Autoforum

/

Foto: Ford

Už jen pár měsíců nás dělí od chvíle, kdy se v každém do provozu nově schváleném autě stane povinným tzv. inteligentní rychlostní asistent. Ten vás po překročení limitu nebude jen varovat, ale může i omezit výkon motoru či začít brzdit.

Již 6. července tohoto roku vstoupí v platnost další legislativní úprava Evropské unie, kterou se výrobci aut určených pro země EU musí řídit. Brusel v jejím případě zase jednou neřeší příčinu, nýbrž spíše následek. V tomto konkrétním případě jde o mrtvé na silnicích, jež má dle Evropské rady pro bezpečnost dopravy (ETSC) z jedné třetiny na kontě přílišná rychlost. Podle Bruselu až 60 procent řidičů nerespektuje dopravní značení. A jelikož policie se svou represivní politikou nedosáhla kýženého výsledku, je třeba „piráty silnic“ zastavit jinak.

Od července tedy musí být všechny nově schválené typy aut, ať již jde o osobáky, náklaďáky či autobusy, vybaveny tzv. inteligentním asistenčním rychlostním systémem (ISA). Ten pak bude od 7. července 2024 povinný pro všechna nová auta v prodeji bez rozdílu. EU předpokládá, že s touto technologií bude počet mrtvých na silnicích zredukován o 10 až 20 procent. Kromě toho se mají o 8 procent snížit emise CO2. Dle Bruselu si toto opatření de facto vyžádali sami řidiči a uživatelé silnic, neboť po jeho zavedení volá 64 procent z první zmíněné skupiny a dokonce 78 procent z té druhé.

Stojí za to připomenout, co vlastně ISA je. Pro majitele vozů se systémem čtení dopravních značek a adaptivním tempomatem nepůjde až o takovou novinku, jakkoli v tomto případě bude obdobný systém poněkud aktivnější. Stejně jako v jejich případě totiž auto vybavené ISA bude s to detekovat dopravní značení a v případě, že řidič pojede rychleji, než je povoleno, vyšle na palubní desku varovné signály. Zároveň může dojít i na haptickou odezvu, kdy je plynový pedál tlačen směrem k řidiči. Mimo to je Evropskou komisí povoleno, aby palubní elektronika omezila výkon motoru či začala vůz přibržďovat, a šlo tedy o skutečný omezovač rychlosti.

Dobrou zprávou je fakt, že řidič má být i nadále pánem situace. Systém lze tedy překonat zašlápnutím plynového pedálu. Navíc „černá skříňka“, která je taktéž od července v nových vozech povinná, nemá nasbíraná data zasílat třeba pojišťovnám, a tedy ovlivňovat výši pojistného či plnění po případné nehodě. Místo toho je budou schraňovat agentury, jež následně budou provádět dopravní analýzy. Výrobci pak po dobu 7 let nesmí systémy extra zpoplatnit, byť je nepochybné, že jejich cenu promítnou do ceny jako takové.

Zmínit ovšem musíme i horší zprávy. V prvé řadě je tu přístup organizace Euro NCAP, jež bude za podobu rychlostního asistentu udělovat extra body. Výrobci jej tedy budou dělat co nejrepresivnějším, neboť jim to navýší celkové hodnocení crash testů. Právě to ale nakonec může počet nehod zvýšit. Jak totiž dodává společnost ACEA, problém je v často protichůdném dopravním značení, neaktualizovaných mapách či ve špatně viditelných značkách.

Jelikož asistenční systémy kombinují výstup z kamer se záznamy GPS navigace, lze v praxi očekávat řadu falešných varování či informací neslučujících se s realitou. Řidiči navíc třeba při předjíždění mohou náhle přijít o část výkonu a i když omezení přemohou, nemusí se kvůli zásahu stihnout vrátit včas do svého pruhu. I přes tyto výhrady si ovšem EU prosadila svou, místo aby třeba obrátila svou pozornost k autoškolám a navýšila tlak na teoretickou i praktickou výuku.

Pokud by si totiž každý adept na řidiče již v autoškole vyzkoušel simulátor dopravních nehod a na hřišti by měl reagovat třeba na náhle vhozenou figurínu do cesty, velká část absolventů by neopouštěla výuku s pocitem nesmrtelnosti. Jelikož je ale i nadále získání řidičského průkazu považován za jakési právo, kdy oprávnění řídit získá při troše snahy v podstatě každý, jsou zaváděna i takto sporná opatření.

Zdroj: Focus, ETSC, ACEA

Petr Prokopec