Autoforum

/

Foto: Stellantis

Problémy Stellantisu přicházejí skoro „přesně podle síťového grafu”, takový scénář jsme predikovali roky. Ukázal se nevyhnutelným a automobilku zasáhl velmi tvrdě, což je jistě smutné. Tím pozitivnějším budiž, že firma to pochopila už loni a je na správné cestě to zvrátit.

Lidé typu „my jsme vám to říkali” nebývají populární, ale... My jsme vám to říkali. Poslední řadu let jsme zasvětili varování velké části automobilového průmyslu před následky bizarní strategie soustavné ignorace přání zákazníků a preferování čehosi, co nemá s prozíravým obchodním jednáním nic společného. Je celkem jedno, jestli to nazveme zeleným dogmatismem, následováním politické objednávky nebo pokusem oportunisticky zlomit trh ve vlastní prospěch, bez ohledu na motivaci to nemohlo vyjít.

Zejména některé automobilky naprosto nesmyslně rozhodly o technické povaze své nabídky na mnoho let dopředu a vložily všechna vajíčka do košíku jediného řešení budoucích aut, aniž by následovaly technickou, ekonomickou nebo obchodní logiku. Prostě se rozhodly, že budou dělat jen elektromobily, které v celé své komplexitě nejsou s to ani vyrovnat spalovací auta, která měly nahradit, natož aby je překonávala.

Být realitou to druhé, prostě se to stane a nebude kolem toho žádný humbuk. Protože jde ale o snahu protlačit něco horšího z iracionálních důvodů, velká část trhu se tomu racionálně začala bránit. Dotyční to mohli zkusit, proč ne, už dávno ale měli pochopit, že příliš lámou trh přes koleno, což bude ve výsledku velmi neefektivní. A ustoupit od toho. Bohužel se udeřili stachanovsky v hruď a řekli si, že to „na sílu” zvládnou.

Od té doby bylo jasné, že selžou, neboť nacpali příliš mnoho peněz do věci, která je nerentabilní, a investovali příliš málo do řešení, které je živí. Bylo pak otázkou času, než se pomyslné křivky těchto dvou omylů protnou a zůstane jim v ruce na jedné straně příliš mnoho aut, která peníze stojí a negenerují, protože se z podstaty nedají prodat ani v dostatečném počtu, ani za přiměřenou cenu. A příliš málo aut, která jim peníze generují, popř. tuto část nabídky dostanou do polohy, kdy bude pro zákazníky příliš nezajímavá svou neinovativností či dokonce postupnou devastací. Když se k tomu pak přidalo pár dalších negativní faktorů, vše se jen zrychlilo.

Proto v podstatě všechny značky, které se tímto pomýleným směrem vydaly, v poslední době mocně odepisují části svých zisků. Řízení automobilky je kormidlování Titanicu, a i kdyby nakrásně před rokem něco razantně změnily, přesto by to nejspíš nebylo dost, aby je letos nedoháněly následky dřívějších manažerských selhání. U Stellantisu se o ně roky staral absurdně jednají Carlos Tavares, který chtěl mít elektrické skoro všechno a hned a až nyní se dozvídáme, jak moc proti obchodní logice kvůli tomu šel. Tavares loni na hodinu skončil, když zbytek vedení už viděl, kam situace směřuje, my se to postupně dozvídáme letos.

Pro jiné dogmaticky jednající firmy jako Volkswagen, Mercedes a další bude též těžké vyhnout se ztrátám, pokud toho nezmění dost a dost rychle, Stellantis už tam ale je. A dává si záležet, aby to nezůstalo bez povšimnutí. Pro firmu sice ještě nenadešel čas pro plánované oznámení svých výsledků za druhý letošní kvartál a první půlrok, raději ale předem varuje, že její kondice je v dalekém nesouladu s očekáváními analytiků, kteří jí až tak špatné vyhlídky nevěštili.

Firma tedy za první letošní pololetí očekává obří ztrátu 2,3 miliardy Eur, tedy skoro 57 miliard Kč, což je obrovský rozdíl proti asi 138 miliardám zisku za stejné období loni. Propadly se prodeje, propadly se obraty, nic z toho ale nenaznačuje až tak drastický výsledek. To znovu jen připomíná námi mnohokrát zmíněné - automobilový byznys tradičně pracuje s obrovskými kapitálovými nároky a velmi malými maržemi, je závislý na maximalizaci úspor z rozsahu. I relativně malý pokles prodejů daný nevhodnými produkty, zvlášť pak těmi spojenými s vysokými náklady a ještě menšími či zápornými maržemi, tak může mít dalekosáhlý dopad na ekonomické výsledky. Přesně toho jsme tu svědky.

Chybné dlouhodobé strategie ale pochopitelně nejsou jediným důvodem problémů Stellantisu, nepomohla mu ani americká cla. Těm nicméně připisuje negativní vliv na výsledky ve výši asi 300 milionů Eur, většinu ztráty s tedy koncern způsobil sám něčím, co souhrnně označuje za „interní problémy”, které se spojily s vyššími průmyslovými náklady, dopady změn směnných kurzů a další jiný než očekávaný vývoj.

Zní to hrozivě a předpokládáme, že obrat pro Stellantis nepřijde hned, je ale třeba říci, že rázně jednat začal ještě relativně brzy. Tavares je pryč, na jeho místě je nový šéf, automobilka znovu dělá obchod, a to nejen v USA - Evropa dostane spalovací Fiat 500 a další novinky, které jdou vstříc zákazníkům. Tahle automobilka je snad znovu na dobré cestě, jiné si na pomyslné dno ještě budou muset sáhnout, aby pochopily, že ani ony nemohou si nemohou představovat zákazníky onuci, s níž naloží dle libosti.

Stellantis tedy zvolil poněkud brutální cestu nápravy i informování o ní, ale to je jedině dobře, otevřenost je nejlepší cesta, jak vrátit věcem tolik absentující racionalitu. Nový šéf si je vědom situaci, věří už v lepší druhý letošní půlrok a považuje za lepší vysázet karty na stůl hned než čekat do 29. července, kdy budou venku kompletní a finální finanční výsledky. Držme mu palce, nic lepšího ve své pozici teď udělat nemůže.

Zdroj: Stellantis

Petr Miler