Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

(+ video) Tahle žlutá placka nebyla příliš výkonná, byla ale velmi lehká a měla motor uprostřed. Výroba byla v plánu, vznikl ale jen jediný kus.

Když se řekne „český sporťák”, spoustě lidí se vybaví Octavia TDI, ale ty nemůžeme brát úplně vážně. Ti ostatní mohou vzpomenout hned několika strojů poháněných motory Tatra - ať už šlo o vozy Tatra JK 2500, MTX Tatra V8, Tatra Grafit nebo přímo tovární Tatru 700 GT či Tatru Ecorra Sport V8. Stranou pochopitelně nezůstávaly ani škodovky, byly tu třeba Škoda 110 Super Sport, Škoda Rapid 130 R/H, Škoda 130 RS nebo Škoda 200 RS.

Všechny ale spojuje jedno - šlo o ryzí závodní stroje, jednorázové speciality nebo i vozy odhalené se snahou je sériově vyrábět jako silniční modely, přesto ale zůstalo u jednoho či maximálně jednotky vyrobených kusů. Je to jak prokletí, které snad prolomily leda vozy Kaipanu, nad povahou výsledku ovšem visí nejeden otazník. A pak je tu Praga R1R, čerstvý pokus popsaný stav konečně změnit, za definitivně úspěšný jej ale zatím mít nemůžeme, i když se zatím vše vyvíjí pozitivně.

Dnes tu máme další stroj, který chtěl být „tím českým sporťákem” vlastně docela nedávno. Možná jste o něm nikdy neslyšeli a už to dává tušit, že ani jemu to se sériovou výrobou nevyšlo. Přesto stojí za to o něm při mapování českých pokusů o stvoření takového vozu ztratit pár slov.

Tento vůz dostal název Legr a vznikl nedaleko Karlových Varů. Jeho autor není posedlý legem, jmenuje se Pavel Šlégr. Odebrání prvního písmena je jeden způsob, jak se k jménu dostat; druhý je zkombinovat slova lev a tygr, protože tenhle vůz má ve znaku velkou pruhovanou kočku s hřívou. Pavel Šlégr se zabývá kovovýrobou a také renovacemi veteránů, chtěl ale postavit i své vlastní auto - a právě tím Legr je.

Tedy, z většiny. Ocelový rám a laminátová karoserie jsou kompletně vlastní konstrukce, se kterou pomáhali Václav Pauer, konstruktér formulí Metalexu z dob komunismu, a Petr Hrabák, který postavil karoserii. Design má podle autorů připomínat britské sporťáky 50tých a 60tých let; do jaké míry se tenhle cíl povedl, posuďte sami. Z fotografií je také zřejmé, že tohle není konvenční roadster, je to spíše spider - plexisklo místo čelního okna člověku sahá sotva po ramena a na střechu zapomeňte zcela.

Ve stejném stylu co největší jednoduchosti a lehkosti je spartánský také interiér, který nabídne volant, sedačky a pedály, to je v podstatě vše. Přístrojový štít je samozřejmostí, ale proč je tu rádio, se můžeme tázat; stejně ho za jízdy asi nebude moc slyšet, zejména budete-li mít něco na hlavě, což je potřeba - ať to je helma či jen brýle a šátek přes ústa.

Potud tedy vlastní konstrukce, technika ale už tak úplně vlastní není, pochopitelně. Pro snížení nákladů na vývoj byl použit motor 1,4 i se zbytkem pohonného ústrojí a elektronických mozků z - posaďte se - Dacie Logan. Údajně měl být dokonce umístěný vpředu napříč, konstruktéru Pauerovi se ale podařilo tenhle nápad shodit se stolu.

Motor je tedy umístěn napříč před zadní nápravou, tedy hned za kokpitem, a pohání zadní kola. Jinak tu ale nejsou žádné úpravy, elektronika i všechno ostatní je sériové, snad až na výfuk. I ten ale pochází z Loganu, změnila se jen jeho délka, aby pasoval do zástavby uprostřed namísto vpředu. Na zadní kola tohoto žlutého prototypu proudí 75 koní přes manuální pětikvalt. Je to vážně málo, ale Legr je také vskutku lehký - prototyp vážil 802 kilogramů a produkční vůz měl být ještě lehčí.

Slovo prototyp je důležité, protože pro malosériovou výrobu měl Legr dostat šestnáctistovku z Renaultu Mégane o 100 koních výkonu, což je o třetinu lepší, třebaže výsledek stále není vůbec oslnivý. Mělo ale být možno do vozu zastavět téměř cokoliv; LT4 z Corvette C7 Z06 asi ne, ale relativně malý motor s převodovkou pro uložení napříč ano. Takže třeba atmosférický dvoulitr z Clia R. S. by jít mohl, teoreticky.

Když prototyp Legru vyjel na silnice v roce 2011, Pavel Šlégr plánoval vyrobit 30 kusů tohoto auta. Se zmíněnou šestnáctistovkou měl jeden kus stát 700 tisíc korun, s jiným motorem by cena patrně byla výše. O produkční verzi ale od té doby nikdo neslyšel, zůstalo u onoho jediného prototypu...

Zdroje: Pavel Šlégr, Auto iDnes

Marek Bednář