Autoforum

/

Foto: Mercedes-Benz

Vlastně nechápeme, jak je vůbec možné, že v čele automobilky pořád stojí ten samý člověk, který ji svými absurdními strategiemi poslal do takových problémů, že by se z nich roky dostávala, i kdyby se přetrhla ve snaze se napravit. A to se nepřetrhne.

Ještě před pár lety žilo vedení ve Stuttgartu v euforii podložené asi jako radost rodiny z potenciální výhry Eurojackpotu na základě vsazení jednoho náhodného tipu. Plány hlásaly, že do roku 2030 bude Mercedes plně elektrickou automobilkou - v Evropě zaručeně, jinak „tam, kde to podmínky dovolí”.

Realita roku 2026 dává těmto zeleným snům hořkou příchuť - podmínky to nikdy nedovolovaly nikde, a tak se to ani nikde nestane. Jenže pokus o tento nesmysl byl míněný vážně, což nyní dopadá na výsledky firmy podobně jako obdobné absurdní strategie konkurenčních značek. Data za třetí letošní kvartál jasně ukazují, že se třícípá hvězda potácí v hlubokých problémech, které nejvíc eskalují tam, kde to i nejvíc bolí - na jejím donedávna nejziskovějším trhu v Číně.

Čínský sešup Kimiho rychlostí

Čísla za třetí kvartál roku 2026 mluví jasnou řečí. Globální prodeje osobních Mercedesů klesly o 8 procent na 407 232 aut, přičemž absolutní katastrofa se odehrála v Číně. Tam odbyt meziročně zkolaboval o hrozivých 31 procent na pouhých 86 800 vozů. Německá prémiová ikona tam dostává tvrdou lekci od dravé domácí konkurence.

Propad čínského trhu drtí finanční zdraví celé automobilky. Provozní marže divize osobních automobilů se propadla ze 4,8 % na mizerných 2,5 % a finanční ředitel Harald Wilhelm otevřeně varoval, že čtvrtý kvartál bude v podstatě na nule. Mercedes tak musel snížit celoroční výhled ziskovosti na pouhá 2 až 3 procenta - pokolikáté už?

Šéf koncernu Ola Källenius přesto prohlašuje, že Čína zůstává „nepostradatelným trhem a inovačním centrem” - to mu asi poradili největší investoři automobilky, shodou okolností dva čínské subjekty. V rámci jistě skvělé nové strategie pro rok 2030 plánuje Mercedes od roku 2027 vyrábět auta pro čínský trh téměř výhradně z lokálních čínských dílů. Jde o pokus snížit náklady a přežít tamní brutální cenovou válku, zároveň se však management snaží snížit závislost na Číně jako na hlavním zdroji zisku a upírá zrak k USA.

Elektrický paradox: Rekordní podíly, ale k čemu?

Na první pohled by se mohlo zdát, že elektrická transformace značky konečně nese ovoce. Prodeje ryzích elektromobilů totiž v třetím kvartálu vyskočily o 61 procent na 68 428 vozů. Dosáhly tak podílu 16,8 % na celkových prodejích, v Evropě je dokonce každé třetí prodané auto od Mercedesu elektromobilem. Odpovídá to jejich bující nabídce, ale k čemu je to Mercedesu dobré?

Podobně jako Volkswagen se Mercedes potýká s tím, že čím víc elektromobilů prodá, tím méně peněz vydělá. Zatímco levnější elektrické modely zažívají boom, ty nejziskovější vlajkové lodi se spalovacími motory a luxusní modely jako třída S nebo Maybachy zaznamenaly globální pád o 21 %. Mercedes tak vyměnil vysoce maržová auta za elektromobily, jejichž výroba je kvůli drahým materiálům a bateriím stále zoufale neefektivní. Výsledkem je právě marže blížící se nule a nutnost masivního propouštění nepřímých zaměstnanců v Německu, které odstartuje už letos v prosinci.

Sny o „čistě elektrické” značce do roku 2030 jsou mrtvé

Když Mercedes před lety sebevědomě tvrdil, že do roku 2030 úplně zařízne spalovací motory, narazil na realitu. Současný stav ukazuje, že zákazníci mimo Evropu o drahá elektrická auta s třícípou hvězdou v takové míře nestojí a v samotné Číně značka totálně ztrácí půdu pod nohama.

Automobilka tak v tichosti zařadila zpátečku. Strategické aktualizace jasně ukazují, že spalovací motory a hybridy budou v nabídce ještě dlouho po roce 2030. Sázka na jedinou kartu se Stuttgartu hrubě nevyplatila a teď musí pod tlakem padajících marží a drsné reality zachraňovat, co se dá. V dnešní době se ale můžeme spolehnout na to, že svou sebezničující misi označí za úspěch - pokud rostou prodeje elektrických modelů, všechno je skvělé, i kdyby to náhodou mělo firmu přivést ke krachu. Neříká se tomu dogmatismus?

Zdroj: Mercedes-Benz

Petr Miler