Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Britové na východě zjistili, že na z jejich pohledu levná auta tam lidé musí vydělávat až pět let. A přesto je nemusí získat. To byl ale jen začátek.

Za komunistů jsme se měli lépe, říkávají dnes mnozí. U některých tomu tak skutečně být i mohlo, většina národa se ale dnes má výrazně lépe. Kdo ale dnes vzpomene na fronty v obchodech, jejichž regály byly stejně prázdné, ruské vojáky prohánějící se v tancích po silnicích či nemožnost se pořádně realizovat? Naštěstí je tu ale Top Gear, aby nám připomněl, jak to ve skutečnosti bylo.

Možná si říkáte, co má nejznámější motoristický pořad světa společného s dobou temna? Abychom si vše vysvětlili, musíme se vrátit zpátky do roku 1981 a zamířit přitom do Polska. V noci z 12. na 13. prosince tamní generál Wojciech Jaruzelski vyhlásil výjimečný stav a zemi na několik měsíců odřízl od zbytku světa. Byla ustanovena Vojenská rada národní spásy, jež převzala veškerou moc a začalo zatýkání a internace především lidí z opozičních stran.

Tento krok měl za následek nemalé protesty, během kterých přišlo o život 90 lidí. Zároveň těžce zasáhl ekonomiku, která zamířila ke dnu. Jaruzelski přitom po příchodu nového milénia své jednání obhajoval tím, že pokud by nevyhlásil výjimečný stav, došlo by v zemi kvůli „kontrarevolucionářům“ ke vpádu ruských vojsk. Nicméně při soudním procesu vyšlo najevo, že to byl právě on, kdo žádal o zásah, Kreml však akci odmítl.

Výjimečný stav trval do července 1983, přičemž po tu dobu bylo možné cestovat do Polska jen na speciální povolení. Jinak byl jakýkoliv kontakt zakázán, trestný byl dokonce i kontakt mezi jednotlivými členy česko-polských rodin, jež ze dne na den rozdělila hranice ověnčená ostnatým drátem a hlídaná muži se samopaly.

Jakmile ovšem došlo k uvolnění otěží, začalo se Polsko znovu otevírat zbytku světa. Zmapovat tamní automobilovou kulturu vyrazil i Top Gear, v té době ještě bez Jeremyho Clarksona. Na jeho místě stojí William Woollard, který de facto informuje přesně o tom, co dříve narození zažívali i u nás. Tedy o neskutečných těžkostech, jež s v té době provázely pořízení auta.

Je totiž třeba si uvědomit, že v roce 1983 jste na nové auto museli vydělávat až pět let. Nicméně ani finance nebyly zárukou úspěchu, neboť bylo třeba se zapsat do pořadníku a doufat, že na vás opravdu přijde řada. A když jste se již dočkali, nebylo neobvyklé, že dorazilo něco zcela jiného, než jste objednali - od smlouvy ale přesto skoro nikdo necouvl.

Jak je tedy patrné, ony vzpomínky na „komunistické dobro“ plavou dost na vodě. Dále to ostatně dosvědčuje pohled do polské továrny na výrobu nákladních vozů a autobusů, který je rovněž součástí dnes už letité epizody

Vyjma toho se ale dočkáme ještě zajímavého srovnávacího testu, a sice čtveřice aut z Východního bloku, kdy proti sobě nastoupí Yugo 45, Lada Riva, FSO Polonez a česká Škoda Garde. Ta se nedočkala úplně dobrého hodnocení, vytýkáno jí je lehké řízení, špatná ovladatelnost či nudný interiér plný tvrdých plastů a velkých přepínačů. Ostatní východní auta ale z hodnocení vyšla ještě hůře.

Nedostatky strojů z východu byly z pohledu Britů alespoň vykoupeny nízkou cenou, nicméně jak jsme zmínili, pro Čechy či Poláky byla i přesto tato auta často nedostupným zbožím. Stejně jako spousta jiných, dnes naprosto obyčejných věcí. Opravdu nezastáváme názor, že za bývalého režimu bylo lépe a níže k tomu přikládáme i důkaz.

Petr Prokopec