Autoforum

/

Foto: Polestar

Jestli vás něco po přesednutí ze staršího auta do moderního trkne, pak je to pocit, jak málo z něj přirozeně vidíte ven. Sebrat takovým vozům ještě další podstatnou část výhledu ven tak od začátku zavánělo průšvihem. A podle toho to s nimi dopadá.

Moderní auta mají řadu specifik danou jejich konstrukcí, legálními i marketingovými požadavky na ně aktuálně kladenými, snahami o minimalizaci nákladů ad infinitum apod. Ne všech si hned všimnete, jedno z nich ale zaznamenáte hned - je to omezený výhled ven.

Jde opravdu o velmi nápadnou změnu, která se odehrála v relativně krátkém čase. Ještě v autě z 90. let si budete připadat jako Mr. Bean, který si zabouchl dveře od hotelového pokoje a zamaskoval si své intimní partie s pomocí visaček „Mimo provoz” z výtahových dveří. Jste skoro přilepení na okna, jejichž spodní hranu máte někde u pasu. A když otočíte hlavou o 100 stupňů doleva, vidíte pomalu zadní nárazník. S přibývajícím časem se noříte hlouběji do vozu, linie oken stoupá vzhůru a při otočení hlavou do leva se tak nanejvýš majznete o B-sloup, který připomíná ten z Parthenónu.

Může se zdát, že to byla a je pozvolná postupná změna, která se až s až takovou razancí neodehrála, ale není tomu tak, i rozdíl mezi generací aut z poloviny minulé dekády a aktuálními modely je ohromný, ohromný. A tak z auta najednou nevidíte skoro nic. Je tak třeba být přizpůsobivý a vnímat jako svůj šestý smysl signály ze senzorů, obrazy parkovacích kamer apod., i tak ale v krajnosti pořád něco uvidíte. To až nedávno automobilky napadlo, že nebude vadit, když neuvidíte vůbec nic, i kdybyste se rozkárájeli.

„Slavně” s tím začal před třemi roky Polestar, který modelu 4 sebral zadní okno. Ptáte se na důvody? Je jistě levnější takto dosáhnout výše uvedeného, levněji tedy postavíte vůz, který je konstrukčně pevnější a lépe odolá nárazovým zkouškám. Výhody jistě existují, ale nevýhody? Polestar říká, že žádné nejsou a z podstaty nemůže být daleko od pravdy, protože z aut moc ven neuvidíte, i když okna mají. Jenže mezi „něčím” a „ničím” je zjevně pořád velký rozdíl.

Kolegové z Auto Weeku neprovedli žádnou komplexní studii, jak často řidiči Polestarů 4 ztratí orientaci, jen za posledních pár týdnů ale nafotili šest aut tohoto typu a šest z nich mělo na různých místech pomlácené zadky přesně od toho, jak někdo nevnímal, kde jeho autu končí záď. Vůz samozřejmě má parkovací kameru ve standardu, zrovna jejich fungování je ale u Polestaru chronicky problematické. A takto to končí.

Tak možná nakonec nebyl tak dobrý nápad se zadním oknem skončit. Majitelé otřískaných exemplářů by to zřejmě podepsali, vnímat okolí vozu aspoň nějak vlastním zrakem se zdá být k nezaplacení.

Součástí potíží jsou nespolehlivé parkovací kamery, bez nich řidiči nevidí dozadu už skoro vůbec, jen vnějšími zpětnými zrcátky. Foto: Polestar

Zdroje: Auto Week, Polestar

Petr Miler