Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Šéf Tesly dnes brojí za elektrifikaci aut, před dvaceti lety dával přednost motoru V12 v jednom z nejikoničtějších supersportů historie. Tohle se ví, už méně je známo, že s ním těžce boural.

Ať již patříte mezi příznivce či odpůrce Elona Muska, nejspíše vám neuniklo, že šéf Tesly v počátcích své kariéry rozhodně nepropagoval elektromobilitu, jako je tomu nyní. Když totiž v roce 1999 prodal společnost Zip2, vyinkasoval za ni více než 300 milionů dolarů (dnes cca 7,098 miliardy korun). To byla opravdu pořádná suma pro tehdy osmadvacetiletého začínajícího podnikatele, pročež nepřekvapí, že se Musk rozhodl sám sebe odměnit. A podle svých slov se rozhodoval „mezi domem v Palo Alto a McLarenem F1.“

„Nebylo ale vlastně co rozhodovat. Koupil jsem F1 a malý byt, který byl mnohem levnější než vůz,“ uvedl šéf Tesly. Jeho tehdejší snoubenka Justine celou záležitost označila za dekadentní, na to ale Musk odpověděl, že „se ještě před třemi lety sprchoval v YMCA a přespával v kanceláři na podlaze“. Nejen z jeho úhlu pohledu šlo tedy o spravedlivou odměnu, ostatně asi jen málokterý fanoušek rychlých kol by upřednostnil dům na úkor McLarenu F1, a to bez ohledu na věk či rodinný stav.

Musk ovšem britský supersport používal docela jinak než zbývajících 63 majitelů, pro něj se jednalo o vůz na denní ježdění, se kterým pendloval mezi Los Angeles a San Franciskem. Během jednoho roku s ním tak najel 11 tisíc mil (17 699 km), což je po exempláři Mr. Beana možná druhý největší nájezd u tohoto vozu vůbec. V roce 2000 se ale vydal spolu se spoluzakladatelem společnosti PayPal Peterem Thielem navštívit Mika Mortize ze Sequoia Capital a cesta se mu málem stala osudná.

Thiel se měl totiž Muska zeptat: „Co takhle věc dokáže?“ Na to se dočkal odpovědi, která by mohla být první na seznamu posledních vět před smrtí, jak šéf Tesly později vtipně přiznal. „Sleduj tohle!“ řekl Musk a sešlápl plynový pedál až na podlahu při změně jízdního pruhu. V té chvíli došlo k nevyhnutelnému, 627 koní totiž na uzdě nedržela žádná trakční kontrola. McLaren tak v rychlosti 129 km/h narazil do náspu u silnice, který jej roztočil a katapultoval do vzduchu.

Po dopadu se zlomilo komplet zavěšení, kromě toho byla poškozena také karoserie a veškeré prosklení bylo vysypáno. Dle pověr měl Musk vystoupit z vozu se smíchem, a když se jej Thiel ptal po příčině jeho dobré nálady, dostal odpověď, jakou asi nečekal. „A to ještě neznáš tu nejzábavnější část, to auto nebylo pojištěné,“ měl prohlásit Musk. Znamená to tedy, že veškeré náklady šly na konto Muska, který i s Thielem vše přestáli bez zranění.

Musk se tehdy mohl smát - i když byl F1 už tehdy ikonou, nejlevnější exempláře šlo tou dobou pořídit za méně než 10 milionů Kč. Dnes je situace docela jiná, tyto McLareny se dnes v aukcích prodávají od 15 milionů dolarů (354 milionů Kč) výš a při poničení takové cennosti by asi úsměv na tváři ztuhl každému.

Musk v někdejším rozhovoru přiznal, že podstata zakončení celého příběhu je pravdivá. Detaily jako smích si již nevybavuje, ale přiznává, že v šoku se mohl i smát. Stejně tak neví, co přesně se s jeho vozem následně stalo. Jelikož však šéf Tesly dodává, že McLaren nebyl úplně na odpis, reálnější je spíše ta verze, že neskončil ve šrotu, nýbrž zamířil za novým majitelem. Ten má taktéž pocházet z Kalifornie, na tamních silnicích si ale nejspíše dává větší pozor. A to ani nemluvíme o skutečnosti, že pojistek má zřejmě hned několik - až se F1 po Muskovi objeví v některé z aukcí, půjde jistě o exemplář vyvažovaný zlatem.

Šéf Tesly jej používal jako vůz na denní ježdění, jedna z cest a hlavně lehkomyslné předvádění se mu vymstilo. Supersport přitom nebyl pojištěný

Zdroj: Drive Tribe

Petr Prokopec