Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Že u nás podobné jednání žádný zákon nezakazuje? Nezakazuje a tento případ je nejlepším důvodem, proč by ho nikdy ani zakazovat neměl.

Někteří majitelé aut s hlasitými výfuky jistě dělají co nejvíce „randálu” naschvál, a to i v místech a chvílích, kdy se to hodí nejméně. Naprostá většina ostatních řidičů to ale nedělá, ať už má pod pravou nohou cokoli, troufáme si odhadnout. To však nebrání některým policistům, aby dělali nekonfliktním nadšencům naschvály. Jednoho takového, konkrétně seržanta Russela Waterse, potkal Australan Mark Trueno ve svém zeleném Lamborghini Huracán. Byl obviněn z nezodpovědného řízení typu 1, protože se prý dopustil „záměrného způsobování nikoli nezbytného hluku či kouře”.

Stalo se to v Austrálii, konkrétně ve státě Queensland, který má velmi přísné zákony proti čemukoliv na tento způsob, zakázaná je třeba i „přílišná akcelerace”. Za tyto skutky může být řidiči dokonce i zabaveno auto, což se s Truenovým Lamborghini nestalo a možná také to naznačuje, jak moc byl policista přesvědčen o oprávněnosti svého jednání. Tak či onak konal a Truenovi nadělil pokutu, nikoli symbolickou - 376 australských dolarů, tedy 6 931 korun. Trueno, jakkoli by jej podobný výdaj nezruinoval, se s pokutou nechtěl smířit a napadl ji u soudu.

Pochopitelně tak učinil z přesvědčení, že se ničeho špatného nedopustil, prý jel naprosto spořádaným způsobem. Policista to viděl jinak a u přelíčení vypověděl, že Trueno nastartoval vůz, vytáčel motor a „řídil vůz takovým způsobem, že záměrně vytvářel zbytečný hluk”. Huracán, který byl ve stoprocentně sériovém stavu, byl podle policisty „nejhlasitějším autem, které slyšel za svých více než třicet let u policie”. Soudu také přehrál část pětačtyřicetiminutového zvukového záznamu rozhovoru mezi ním a Truenem. Záznam prý v celé délce nebyl k dispozici, což je přinejmenším podivné.

Waters se vylíčil jako kvalifikovaný řidičský instruktor, který jezdil na nejednom okruhu a který údajně i řídil vozy Lamborghini v minulosti - jen si u soudu nevybavil, jaká přesně. To je také přinejmenším podivné, protože Lamborghini zas tak moc nebylo a když s nějakým jede obyčejný smrtelník, bude si to dlouho pamatovat, jak víme z vlastních zkušeností.

Podle poznámek na pokutovém lístku, který Waters Truenovi vypsal, odhadl policista rychlost Lamborghini na 90 km/h v místě, kde byl limit 60 km/h. Podle jeho odhadu vůz na tuto metu „zrychlil za zhruba jednu vteřinu” (sic). Podle oficiálních dat Lamborghini to ale Huracánu trvá na stovku 3,2 s, což možnost zrychlení na 90 km/h za jedinou sekundu tak nějak vylučuje. Nehledě na to, že to ani z fyzikálního hlediska vůbec není možné.

Mark Trueno všechna obvinění nadále popíral, ovšem většinou při sporu policie s řadovým občanem je to právě ruka zákona, která vyhraje, ať už říká nebo dělá prakticky cokoli. Tentokrát ovšem vyšel ze soudní síně vítězně Trueno, a to i díky kameře s GPS modulem, kterou měl ve voze. Podle dat z tohoto zařízení nebyla akcelerace vozu přehnaná a v inkriminované době Huracán nepřekročil dovolenou rychlost; jel nanejvýš 54 km/h.

Po stránce hluku svědčil u soudu i Anthony Webb De Zen z brisbaneského zastoupení Lamborghini. Uvedl, že Huracán je auto, které standardně produkuje víc hluku od motoru a z výfuku, než standardní auto, ale že se pořád drží v rámci australských homologačních pravidel, pochopitelně. Také uvedl, že řídící jednotka Huracánu automaticky při studeném startu krátkodobě zvýší otáčky.

Soudkyně neshledala, že je policie schopna své tvrzení dostatečně podložit důkazy, a Truena zprostila obvinění. Ten si myslí, že mu policie celou dobu dělala problémy bezdůvodně. „Kdybych seděl v Toyotě a jel rychleji, policista by si mě vůbec nevšiml. Viděl něco křiklavě zbarveného, co dělalo hluk, který se mu nelíbil, a rozhodl se, že může uplatňovat zákon podle svého 'anti-petrolheadského' přesvědčení,” komentoval po verdiktu situaci Trueno. Pokuta mu byla vrácena, ovšem další náklady ve výši 1 500 australských dolarů (cca 28 tisíc korun) šly z jeho kapsy. „Někdy to není věc peněz, ale principu,” uvádí Trueno.

A proč tento případ zmiňujeme, když se stal na druhém konci světa a české silniční zákony proti řidičům podobně absurdními předpisy nemíří? No právě proto, aby mířit nezačaly, aby policii nebyly dávány do rukou další a další pravomoci podobně vágními předpisy, u kterých se nemusíme ptát zda, ale kdy budou přemotivovanými, „sociálně spravedlivými” či zrovna jen špatně naladěnými policisty zneužity. Tak, jako v Austrálii.

Však už nyní je česká dopravní policie na takovéto věci, dosti přecitlivělá, i na to žádné zákony nemá a potýká se s řidiči, kteří nikoho neobtěžují a neomezují. Pokud nemáte to „štěstí”, můžeme posloužit vlastní praxí - stačí mít na týden půjčený přirozené hlučnější červený sporťák a policie se o vás bez jakéhokoli dalšího důvodu zajímá více než po celý zbytek roku v šedých tuctových kompaktech. I když styl jízdy nezměníte ani o trochu, to už si spíše dáváte pozor, abyste s tím „rudým monstrem” příliš nedráždili...

Dovedeme si představit, že kdyby měla, v tomhle příběhu by stačilo zaměnit místa a jména a klidně by se mohl odehrát i v České republice nebo na Slovensku. Včetně očividně nesmyslných prohlášení o zrychlení aut; jistě si ještě vzpomenete na „mozkové myšlení” nebo jiné hořce komické chvilky dopravních policistů, nebyl jich málo...

Zdroj: Car Advice

Marek Bednář