Autoforum

/

Foto: Walter Kraft, Autoforum.cz

Neříkáme, že se moderní auta rozpadají lidem pod rukama, když ale jednou nasednete na kolotoč elektronických selhání, vystoupit z něj může být ksakru obtížné. Až nepochopitelné selhání nového Mercedesu C kolegovi z Německa nám připomnělo mnohé vlastní patálie.

Někteří říkají, že moderní auta jsou počítače na kolech. A nemyslí to jako projev obdivu, je to v podstatě nadávka. Důvod? Kdo si s počítači užil své (nebo spíš: Kdo si s nimi své neužil?), ten chápe bolest, která se v těchto slovech skrývá. Počítače jsou skvělá věc, občas si ale zejména kvůli softwarovým selháním postaví hlavu a donutit je dělat to, co mají, může být na hodiny trápení v ten nejnevhodnější možný moment. Chcete tohle zažít při pracovní cestě, na dovolené nebo při obyčejném nákupu za volantem auta? Asi ne.

Přesně na to se ale s moderními vozy musíte připravit. S jakou pravděpodobností, nedokážeme říci, uvážíme-li ale, kolikrát jsme byli podobných patálií oběťmi, můžeme bez okolků říci, že nejde o nic raritního. Oči v tomto směru otevírá i zkušenost Volkera Tietze, kolegy z německého Focusu. Ten si půjčil nový Mercedes třídy C přímo od automobilky a nestačil se divit.

S novým kombíkem si zajel na nákup do Ikey, bez potíží ale dorazil jen k ní. Nákup tedy absolvoval ještě v klidu, když ale chtěl uložit modrou nákupní tašku do kufru, auto ho přestalo poslouchat. Dvakrát nebo třikrát zkusil otevřít elektricky ovládané víko kufru, vůz ale nereagoval. Nu což, z toho není třeba dělat velké závěry, tašku dal na zadní sedadla. Když ale usedl za volant a chtěl nastartovat, dočkal se jen jednoho chybového hlášení za druhým: „Závada zádržného systému, navštivte prosím nejbližší servis,” pravil vůz. Nebo: „Parkovací brzda viz návod k obsluze,” pokračoval. Podstatné ale bylo něco jiného - motor odmítl nastartovat.

Chvíli zkoušel auto přemluvit k poslušnosti, během pár minut ale pochopil, že ani se svými rozsáhlými zkušenostmi nezmůže nic. Zavolal tedy svému kontaktu z Mercedesu, který mu poradil, aby se obrátil na servisní linku. „V přední části stropu je tlačítko pro přímý kontakt,” řekl. Stiskl tedy tlačítko, ani tady se ale nic nedělo, také tento systém selhal. Naštěstí v dokumentech našel kontakt, jak takový hovor uskutečnit pomocí telefonu, ten neselhal.

Zaměstnanec Mercedesu na infolince si vše vyslechl a pak mu řekl: „Pohotovostní služba Mercedesu je na cestě, ale můžeme mezitím něco vyzkoušet,”. Volker neodporoval, však kdo by nechtěl pokračovat v cestě hned. Rada z infolinky ale byla skutečně bizarní: „Otevřete všechny čtyři dveře, pak chvíli počkejte. Pokusíme auto resetovat.” Volkera to zarazilo, vystávat na parkovišti se všemi otevřenými dveřmi, to bude okolí koukat. Uplynula minuta a nic: „Může to trvat i 5 minut,” říká servisní podpora. Ani poté se ale nic nestalo. „Nyní tedy zamkněte a odejděte aspoň 50 metrů od vozu,” pokračoval technik.

To už je bizár na druhou, Volkerovi se tak moc nechtělo. „To aby klíč s dálkovým ovládáním ztratil kontakt s vozidlem,” vysvětlil technik. Kolega tak uvěřil, poodešel, vrátil se a... Auto skutečně ožilo. Volker tak mohl pokračovat v cestě a s technikem se domluvil, že podpora přijede k němu domů a auto si prohlédne zblízka. To se nakonec stane a další technik po prozkoumání vozu suše řekne: „To se může stát, když se spustí automatické aktualizace softwaru a auto pak se ztratí spojení, třeba v tunelu.” No není to skvělé? Není divu, že se Volker ptá: „Teď přemýšlím, jaký je rozdíl mezi mým notebookem a Mercedesem, kromě toho, že auto mě dokáže dostat z místa A do místa B?”

Jeho zážitek je extrémní v každém ohledu. Auto se porouchalo v podstatě samo, přestalo v něm fungovat v podstatě všechno vč. možnosti zavolání pomoci, řešením bylo tančit kolem vozu s otevřenými dveřmi a utéci od něj. A závěr technika kontrole? Stane se, no - jako by to viděl každý den. Kde to jsme? Tato zkušenost nám připomíná mnohé naše patálie, které jsme si s moderními auty zažili. Zejména kolega Walter Kraft je hotový sběratel podobných zážitků, přiložené fotky níže jsou jen stručný výběr z jeho archivu elektronický selhání německých aut.

Nutno dodat, že se nám nikdy nestalo to, co Volkerovi - auto nikdy nepřestalo jet. Ale jinak jsme se setkali s nespočtem selhání prakticky čehokoli. Rádio, navigace, ventilace, parkovací asistenty, klidně i ukazatel paliva... Že je to všechno jedno? Ano, auto na to nejezdí, ale třeba takový zaseklý stav palivoměru znamená u některých moderních aut omezení výkonu, takže je jedno, že vy víte, že paliva máte dost. Selhaly všemožné bezpečnostní systémy včetně airbagů a ne vždy to byl software - jeden kolega teď na BMW mění už několikátou řídicí jednotku, díky bohu pro jeho finance stále v záruce. Každá totiž stojí desítky tisíc korun.

Na jednu stranu chápeme pokrok a touhu po elektronizaci některých řešení, ale opravdu tohle chceme? Opravdu je nutné hazardovat s elementární použitelností vozu kvůli nesmyslu typu aktualizace aplikace spojující auto s Twitterem? A pokud se tyto systémy takto rozpadají u úplně nových vozů, jak budou fungovat za 10 nebo 15 let? Aby nakonec nebylo vytouženým vozem třeba BMW 3 E46 nejen proto, že laská řidiče, ale také proto, že jej „neprudí” takovými selháními. Ani nemůže, z dnešního pohledu je to stroj s primitivní elektronikou, která obsluhuje jen to nejdůležitější.

Inspirace: Focus, Zdroj: Autoforum

Petr Miler