Autoforum

/

Foto: Lincoln

Dnešní optikou to byla miliardářka, dědička po králi cukrovinek. Mohla si užívat ještě dekády bezstarostného života, beze stopy ale zmizela a její případ nebyl nikdy vyřešen. Výjimečné zakázkové auto, jímž tehdy jezdila, ale nezmizelo. A dokonce jezdí nedaleko od Česka.

Nestává se často, aby auta měla temnou minulost. Zvlášť pak v případě, kdy jsou lakována růžovou barvou. Jenže vůz, o kterém dnes bude řeč, je jednou z výjimek. A je součástí záhady, které se profesionální i amatérští detektivové pokouší přijít na kloub už v téměř pět dekád.

Jde o zmizení Helen Brach, svého času jedné z nejbohatších žen světa, po které se slehla zem v únoru 1977. Naposledy byla viděna v 17. dne toho měsíce, kdy vůz, o kterém dnes bude řeč, dokonce řídila. Od té doby jí nikdo neviděl a v roce 1984 byla podle amerických zákonů formálně prohlášena za mrtvou, i když důkaz o její smrti neexistuje.

Helen se narodila v roce 1911 a už o jednadvacet let později za sebou měla první rozvod. Následně začala pracovat v plážovém klubu na Floridě, kde potkala Franka Bracha, dědicem dodnes existujícího impéria Brach's Candy, které vyrábí sladkosti a cukrovinky. Brach byl ve firmě aktivní do roku 1966, kdy ji prodal, sám si ale takto získaného jmění dlouho neužíval. Čtyři léta poté zemřel a veškerý jeho majetek připadl Helen.

Ta takto zdědila 23 milionů dolarů, což vám nemusí připadat jako moc, jsme ale v roce 1970. Při zohlednění inflace se takto dostala k majetku převyšujícímu 4 miliardy korun, což tehdy stačilo k tomu, aby se skutečně mezi nejbohatší ženy vůbec. Tím si ale vysloužila nejen pozornost médií, ale podvodníků, což se jí zřejmě nakonec stalo osudným.

Jedním z takových byl i Richard Bailey, majitel několika stájí, který se živil tím, že oslovoval ovdovělé ženy, jimž prodával koně. Ty prezentoval jako vítěze dostihů, jakkoli k něčemu takovému měly daleko. Helen takto v roce 1975 prodal trojici hřebců za 98 tisíc dolarů, i když jejich hodnota byla zhruba pětinová. A protože s jídlem roste chuť, o dvě léta později už jí nabízel koně za 150 tisíc dolarů. Na tento obchod ale už nikdy nedošlo.

Bailey se i díky tomu stal po Helenině zmizení jedním z hlavních podezřelých. Nikdy se však neprokázalo, že by v celém případu měl prsty, i když za mřížemi nakonec skončil na 30 let za ony podvody. Ovšem třeba Helenin bratr nevěřil, že by jeho sestru zabil. Místo toho poukazoval na jejího domovníka Jacka Matlicka, který měl byl tím posledním, kdo ji viděl živou - osudného 17. února 1977 ji vyzvedl na letišti v Chicagu.

Co se stalo poté, nikdo neví. Sám Matlick zemřel 14. února 2011, tedy tři dny před 34. výročím Helenina zmizení. Bailey pak v roce 2019 opustil vězení a o tři roky později vydal knihu, v níž prohlašuje svou nevinu. A pak je tu je ještě jeden němý svědek - růžový Lincoln Continenal Mark IV z roku 1974, který nás k Helen přivedl. A právě s tímto vozem měla jet v den, kdy se po ní slehla zem.

Leckdo by mohl čekat, že i tento vůz zůstal nezvěstným, ale tak tomu není. Existuje dodnes a nyní se objevilo v Německu v dílně Sebastiana Schwarze, který se na americké klasiky specializuje. Jde o auto, které plně odráží Heleninu extravaganci - z továrny si jej nechala „hodit” do růžové nejen zvenčí, ale také uvnitř. V 70. letech minulého století to byla velmi neobvyklá věc.

Po Helenině zmizení vůz zmizel ve skladišti a po jejím prohlášení za mrtvou byl prodán. Následně se dostal do Evropy, přičemž do Schwarzovy dílny se dostal po dlouhém stání jen s 15 800 mílemi neboli 25 422 km na tachometru. Dlouhé stání se na ale voze podepsalo, takže německý specialista musel vyřešit i takové potíže, jako bylo byly elektrické zkraty, na které Continental Mark IV trpěl.

Dnes je vůz plně funkční, přičemž k jeho pohonu stále slouží 7,5litrový osmiválec s 215 koňmi spárovaný s třístupňovým automatem. Při hmotnosti 2 388 kilogramů pak rozhodně nelze očekávat dechberoucí dynamiku, ostatně ani nebyla prioritou. Místo toho se Lincoln zaměřoval na luxus, což se projevovalo i na cenách - verze pro rok 1974 totiž stála 10 194 dolarů, pročež na něj měli pouze lidé jako Helen Brach. Kolik by dnes stál kus s takto temnou minulostí, je otázkou, na prodej ale není, majitel si jej nechává jako memento jednoho nikdy nevyřešeného zmizení.

Zdroj: Sebastian Schwarz@Youtube

Petr Prokopec