Autoforum

/

Foto: Nik@Unsplash, CC0 Public Domain

Není to žádná raketová věda, však co se asi stane, když lidem omezíte možnosti koupit si levně auta, která chtějí, a místo toho jim vnucujete dražší vozy, které si nepřáli? Pokud si ale někdo neumí dát dvě a dvě dohromady na základě těchto předpokladů, přečtěte si o reálných dopadech.

Není to důvod, proč v Nizozemsku trávím asi polovinu svého života, pracovní povinnosti mě tam přivedly jen shodou okolností. Faktem ale je, že jde o velmi bohatou zemi - to, jak se lidé mají dobře zejména vzhledem ke svému pracovnímu nasazení, je s Českou republikou pořád dalece nesouměřitelné. Je to patrné od pohledu a statistika tento dojem jen podporuje - optikou HDP na hlavu jde o čtvrtou nejbohatší zemi Evropské unie a sedmou nejbohatší zemi Evropy. Nám bližší Němci, Rakušané či Italové jsou vedle Nizozemců chudáci.

Také díky tomu bylo Nizozemsko po dekády jedním z největších trhů s novými auty v celé Evropě při přepočtu na počet obyvatel. Prodávalo se tam přes 600 tisíc nových vozů ročně, což je ohromující číslo, zvlášť uvážíme-li, že jde o zemi o skoro poloviční rozloze ve srovnání s Českem. Tohle je ale dávno pryč - dnes se v Nizozemském království prodá jen něco přes polovinu tohoto počtu aut.

Pořád je to hodně, nenajdeme ale jinou zemi v Evropě, kde by za poslední dekádu došlo k takovému poklesu prodejů. Důvod? No nemusíte hádat, znáte ho. Nizozemci se vedle Norů rozhodli být zemí s největším podílem elektromobilů na prodejích nových vozů. A do jisté míry uspěli, loni se tam prodalo přes 30 procent nových aut s elektrickým pohonem. Je to pořád minorita, vedle českých necelých 5 procent je to ale něco jako bomba. Takže „pohodinda”? No, ne tak úplně.

Jako obvykle si musíme položit otázku: Za jakou cenu? I tady se odpověď nabízí sama, neboť vyplývá z výše zmíněného. Stalo se tak za cenu totální devastace jednoho z nejvíc prosperujících automobilových trhů světa, nejen kontinentu. Zejména umělé zdražení spalovacích aut a částečné dotování těch elektrických nepřimělo zase tolik zákazníků si nějaký elektromobil pořídit. Tak se jich loni prodalo asi 130 tisíc? Pěkné, dobrých 250 tisíc lidí ale z trhu nových aut zmizelo zcela - elektromobily nechtějí vůbec nebo kvůli jejich ceně, daněmi uměle zdražená spalovací auta si pak nemohou dovolit.

Na kolo ale nesedli, lidé začali kupovat ojetiny z různých koutů Evropy nebo si nechávat své letité vozy, a tak se zasadili to, že se z nejzdravějšího trhu s auty na kontinentu stal jeden z těch nejvíc nemocných - má nyní dokonce nejstarší autopark ze všech zemí západní Evropy, jak jsme probírali nedávno. Není to ale jediný důkaz postupné „skanzenizace” tamního automobilového prostředí, jenž postupně vede k tomu, co kdysi popisoval Fritz Indra. Hodně říká i to, jak dlouho si lidé nechávají stará auta a kdy se jich teprve zbavují.

V tomto ohledu můžeme posloužit čerstvými daty Auto Recycling Nederland (sic, dále jen ARN), která dlouhodobě sleduje průměrný věk, v jakém jsou auta v Nizozemsku posílána do šrotu. Jistě v tom roli hraje i jejich přirozeně delší životnost, znovu ale nevíme o jiné zemi EU, kde by se staří šrotovaných aut tak rychle a mohutně zvýšilo během pár let.

Ještě v roce 2003 byla šrotovaná auta stará v průměru 15 let, v roce 2014 činil průměr už 17,5 roku. Podle ARN si ale lidé nechávají auta stále déle, neboť trh s novými vozy nenabízí správné odpovědi na jejich otázky, navíc ty špatné nabízí stále dráž. ARN - nutno dodat odvážně - jako jeden z klíčových důvodů popisuje tlak na přechod od aut se spalovacími motory k vozům s elektrickým pohonem a kvůli tomu se měnící právní rámce.

Také proto v Nizozemsku do konce roku 2023 stoupl průměrný věk, kdy bylo auto sešrotováno, na 19,7 roku. A nyní se ustálil přesně na 20 letech. Jsme tedy svědkem vskutku ohromné dynamiky, která jde ruku v ruce se stárnutím nizozemského automobilového parku jako takového. Nových vozů přibývá méně, ty starší jezdí déle, k tomu jsou tu rekordní dovozy z Německa - to všechno ukazuje, jak moc se trh mění pod tíhou zelené ideologie, o nic jiného tu nejde.

Stalo se tak přesně to, co se stát muselo - víc a víc lidí si z nových aut nemůže dovolit nebo nechce koupit nic. Autopark tak rychle stárne, čímž se stává v průměru méně ekologickým i méně bezpečným. To je pokrok? Prosím kam? Ale ne, druhou otázku beru zpět, vulgarit už jsem tento týden slyšel dost. Je to jasná ukázka toho, kam vedou snahy o řízení neřiditelného - jen k postupné zkáze. Dokud se pokrok nikdo nesnažil nařídit, odehrával se sám. Co se Nizozemsku děje teď, tomu na základě řečeného můžete dát nějaké jméno sami, pokrok to ale vážně není.

Zdroje: ARN, Autoforum.cz

Petr Miler