Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Nová Micra je méně „funky” a více usedlá. Zůstává ale obratná a ve městě se cítí jako čmelák na louce. Ostatně její bručivý tříválec hmyzího méďu často připomene.

Nissan Micra se vyrábí již od roku 1982 a z výrobní linky za tu dobu sjelo přes 5,5 milionu kusů vozů tohoto jména. Svou roli na popularitě nejmenšího Nissanu samozřejmě hrálo jeho zaměření na městské prostředí, kam svými rozměry a skladností vždy výborně zapadal. První dvě generace se nesly v duchu japonského minimalismu a snažily se o maximální využití obestavěného prostoru, třetí se naopak pokusila o získání přízně svým vzhledem do jisté míry navazujícím na retro křivky znovuzrozeného VW Beetle.

Současná, již čtvrtá generace na tu předchozí designově navazuje, přesto se do jisté míry vrací k funkcionalismu generace druhé. Spolu s novou karoserií si svou premiéru odbyla nová podvozková platforma, motory i převodovka. Kromě toho se výroba po 18ti letech přestěhovala z Anglie do nových továren v Číně, Thajsku, Mexiku a Indii, kde byla vyrobena i „naše” evropská verze. Pojďme se tedy podívat, jak se Nissanu nové vozítko do města povedlo.

Vzhledem neurazí ani nenadchne

Předchozí Micra vynikala svými výrazně kulatými tvary. Nová generace v zaobleném stylu pokračuje, nicméně je o něco méně zaoblená i svými rozměry působí dospěleji - oproti svému předchůdci s výjimkou výšky narostla ve všech směrech. Rozšířila se o symbolických 5 mm, prodloužila o znatelných 61 mm a o 10 mm se snížila.

Více důrazu ale bylo kladeno i na vyšší využitelnost vnitřního prostoru. Střecha už se tedy tolik nesvažuje a zadní část je výrazně svislejší. Také příď již není tak kulatá. Dominují jí dva oválné světlomety a velký otvor v nárazníkuve tvaru smějících se úst. Celá příď na mne působí mnohem usedlejším a současně veselejším dojmem než u předchozího modelu.

Boční linie vozu zůstala zachována a stejně tak i obloukový tvar bočních oken. Na střeše zaujme dvojitý obloukový prolis, který není pouze designovým prvkem, ale slouží i k vyztužení střechy. Tím se zabránilo jejím vibracím a rezonování ve vyšších rychlostech při zachování nízké hmotnosti střešního dílce.

Celá zadní část vozu je díky menšímu zaoblení střechy kolmější. Koncové jednodílné lampy ledvinového tvaru jsou doplněné brzdovým světlem v decentním spoileru. Změnou oproti starší generaci je také přestěhování registrační značky z víka kufru do prolisu v nárazníku.

Více než u jiných aut bude u Micry hrát roli hrát zvolená barva karoserie. Testovaný vůz byl lakována v černé barvě, která z něj udělala velmi nevýraznou součást automobilového davu. Nová Micra prostě není žádná velká parádnice, ztratila jistou dávku originality. To ale nemusí být na závadu, na rozdíl od minulé generace se pravděpodobně bude zamlouvat širšímu publiku.

Uvnitř líbivý, ale levný

Vnitřek vozu se stejně jako exteriér nese ve znamení oblých tvarů a tvrdých plastů. Palubní deska je uprostřed rozdělena zvýrazněnou středovou konzolou se dvěma kruhovými výdechy klimatizace. Ty, stejně jako ty na kraji, z palubní desky lehce vystupují.

Přístrojová kaplička je také zakulacena a zevnitř lemována stříbrným plastem. Nachází se v ní dominantní, vprostřed umístěný rychloměr a menší otáčkoměr. Žádné ukazatele teploty motoru nebo oleje tu nenajdeme. Graficky jsou přístroje jednoduché a povedené. To vynikne hlavně při nočním bílém podsvětlení. Za zmínku stojí prostor uprostřed rychloměru. V něm najdeme displej zobrazujicí stav paliva a další údaje palubního počítače. Netradiční je jeho ovládání. Namísto obvyklého ovladače na páčce za volantem k němu slouží dvě tlačítka na palubní desce vlevo od volantu. Tohle řešení mi příliš intuitivní nepřišlo, u japonských aut ale bohužel není ničím výjimečným.

Pod tlačítky ovládání se nachází kromě obvyklých funkcí a vypínatelného ESP také tlačítko „P“. To slouží k ovládání systému měření parkovacího místa (Parking pack, u výbavy Acenta a Tecna standardní, jinak 7 000,- Kč). Po jeho aktivaci a určení směru parkování směrovkou systém monitoruje mezery na dané straně vozu. Po minutí volného místa vám pak přes displej palubního počítače systém ohlásí, zdali je pro vaše auto prostor dostačující. Podle naměřeného místa ohlásí buď „OK“, „obtížné“, nebo „nedoporučuji“ (méně než 60 cm navíc). Tolerance systému lze ovlivnit nastavením podle dovednosti řidiče ve stupních začátečník, běžný řidič, nebo expert. Systém ale místo pouze změří, zaparkovat do něj řidič musí sám.

Na středové konzoli se ve spodní části nachází ovládání automatické klimatizace. To je originálně tvarované do kruhu s informačním displejem uprostřed a snadno se používá. Vyšší spolujezdci však mohou levým kolenem měnit teplotu, popř. zapínat a vypínat klimatizaci bez toho, aniž by sami chtěli. Nad tímto kruhovým ovladačem byla v naší Micře obrazovka příplatkového navigačního systému (Nissan Connect 13 000,- Kč). Obrazovka je dotyková a veškeré ovládání je intuitivní, bohužel však systém neumí česky. Potřebné mapy se do navigace nahrávají pomocí slotu SD karty umístěného pod displejem. Kromě navigace slouží obrazovka také k obsluze slušně hrajícího audio systému se šesti reproduktory. Využíval jsem ale raději jeho praktického ovládání na volantu. Hudbu lze v audiosystému přehrávat buď klasicky přes CD, nebo přes AUX-In a USB vstup. Oba vstupy se nacházejí v bouli u nohou spolujezdce, což je při umístění přehrávače ve spodní přihrádce ideální. Dojem z poslechu při vyšší hlasitosti ale kazilo rezonování chatrně konstruovaných výplní dveří. Bez zajímavosti není, že zásuvku cigaretového zapalovače byste v Micře hledali marně.