Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Vyvinout nové nejpokrokovější auto z podstaty nemohlo být jednoduché. Detaily z vývoje ale ukazují, s čím vším se tvůrci Bugatti Chiron museli potýkat.

Jaké to je, když máte podruhé za sebou postavit nejlepší auto na světě? Troufáme si říci, že si nikdo z běžných smrtelníků nedovede představit obrovské množství práce, inovací, slepých uliček a probdělých nocí, které nutně muselo provázet vývoj nástupce ikony jménem Bugatti Veyron. Tedy, pokud nepracujete pro Bugatti, samozřejmě.

V každém případě, podařilo se a Chiron je na světě. Představil se vloni na ženevském autosalonu, ale už drahně měsíců, ba let od něj měli fanoušci i potenciální zákazníci obrovská očekávání. Musel být luxusnější, rychlejší, silnější, zkrátka ve všem lepší než Veyron. A Bugatti samo si dalo za cíl, aby enormní provozní náklady byly ve srovnání s Veyronem nižší.

Pochopitelně, i my jsme novému potenciálně nejrychlejšímu autu světa věnovali spoustu prostoru. Nemíníme s tím přestat - je to úchvatný kus techniky, stejně jako byl v roce 2005 Veyron. Chiron nikdy nebude prvním silničním autem s maximálkou přes 400 km/h, tenhle titul Veyronu sebrat nejde, ale může být prvním silničním autem, které se dostane přes 450 km/h.

Jeho samotná výroba je fascinující proces. Částečně jsme se jí věnovali před několika týdny, dnes tu ovšem máme rozsáhlý dokument National Geographic, který se jí zabývá o poznání detailněji. Shrnuje ji věta Wolfganga Dürheimera, šéfa Bugatti: „Měli jsme v podstatě jedno pravidlo - dělat všechno o poznání lépe než minule,” slyšíme z jeho úst.

Ze začátku je jasný cíl, ovšem nikoliv cesta k němu. „Kdybyste už ze začátku věděli, jak všechno udělat, bylo by to snadné. Tak to ale není,” říká Jachin Schwalbe, šéf oddělení vývoje podvozku. Jen zlepšit podvozek nicméně pochopitelně nestačilo - aby Chiron překonal Veyron, bylo nutné zvýšit výkon motoru.

Po rozhodnutí, že tým bude stavět na prověřeném šestnáctiválci Veyronu, bylo spočítáno, o kolik víc výkonu musí motor pro Chiron dávat oproti nejsilnější verzi motoru Veyronu, aby byl vůz rychlejší. Ono číslo je 25 %, tedy z 1 200 koní rovných 300. A proto má šestnáctiválec v Chironu přesně 1 500 koní. Jen tak mimochodem to je nejsilnější motor, který se kdy do sériového silničního auta montoval.

Ovšem, takhle extrémně výkonný motor s sebou přináší také problémy, a to nikoliv jen jak ho uchladit apod., těm jsme se věnovali už v minulosti. „Když jsme připevnili motor na první brzdu, přehřála se a porouchala se,” říká Hartmut Schnell z oddělení kalibrace motoru. Bylo tedy nutné vyvinout vlastní brzdu, která by ustála tehdy dosud přesně neznámý výkon motoru.

Velmi náročné bylo také usměrnění proudění vzduchu kolem karoserie a zároveň zachování krásného vzhledu. Výsledek je ale vynikající - vzduch obtékající horní půlku karoserie ztratí mezi jejím nosem a vstupem do nasávacích otvorů jen 5 % energie. „Je to svým způsobem 'Heuréka-moment', když si uvědomíte, že technické potřeby vás v designu vedou k vytváření unikátních řešení,” říká v dokumentu Sasha Selipanov, jeden z designérů, který v mezičase zběhl ke Korejcům.

Podobně je useknutá záď s tenoučkým páskem světel řešením, které si vyžádala potřeba co nejefektivnějšího vytahování horkého vzduchu z motorového prostoru. Tvar zádě vytváří za autem oblast podtlaku, která je dlouhá asi metr a půl. Ta doslova vycucává horký vzduch z chladičů.

Dokument dále hovoří o chlazení brzd, o pneumatikách, že bylo potřeba letět je testovat do centra Michelinu pro vývoj leteckých pneumatik do USA, o vývoji karbonového monokokového šasi u světoznámé italské firmy Dallara, o jeho testování na stolcích nebo o testování celého vozu v Nardu. Dokument má 44 minut a leckdy je až zbytečně dramatický, zejména pokud o Chironu víte jako fanoušci docela dost, ale opravdu stojí za to si ho pustit. Říká toho i víc, než jsme si kdy představili, že na toto téma zazní...

Marek Bednář