Autoforum

/

Foto: Volkswagen

Říká to průzkum renovované firmy Deloitte, kterou snadno můžeme osočit ze zaujatosti, pokud vidí prostor pro víc než 11 milionů elektrických aut na německých silnicích v roce 2030. Přesto i ona musí přiznat, že preference zákazníků jsou jinde.

Elektromobilitě bychom se nikdy nevěnovali tolik, kdyby s ní nebyla spojena tak zásadní a tak iracionální protekce ze strany politiků. To je to, co nám vadí, nic jiného. Kdyby šlo o aktivitu výrobců jako každou jinou, která by si získala pozornost relevantní části publika, také my bychom jí věnovali adekvátní péči a šli zase o dům dál. Tak to ale není - jsme v bizarní spirále konfliktu extrémního vnucování těchto aut s minimálním nezájmem o něj, která se stará o to, že jsou do chřtánu neohromených zákazníků ládovány elektrické vozy jako šišky do krku dávno nakrmené husy, což způsobuje rozličné, zejména ekonomické škody. Hlava nám to nebere a nemůžeme k tomu zůstat neteční.

Z elektrického pohonu se pro některé stalo nové náboženství, které je nutí na stejnou víru obracet úplně všechny, a to skoro za jakoukoli cenu. Žurnalistice se všichni v redakci věnujeme několik dekád, nikdy jsme ale nebyli svědky takového zastírání reality a tak urputného boje proti komukoli a čemukoli, kdo se ji přesto snaží zviditelnit. Můžete na stejné téma vydat absolutní lež i absolutní pravdu a stane se předmětem stejného potírání jen proto, že se nehodí do krámu těmto snahám. Neděje se to zdaleka jen u nás, k podobné denunciaci kohokoli, kdo nedrží ústa a krok, dochází na západ od našich hranic ještě déle. A v tomto kontextu je pozoruhodné, že se většina lidí do pro ni nevýhodných obchodů umluvit stejně nenechá.

Elektromobily jsou totiž tak dalece nekonkurenceschopné zboží ve srovnání s tím, co většina lidí dávno dobře zná, že si nejhorší reklamu dělají samy. Ano, dokáží krátkodobě zapůsobit při prvním svezení, žít s nimi je ale pro většinu lidí kříž. A snášet jejich ekonomickou nevýhodnost danou zejména extrémním poklesem hodnoty je drahé pro každého, ježdění těmito auty se prostě nevyplatí. Lidé to poznají, lidé si to řeknou, a tak se poroučet větru dešti nedaří.

„Věřících” tak v čase nepřibývá, jak vyplývá i z průzkumu firmy Deloitte. Ta zjistila, že pouze 40 procent dotázaných Němců shledává zákaz spalovacích aut v roce 2035 jako dobrý nápad v jakékoli míře. Zbytek respondentů s ním nesouhlasí a považuje jej za špatný, velmi špatný nebo k němu nezaujímá žádný postoj. Více zastánců se najde, konkrétně 57 %, mezi lidmi starými od 18 do 34 let, zatímco v kategorii 55 až 64 let je naopak prakticky stejné množství dotázaných mezi odpůrci.

Něco takového na první pohled hraje do karet automobilek, které soustavně zmiňují, kterak se zaměřují na mladé, ale to je velmi krátkozraké vnímání. Jednak platí, že naprostá většina kupců nových aut se rekrutuje z řad stále starších lidí, mladí prostě na nová auta nemají, a tak je ani nekupují - proto „hlasování penězi” dopadá jinak a ještě víc v neprospěch elektrických aut. Navíc je tento postoj do značné míry dán i vlastní nezkušeností a podléhání nerovnoměrně šířeným informacím, o čemž jsme mluvili zkraje. Náklonnost k elektrickému pohonu se s věkem vytrácí i v průběhu času, není to nějaký historický faktor, který by ve společnosti postupně vymíral.

Z detailů průzkumu zjistíme, že 18 procent lidí odpůrců zákazu by jej nechtělo zrušit, jen odložit o několik let. Dalších 7 procent pak dodalo, že by implementovalo pouze některé jeho části. Ostatní jsou striktně proti. Zastánci elektromobility však jakýkoliv kompromis odmítají, tahají ale za kratší kus provazu. Celkově lidé přestávají dávat elektromobilitě palec automaticky nahoru, což představuje značnou překážku i v německých plánech.

Tamní politici si totiž vysnili, že v roce 2030 bude po tamních silnicích jezdit 15 milionů aut jen s bateriovým pohonem. Jenže v současné době jde o pouhou desetinu, tedy 1,6 milionu elektromobilů. Ročně se přitom v Německu prodá zhruba tři miliony aut, drtivá většina (okolo 85 procent) z nich ovšem disponuje spalovacím pohonem.

I Deloitte tedy předpokládá, že podoba německého vozového parku na konci dekády dalece mine politické záměry, i její odhad v podobě 11,2 milionu elektrických aut na silnicích se ale zdá být totální fantasmagorií. Znamenalo by to, že by se během následujících čtyř až pěti let (záleží, jestli jako rozhodný moment budeme brát 1. leden 2030 nebo 31. prosince 2030) muselo v Německu prodat 1,9 až 2,4 milionu elektromobilů za rok v průměru. Jak by se to asi stalo? Letos je jich zatím 347 tisíc, zmíněná čísla by znamenala téměř 100procentní zastoupení elektrických vozů v prodejích nových aut po dalších několik let v kuse. To se ryze technicky nemůže stát.

I Deloitte se tedy zjevně pokouší na poloprázdnou sklenici dívat jako na poloplnou, zřejmě proto také v prezentovaných výsledcích neříká vše, co průzkum reálně ukázal. I tak musí jako jiní přívrženci nutně uznat, že pro zákaz spalovacích aut existuje malá podpora a že značná část respondentů požaduje, aby politici svou podporu spojili spíš se syntetickými palivy. Ty jsou dnes zcela na okraji zájmu politiků i většiny průmyslu (čest výjimkám), přesto také o nich lidé vědí dost a vnímají je jako lepší cestu.

Zdroj: Deloitte

Petr Prokopec