Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

(+ videa) Tohle modré Lupo vzniklo jako verze 3L s motorem 1,2 TDI. Nyní má motor o tři litry a pět válců větší, a ne místo zadních sedaček.

Většina automobilových nadšenců má v hlavě nějaký bláznivý projekt, do kterého by se chtěla pustit. Pro některé to je dokonale matoucí Škoda Yeti s technikou Audi TT RS, pro jiného staré Volvo s motorem V10 z BMW M5 a další by rád třeba 400koňový žigulík. Jsou to velice ambiciózní nápady, velmi rychlé bestie skrývající se v hávech aut, do kterých byste to neřekli. Němec André Pötzsch měl však ještě větší cíle - spojit nejmenší auto Volkswagenu s největším motorem, který tento koncern vyrábí.

Tak vznikla idea Volkswagenu Lupo poháněného šestilitrovou W12. Jenže kdo někdy měl co do činění s Lupem či s odvozeným Seatem Arosa, ví, že to auto je vážně malinké. Namontovat dovnitř dvanáctiválec, třebaže kratší než běžný motor V12, nebylo bez změn vnějších tvarů karoserie reálné. Jedno z kritérií bylo právě i to, aby se modré Lupo zvenčí vůbec nezměnilo, aby vůz zůstal co nejlepším sleeperem - spáčem, nenápadným bijcem. Pod kapotu Lupa se tedy měl nastěhovat 4,2litrový osmiválec Audi.

Modrý stroj, na který se díváme, vznikl konkrétně jako VW Lupo 3L, tedy jedno z „dětí” Ferdinanda Piëcha. Pod kapotou není třílitr, ono označení znamená spotřebu 3 litry nafty na 100 km. Motorem téhle verze je 1,2litrový turbodiesel o třech válcích, který spolupracuje s robotizovanou manuální převodovkou a opravdu zvládne jezdit s tak nízkou spotřebou, pokud nemáte úplně těžkou pravou nohu.

Stále to ale je předokolka s motorem napříč před přední nápravou, zde není od klasického Lupa žádný rozdíl. Takhle ale osmiválec z Audi A8 z roku 1996 do Lupa vážně nenamontujete, takže co teď? Bylo rozhodnuto o změně z předního na zadní náhon, což je dost velký zásah. Ven putovaly obě nápravy a velká V8 do prostoru pro miniaturní tříválec nějak vešla. A nebyla to ani zdaleka ta nejnáročnější část.

Tou bylo hledání převodovky. Skříň Audi nešla použít z důvodů rozměrů a spojení se čtyřkolkou quattro. André Pötzsch se živí výrobou převodovek, takže měl alespoň dost zkušeností, aby tady všechno bylo v pořádku. Nicméně nepasovalo ani nic od Opelu nebo BMW. Jeden z kolegů později přinesl převodovku Mercedesu a až ta byla tou pravou - údajně po otočení o 90°, aby se do rozšířeného středového tunelu vešla.

Převodovka potřebovala ještě jednu úpravu - musel být změněn směr otáčení výstupní hřídele, aby tohle Lupo nelétalo přes 200 km/h pozadu. Na tohle se ovšem přišlo až při zkoušce, kdy byly vyrobeny všechny úchyty a motor s převodokou byl zabudován do auta. Pak přišla na řadu kardanová hřídel, která musela být zkrácena, a v podstatě kompletní výroba zadní části podvozku auta.

Lupo tady totiž v sériovém stavu má vážně málo místa, překáží i takové věci jako rezerva pod podlahou zavazadelníku a pochopitelně palivová nádrž. Pryč putovala torzní příčka, je tu zadní náprava z Golfu Syncro, zúžená o 6 cm, a diferenciál z Audi. A třeba nádrž se stěhovala do kufru, jak vidno i mezi obrázky. Nový je také výfukový systém, který zde má dvě koncovky. Proti tomuhle bylo přenastavení elektroniky jen procházka růžovou zahradou.

Kýžený výsledek se ale dostavil. Tohle modré Lupo zvenčí od modelu 3L rozezná jen někdo, kdo ví, co to je Lupo 3L. Rozdílná jsou totiž pouze kola, zde kousky Momo s pneumatikami o rozměru 195/50 R15, a vzadu jsou dvě větší koncovky výfuku; verze 3L neměla viditelnou ani jednu. Třeba zelené označení 3L ale na třetích dveřích zůstalo.

Uvnitř také zůstalo téměř všechno z této superúsporné verze, včetně hořčíkového volantu nebo tlačítka Eco před řadicí pákou. Stejně jako v sérii tu není rádio, klimatizace ani elektrická okna. Viditelnější změny jsou jen v přístrojovém štítu, ten pochází z oné dárcovské A8, a v řadicí páce - v sérii tu manuál nebyl, jak stojí i výše.

Ovšem, po nastartování jsou rozdíly velmi jasně patrné, benzínový osmiválec se pochopitelně projevuje úplně jinak než malý tříválcový turbodiesel. Také jízdně je tohle auto pochopitelně úplně jinde, místo sériových 61 koní jich tu je 300, a to stále při hmotnosti okolo jedné tuny. Zrychlování v okolí 200 km/h je víc než svižné, jak ukazuje jedno z videí, třebaže není moc kvalitní. A na dalším, které je snad ještě horší, vidíme maximálku - 275 km/h.

Osmiválcové Lupo však není jediný Pötzschův projekt. Po sestavení tohoto modrého stroje ležela ladem A8 bez motoru a 1,2 TDI bez auta, takže co by bylo nejjednodušší? Strčit pod kapotu A8 tenhle minimotor. Ani to nicméně není všechno, André Pötzsch se pustil také do 0,8litrového dvouválce, vzniklého rozpůlením slavného 1,9 TDI koncernu Volkswagen. I běhu tohoto motoru, zatím v konstrukci, existuje video. Výsledek není nečekaný, tahle věc vibruje ještě hůř než 1,4 TDI z první Fabie.

Tím nejpodstatnějším, nejvíce ohromujícím je ale opravdu modré Lupo, které se z ultraúsporného stroje stalo snad tím nejdokonalejším sleeperem, o kterém jsme kdy psali. Fotografie ukazují, jak náročná to musela být práce, ale výsledek rozhodně stojí za to, však posuďte sami...

Dvouválec TDI v červeném Lupu je... zajímavý nápad, řekněme

Zdroj: Vau Max

Marek Bednář