Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Tatra 613 obecně nebyla autem pro každého, i mezi vyvolenými se ale našli ti, kteří byli vyvolenější než jiní. Do jednoho z pouhých pěti vyrobených kusů kabrioletu usedli jen vážené návštěvy.

Pokud jste chtěli v dobách komunismu luxusní vůz Tatra 613, většinou jste museli zastávat některou z vedoucích pozic ve vládě nebo aspoň ve velkých státních podnicích. Běžný smrtelník si totiž tenhle vůz koupit nemohl, peníze nepeníze, prostě jiným než vybraným zákazníkům vůbec nebyl nabízen. Jenže i mezi vyvolenými byli vyvolenější - nejvyšší z nejvyšších „papalášů”, vážené zahraniční návštěvy či generálové. Ti se mohli usadit i do vzácné verze 613 K, přehlídkového otevřeného vozu.

Vývoj tohoto stroje začal nedlouho po startu výroby „běžné” 613 a výsledek měl sloužit jako náhrada za dosud používaný ZIS 110b sovětské výroby. S pracemi začal Metalex a ÚVMV, Ústav výzkumu motorových vozidel, a to ještě na klasické karoserii, protože prodloužená verze označená Speciál v té době nebyla hotova. Po jejím dokončení se pustila do práce na kabrioletu sama Tatra a vycházela právě ze Speciálu.

Záhy ovšem bylo zjištěno, že karoserie Tatry 613 nezvládne existovat bez střechy. Kroutila by se tak moc, že by se údajně mohly samy otvírat zadní dveře. Proto vozu zůstal kousek střechy nad předními sedačkami, který funguje jako důležitá strukturální část a blíže má k tomu, čemu jsme si zvykli říkat landaulet. Také přibyly výztuhy za zadní sedačkou a v oblasti prahů.

Všimněte si i designových změn - o tu hlavní se starají netypická hlavní světla a blinkry firmy Bosch vyvinutá původně pro Mercedes-Benz W116. Ze stejného Mercedesu byla převzata i vnější zpětná chromovaná zrcátka ovládaná zevnitř - díky tomu tahle Tatra působí ještě výjimečněji.

Střecha 613 K je plátěná a natahuje se ručně, k vyrobeným vozům byl manuál pro řidiče, jak střechu natáhnout. Ovšem, vznikly i hardtopy, které se dají namontovat a vůz může být skoro normálním sedanem. V interiéru jsou celkem čtyři sedačky, zadní okna se stahují i s chromovanými rámy a není problém ve voze za jízdy stát, jak bývá zvykem při vojenských přehlídkách.

Na takových přehlídkách je ale potřebné jezdit pomalu, proto byl standardní pětistupňový manuál nahrazen třístupňovou automatickou převodovkou Borg Warner. Motor zůstal stejný, osvědčený 3,5litrový vidlicový osmiválec s vzduchovým chlazením, který produkoval 168 koní. Maximálka byla 130 km/h; důraz zde byl kladen spíš na extra pomalou jízdu a to nový automat umožňoval, dalo se plynule jet rychlostí pomalé chůze.

Unikátní je ovšem způsob, kterým byla z konce převodovky vyvedena hřídel zpět k diferenciálu. Použitá převodovka nebyla určena pro zástavbu do auta s motorem vzadu a zadním náhonem, a z předního konce převodovky tedy byla vedena hřídel zpátky do diferenciálu úplně mimo skříň a přes další ozubené převody s poměrem 1:1. Takováto úprava znamenala, že 613 K nebyla dokonale použitelná v běžném provozu, proto i maximálka jen 130 km/h.

V souvislosti se změnou převodovky se na přístrojový štít dostal ukazatel zařazeného rychlostního stupně, kterému udělal místo otáčkoměr. Landaulety 613 K také nebyly vybaveny klimatizací, bylo tu jen obyčejné topení. Ve výbavě však bylo centrální zamykání, které k ovládání zámků využívalo stlačený vzduch, nikoliv elektřinu, jak je běžné dnes.

Vzniklo celkem pět kusů 613 K. Vývoj prvního začal na konci 70. let, další čtyři byly vyrobeny v roce 1984. Dva putovaly do Prahy, druhé dva měla k dispozici Bratislava a pátý byl záložní. Všechny vypadaly stejně, byly černé s červenými koženkovými sedačkami a červeným kobercem na podlaze. Jeden z nich byl později přelakován bíle, to když si jej v 90. letech koupil majoritní majitel zrovna krachujícího podniku Poldi Kladno.

A také existuje ještě jeden kus bez střechy nad zadními sedačkami, který ve své době vozil v Praze turisty a předloni se objevil v prodeji. Měl krémový interiér a úplně jinou skládací střechu. Nebyl to šestý ztracený kus 613 K, nýbrž přestavba Speciálu na landaulet. Dá se snadno odhalit podle klasického otáčkoměru v přístrojovém štítu. Zbylá pětka ale vskutku výjimečnou kapitolou v už tak výjimečné knize osobních aut značky Tatra posledních dekád.

Tenhle vůz není původní 613 K, nýbrž upravený model Speciál

Petr Miler