlé plasty, nerovnoměrné spárování či nesourodé odstíny laku.

Pakliže vůz nedoznal jiné újmy, neměla by být taková nehoda překážkou koupě. V případě špičkové opravy ne až tak starého vozu navíc ani nepoznáte, že se autu v minulosti něco zlého přihodilo, může být snadno i v lepším stavu, než to zcela originální. Strakatý bok není věrohodný a bývá znakem nekvalitní opravy, ani špatně nalakovaný blatník ale nutně neznamená problém a automatický útěk od auta. Můžete tak snadno výhodně koupit jinak zachovalý vůz, od kterého jiní zbytečně dávají ruce pryč.

Závěr: Auta s dřívějším poškozením vnějších částí je v autobazarech zbytečné přehlížet. Samozřejmě je na místě obezřetnost a důkladnější kontrola zbylých ukazatelů, ale žádnou paniku, není to nic podivného. Např. tříleté ojetiny mají dle statistik v průměru dvě přelakované části karoserie - není to tedy nic podivného a podle Cebie velká část prodávajících zastírá skutečnost, když vůz označuje za nikdy nehavarovaný.

2. Poškození nosných částí či technických prvků

Poškození nosných částí (sloupky, prahy, výztuhy apod.) vzniká důsledkem už silnějšího střetu. V okamžiku nárazu tyto bezpečnostní části pohltí jeho energii a zdeformují se. Postižené elementy je možné spolehlivě opravit a zesílit navařením kovových výztuh, které konstrukci znovu zpevní. Nehoda se pak může dotknout i technických prvků jako je motor, převodovka či nápravy.

Uvažovat o nákupu v tomto případě je o dost složitější než u scénáře číslo jedna. Hodně závisí na konkrétním incidentu, například panel chladiče je zdeformován i při malých nárazech a neznamená velký problém. Jeho samotné poškození ale musí být důvodem podrobnějšího zjišťování, co se stalo, nikoliv příčinou preventivního odchodu z bazaru. Teprve hnuté sloupky nebo stopy nárazu na dílech motoru důrazně varují a velí odchod.

Závěr: Některé vozy s poškozením nosných a technických prvků jsou potenciálně nebezpečné a později může být obtížné je prodat za adekvátní cenu. Univerzální rada neexistuje, protože závisí na rozsahu autonehody. Vyměněný či opravený chladič moudrého kupujícího nerozhodí, svařený práh by měl.

Dřívější poškození nosných či technických částí může být velký problém, ale nemusí. Třeba poškozený chladič či výfuk neodhalující těžší nehodu nejsou nutně překážkou koupě

3. Konstrukční smrt

Poslední situace je opravdu nebezpečná. Auto po tzv. konstrukční smrti může vypadat jako každé jiné, chybí v něm ale jakákoliv aktivní nebo pasivní ochrana posádky. Dřívější vážné následky nehody jsou jen provizorně opraveny, aby méně znalý kupec před zaplacením neodhalil navoněnou past. Většinou se takto šidí u dražších ojetých automobilů staršího data výroby, u kterých bývají poctivé opravy velice nákladné a nezohlednitelné v prodejní ceně. Je velkou neznámou, co amatérsky opravený vůz vyvede v mezní situaci, ať už jde o jízdní vlastnosti nebo další nehodu.

Závěr. Auto po konstrukční smrti není možné nikomu doporučit bez ohledu na cenu. V lepším případě se radost z nákupu promění ve starosti s drahými opravy, v nejhorším případě dojde k ohrožení života či zdraví.

Chybějící airbag či koroze odhalující lajdáckou opravu nosných částí jsou jasným signálem k otočce na podpatku

Mirek Mazal