Autoforum

zvětšit fotografii /

Poslední generace Fordu Fiesta disponuje jedním z nejvýraznějších designérských zpracování ve své historii. Prozrazuje její designové pojetí jasné zaměření na mladší řidičskou generaci, nebo je i nejnovější Fiesta špičkovým mini skoro pro každého? Pojďte to zjistit s námi.

Ford Fiesta je bez nadsázky legendou evropských silnic. Ve svých předchozích pěti generacích oslovila ohromujících 12 milionů zákazníků a v žádné z nich si nevydobyla pověst špatného, ba dokonce ani průměrného auta. Vždy byla vozem, který s tu atraktivnějším, tu fádnějším designem úspěšně oslovoval široké spektrum zákazníků od mladých řidičů jezdících svým prvním autem, až po starší generace, sedlající pro změnu svůj poslední vůz.

Ani šestá generace Fordu Fiesta určitě nechce zklamat. Svým vzhledem poutá pozornost, kdekoli se objeví, ale je zajímavá i tím, co skrývá pod líbivým kabátkem? Je čas to zjistit.

Moderní tvář Fordu

Nový design Fiesty přináší ostře řezané, chcete li natáhlé designové linky, které se nesou od předních světel k předním blatníkům, kde na ni navazuje další ostrá linka protínající kliky dveří. Ty s ní splývají a podtrhují ucelený vzhled karoserie. Souběžně s touto linií je další vedena kousek nad prahem takže společně vytvářejí boční prolis, který dobře známe ze supersportovních vozů.

Právě vyzývavý sportovní dojem se Fiesta úspěšně snaží dělat a umocňují jej i dvanáctipaprsková litá kola a v případě námi testovaného vozu také křiklavě zelená barva karoserie.

Nová Fiesta je zkrátka atraktivní auto a troufneme si říci, že je vůbec nejaktraktivnější generací ze všech Fiest, které do dnešního dne poznal svět. Větší ústup z konzervativního linií jistě nebude pochuti každému, ale dá se očekáva, že vzhled novinky bude pro většinu potenciálních zákazníků pozitivem, nežli naopak.

Futuristický interiér

První věc která mě po otevření dveří potěšila, bylo osvětlení nazvané Ambiente. Prostor pro nohy je osvětlen klasickým žlutým a zbytek interiéru je nasvícen červeným světlem, které je schováno ve dělící spáře palubní desky, středovou konzolu osvětlují dvě červené LE diody.

Po usednutí na místo řidiče a při pohledu kolem sebe mě napadají jen samá sci-fi přirovnání. Dojem mezigalaktické útočné stíhačky nejvíce navozují budíky, které jsou odděleny stříbrným plastem s dlouhými okraji, kombinující ostré a zaoblené tvary.

I všechny zbývající designové prvky interiéru jsou ve stejně ostrém a šikmo protáhlém duchu jako exteriér. Konkrétně palubní deska má nejodvážnější tvary ve své třídě. Na samém vrchu palubní desky se nachází malá kaplička palubního počítače a o kousek níže se nachází zdířka pro vloženi CD.

Ovládacím prvkům dominuje poněkud nešťastně zhotovený ovladač, který slouží pro výběr a pohyb v interním systému vozu, jeho středem se volba potvrzuje. Pod ním se nachází klasický ovladač hlasitosti.

Vlevo od něj najdeme tlačítka jednotlivých listů hlavní nabídky interního systému. Vpravo se ve stejných místech nachází numerické pole pro vytáčení telefonu, který lze pohodlně připojit pomocí bezdrátové podpory bluetooth. S mobily značky Nokia se párovaní povedlo takřka okamžitě, Samsungu proces trval mnohem déle a navíc byl nestabilní.

Ale zpět k palubní desce, která končí strmým převisem a hned pod ním nalezneme prostor pro kuřácký paket. Následují ho tři kulaté ovladače ručně volené klimatizace. Tvrdý mechanický chod bych čekal spíše u pedálů či páky řazení, ale u klimatizace je to spíš na obtíž. Rozhodně vám neusnadní rychlou korekci teploty. A když už jsem u teploty, vřele doporučuji příplatkový výhřev čelního skla, funguje naprosto dokonale.

Malý a kvůli mělké hloubce prakticky nevyužitelný prostor, odděluje klimatizaci a páku řazení. Pod ní se nachází zdířka pro AUX, USB a zapalovač. Přes drobné nedostatky, jako například přechod palubní desky a výplně dveří, se nebojím označit interiér za lídra své třídy.