Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

(+ video) X6 s osmiválcovým turbem pod kapotou má opravdový charakter, který jí získává respekt. S chladnou hlavou je ale stále neospravedlnitelná.

Jistota mu nechybí

Už zaznělo, že X6 je velké auto. Nejen to, ono je i těžké. Papírově 2,2 tuny bez řidiče, s výbavou a posádkou ještě o pár metráků více. Netřeba asi velké diskuze na to, že tato čísla budou mít zásadní vliv na jízdní projev vozu. Na suchých silnicích je ale X6 překvapivě jistá v kramflecích. Na dálnici při rychlostech vysoce přesahujících hranici 200 km/h si připadáte jako v expresu. Motor si přede, aerodynamický hluk je nízký a z auta lze cítit, že na tohle bylo stavěno. Také na otevřené okresce se umí pohybovat s ladností XXL baletky. Chvíli jí trvá, než pohne pozadím, ale když už se do toho pustí, předvádí zajímavé tanečky. Od řidiče to ale vyžaduje trochu zvykání, protože pohyb dvou vysoko posazených tun pod zadkem má svá specifika.

Pokud s podobným autem běžně nejezdíte, tak při prvních ostřejších změnách směru lehce znervózníte. Přehoupnutí ze strany na stranu je opravdu citelné a protože se sedí vysoko, pohybuje se řidičův žaludek po oblouku s velkým poloměrem. Není divu, že se tak poněkud rozšplouchá jeho obsah, což slabším povahám přináší jisté obtíže. Pravdou ovšem je, že podvozek je na tohle dimenzován a zvládne i docela ostré manévry, které sice na posádku působí všelijak, ale reálné ohrožení stability opravdu neznamenají.

Podvozek se umí vypořádat i s rozbitými cestami. V tom BMW v poslední dekádě docela zaostává. S počátkem používání dojezdových gum jakoby v Mnichově přestali umět dělat podvozky, které jsou jisté, pohodlné a současně umí jet po rozbité silnici, aniž by posádce drkotaly zuby. X6 v tomto ohledu těží z pneumatik o relativně vysokém profilu. 275/40 R20 vepředu, 315/35 R20 vzadu už dá pořádný kus bočnice, která dokáže spolknout lecjakou díru.

Co platí za tepla a za sucha nelze uplatňovat na chlad a mokro. To jsou podmínky, kde už je nutno s hmotností X6 počítat při každém manévru. Hlavní problém samozřejmě je tendence uklouznout za zatáčky, hlavně po náhlejším přenosu hmotnosti. Pokoušet se v tomto autě o losí test v prudším dešti je minimálně o spodní prádlo. Elektronika pomůže, ale fyzikální zákony neporazí.

Konečně fungující turbomotor

Existuje ale jedna disciplína, kde máte přece jen pocit, že něco není tak, jak by mělo. Sedněte v X6 xDrive50i za volant, navolte sportovní režim, zarazte pedál do podlahy a dejte pozor na to, aby vám brada nespadla níž než na prsa. Na 200 km/h to trvá cca 20s, na omezovači jste za 40 s. To jsou bezpochyby velmi respektu hodná čísla, která jednoznačně patří do oblasti výkonů sportovních aut. Auto za ně vděčí přeplňovanému benzínovému osmiválci o objemu 4,4 l, který produkuje výkon 330 kW (450 k) a současně poskytuje 650 Nm v oblasti mezi 2 000 a 4 500 ot./min.

Tento motor se netěší úplně nejlepší pověsti, nepatří prý mezi nejspolehlivější. To při jeho komplikovanosti asi není úplně překvapivé. Z hlediska provozního je to ale jeden z nejlepších motorů současnosti, který jsem měl tu čest vyzkoušet. Ačkoliv je přeplňovaný, pojem „turbodíra” je mu prakticky cizí. Hladce se rozbíhá od 1 500 otáček a bez zadrhnutí letí k metě označené 6 500, za kterou ho elektronika nepustí. Řekl bych, že je to omezení umělé, protože z chování motoru nemáte pocit, že by mu vysoké otáčky byly proti mysli. Na druhou stranu je nepotřebuje, zvláště ve spolupráci s osmistupňovým automatem dokáže vždy poskytnout dostatek výkonu.

Jízda s ním je díky tomu velmi nenucená. Ať už se člověk někam žene po dálnici, proplétá hustým provozem na silnicích prvních tříd nebo courá na pohodu někde po třetitřídních okreskách, nepotřebuje nad jízdou příliš přemýšlet. Stačí zmáčknout plyn a o zbytek se promptně postará pohonné ústrojí. Vše za líbezného zvukového doprovodu, který, dle mého soudu (ale mohu se mýlit..), opravdu má mechanický původ a nepletou se do něj reproduktory. Motoru navíc velmi zdatně sekundují brzdy. Přesnou velikost předních kotoučů jsem nezjišťoval, 20" ráfky ale vyplňují tak, že jde vlastně o minimální průměr disků. Jejich okamžitý účinek je impozantní a stejně tak to nevzdávají ani při dlouhodobé zátěži. Otázkou je jejich výdrž při sjezdu z Grossglockneru, v běžném provozu jsou k neutahání.

No samozřejmě, říkáte si, možná to jede jako lokomotiva, ale asi to má i podobnou spotřebu. To je pravda jen při městském provozu, kde to platí beze zbytku. Tam se ale X6 hodí asi jako slamák do zimních Jeseníků. Jakmile vyjedete za město, spotřeba rapidně klesá. Obvykle se pohybuje mezi 12 a 13 l/100 km, jen při hodně velkém spěchání v hustém provozu roste nad 15. Při sprintech je pak spotřeba dle palubního počítače 29,5 l, ale je zřejmé, že to je jen uměle vytvořený strop. Odhaduji, že reálně to bude někde mezi 40 a 50 litry, ale to už se bavíme o extrému. Vezme-li se do úvahy hmotnost a výkon vozu, jde o velmi slušné hodnoty.