Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Od smrti brazilské závodnické legendy uplynulo 25 let. Jeho někdejší týmový kolega při té příležitosti neváhal vytáhnout i historky, o které se nikdy dříve nepodělil.

Závodní víkend v Imole v květnu roku 1994 si svět bude už navždy pamatovat jako jeden z nejtragičtějších momentů historie motorsportu. Zemřel Ayrton Senna, už v pátečních trénincích ale těžce havaroval Rubens Barrichello a sobotní kvalifikaci poznamenal smutný odchod Rolanda Ratzbergera. Obě události citlivým Sennou neskutečně otřásly, přesto si však nepřipouštěl, že by v neděli měl do kokpitu usednout naposledy. Naopak byl pln nadějí, že se mu konečně povedlo slábnoucí Williams dostat na pole-position a vyrovnat se do té doby suverénnímu Michaelu Schumacherovi. Zatáčka Tamburello ale byla jeho definitivní konečnou.

Nemá již smysl znovu opakovat, jak k nehodě došlo, o prasklé tyči řízení a dalších podrobnostech již byla sepsána řada článků. Nebudeme tedy znovu smutnit a místo toho na Sennu zavzpomínáme radostněji, a to díky jeho kolegovi a příteli Gerhardu Bergerovi, který při příležitosti 25. výročí Sennovy smrti pozval na oběd několik málo novinářů a rozpovídal se i o dost osobních věcech. Rakouský pilot říká, že i on v Imole kdysi havaroval. Bylo to v roce 1989 a shodou okolností se tak stalo právě v Tamburellu, kde v rychlosti 290 km/h narazil do zdi. Z incidentu si pak sice odnesl oděrky, popáleniny i zlomeniny, ovšem za pár týdnů již opětovně seděl ve voze.

Berger v té době jezdil za Ferrari, jen o sezónu později však přestoupil k McLarenu, kde byl uvítán s neskutečným nadšením - podle všech předpokladů měl právě v roce 1990 dosáhnout na mistrovský titul. Nicméně ten nakonec připadl Sennovi, stejně jako ten následující v roce 1991. Poté se však oba kolegové rozloučili, neboť Brazilec u britského týmu zůstal, zatímco Berger se vrátil do Ferrari. Zasloužil se o to i Niki Lauda, který předpokládal, že Gerhardova léta strávená v Ayrtonově přítomnosti budou pro Scuderii přínosem.

To se ve výsledku nestalo, přestože Berger rád vzpomíná, jak jej Senna učil, jak se zlepšit za volantem, zatímco on jej učil se smát. Ne však proto, že by Rakušan byl špatným učněm nebo Brazilec špatným učitelem, ale proto, že Ferrari F93A bylo opravdu špatným monopostem. I proto ostatně Ayrton nikdy nebyl součástí Scuderie, ač po tom celou dobu toužil. „Vždy mi říkal, Gerharde, jednoho dne chci jezdit za Ferrari. Nicméně ještě nepřišla chvíle, kdy by byli skutečně tak dobří, abych mohl předvést, co se ode mě očekává.“

Právě skutečnost, že oba jezdci zůstali v kontaktu i po přesunu k jiným týmům, dokazuje, jak velké přátelské pouto mezi nimi panovalo. Berger vzpomíná především na dovolenou v Austrálii, jíž oba strávili s Ronem Dennisem a jeho tehdejší ženou Lisou. „Večer jsem šel běhat, a když jsem se ocitl poblíž golfového hřiště, všiml jsem si, jak po něm poskakují velké žáby. Dal jsem tedy hotelovému poslíčkovi sto dolarů a poprosil je, jestli by mi jich pár nemohl nachytat.“

„Přinesl mi jich celý golfový bag. Myslím, že jich bylo tak padesát. A já poprosil Lisu, aby mi pomohla. Byli jsme na večeři a já sebral klíč od Ayrtonova pokoje. Poté jsme do něj zašli a dali ty zatracené potvory všude, kam se jen dalo,“ vzpomíná Berger s tím, že Senna se ráno objevil rozčílený do ruda. Když se však snažil vypáčit ze svého kolegy, zda za vším stojí on, dočkal se jen suché odpovědi: „A kde jsi našel hada?“

Podobných vtípků má Rakušan na kontě více, jednou kupříkladu vyměnil Sennovu fotku na pasu za obrázek z pornografického časopisu a nechal jej s takovým dokladem jít na celnici. Byl posléze vyslýchán policií a léta s vážností tvrdil, že za vším musel stát Alain Prost, tedy Sennův úhlavní nepřítel. I díky tomu vlastně Berger na léta strávená po Ayrtonově boku vzpomíná jako na nejlepší v celé éře F1, přestože „samotné závodění bylo velmi tvrdé“.

Právě o to hůře Berger nakonec Ratzbergerovu a Sennovu smrt nesl. V jednu chvíli dokonce prý i zvažoval, že svou kariéru ukončí. „Tyto věci vás zasáhnou velmi tvrdě. Ztratíte kolegu a v mém případě šlo i o ztrátu přítele. Nicméně v té době jsme věděli, že v našem sportu se to stává a že je třeba se s tím vyrovnat. Proto Rakušan nakonec o dva týdny později již závodil v Monaku, kde dokonce skončil třetí.

Zajímavé přitom je, že Berger zpočátku vůbec neměl tušení, jak špatně na tom jeho přítel po havárii je, přestože okolo místa neštěstí chvíli po nárazu projel. „Když zastavili závod, přišel Bernie Ecclestone a řekl nám, že už je venku z vozu. To v naší terminologii obvykle znamená, že je v pořádku. Takže jsem se dále na nic neptal.“ Nicméně když závodník po restartu ze závodu odstoupil, zjistil, že situace je daleko vážnější.

Spolu se svým trenérem proto ihned vyrazil za Sennou do nemocnice. „Stále ještě něco dělali na jeho hlavě, proto byla zakrytá. Upřímně si ale myslím, že v tu dobu byl už mrtvý. Chvíli jsme tak před ním stáli, než jsme odešli,“ dodává Berger. A zmiňuje, kterak mohla tato nehoda změnit historické statistiky. Krátce po Sennově smrti totiž k Williamsu přišel designér Adrian Newey a tým šampionát v letech 1996 a 1997.

„Závodění je závodění, a věci se brzy vrátily do normálu. Nicméně občas si říkám, že pokud by Ayrton byl ve Williamsu v době, kdy ke se ke stáji přidal Newey.... nejspíše bychom po nějakých pět let neviděli na nejvyšší příčce nikoho jiného,“ uzavírá celé téma Berger, který vlastně svému příteli zůstal věrný i po jeho smrti. Po ukončení své kariéry se stal mentorem Bruna Senny, Ayrtonova synovce, který rovněž zkoušel své štěstí ve Formuli 1. Velkých úspěchů ale již nedosáhl.

Zdroj: Reuters

Petr Prokopec