Autoforum

/

Foto: Nissan

Je to vskutku tragikomický zvrat událostí. Carlos Ghosn, který automobilku už jednou zachránil, navíc velmi rychle, byl ze společnosti odejit jako desperát a nové vedení jistě doufalo, že už si na něj nikdo nevzpomene. Akcionáři ale nezapomněli, co pro ně udělal.

Za fiskální rok 2024 prodělal Nissan víc než 100 miliard korun. Japonská automobilka tak přistoupila k personálnímu zemětřesení, které se dotklo i nejvyšších pater vedení. Do šéfovského křesla usedl Ivan Espinosa, kterého čekal opravdu náročný úkol, a to dostat značku ze ztráty do zisku. Přistoupil proto k opravdu drastickému plánu, jehož součástí je uzavření sedmi továren a propuštění 20 tisíc lidí. Kromě toho bylo rozhodnuto o zeštíhlení samotné produkce, načež nabídka firmy měla zahrnovat už jen absolutní bestsellery.

Přes veškeré tyto snahy ovšem automobilka fiskální rok 2025 zakončila znovu hluboko v červených číslech, tentokrát prodělala 70 miliard korun. Máme tu tedy sice posun k lepšímu, akcionáři s ním ale spokojeni pochopitelně nejsou. Hodnota akcií společnosti je na čtvrtině toho, kde byla před pár roky, dividendy jsou pochopitelně nulové to se nelíbí nikomu.

Navíc je otázkou, jak moc je onen trend vlastně pozitivní. Nissan pořád vidíme dělat spoustu iracionálních nesmyslů a hned 30miliardová ztráta z posledního roku připadá na poslední tři měsíce sledovaného období, tedy letošní leden, únor a březen. To znamená, že onen záchranný plán, pokud zpočátku fungoval, dnes moc funkčně nepůsobí. Ostatně to klíčové, lákavé produkty za solidní ceny, automobilce pořád chybí.

Nedávná valná hromada Nissanu se tak změnila spíš v setkání akcionářů malé italské firmy, kde nebyla nouze o dramatické momenty. Někteří akcionáři totiž v zoufalosti ze stavu firmy a neschopnosti nového vedení jej změnit, chtěli, aby se do představenstva vrátil její bývalý šéf Carlos Ghosn. Současného generálního ředitele to evidentně nepotěšilo a v jeden moment dokonce řekl nespokojeným akcionářům, aby zmlkli a pohrozil, že další projev neukázněného chování skončí vyvedením z haly, jak popsují Auto News.

Nápad přivést zpátky do vedení firmy Carlose Ghosna je vážně tragikomický, ale v obecné rovině pochopitelný. Tento muž už automobilku v podobné situaci jednou zachránil. Učinil tak navíc způsobem, jaký doslova bral dech. Než se totiž Ghosn stal součástí Nissanu, měla značka za sebou osmileté ztrátové období, díky kterému už jen sotva balancovala nad propastí bankrotu.

Ghosn nicméně v roce 1999 zavelel k restrukturalizaci nevytížených továren, kdy pět jich uzavřel (a vyhodil dokonce 21 tisíc lidí), změnil dodavatelské řetězce a přistoupil i k řadě kulturních změn, kdy manažeři již neměli jisté doživotní zaměstnání po nějakém dílčím úspěchu. Stejně tak došlo na změnu oficiálního jazyka firmy z japonského na anglický, vůbec poprvé v historii Nissanu pak navíc mohli do globálních strategií promlouvat také lidé z Evropy či Severní Ameriky.

Nissan Revival Plan byl přitom koncipován jako tříletý a automobilka se díky němu měla v roce 2002 dostat k 4,5procentní ziskové marži, zatímco by umazala polovinu svého dluhu. Nicméně reálně změny zafungovaly natolik, že značka vykázala zisk již pouhý rok po Ghosnově nástupu. Marže pak nakonec po třech letech vzrostla na více než 9 procent, což byl dvojnásobek tehdejšího průměru pro celou branži. Z Nissanu se tak stala jedna z nejlépe vydělávajících automobilek světa. Nic takového se dnešnímu vedení nedaří, ani zdaleka.

Dá se proto pochopit, proč padnul návrh na Ghosnův návrat. Reálně s ním ale nelze počítat, neboť jakkoli z něj Japonci kdysi udělali dokonce komiksového hrdinu, v roce 2018 došlo na vnitřní rozbroje, kvůli kterým Ghosn nakonec málem skončil za mřížemi. Z domácího vězení se mu pak sice povedlo za velmi dramatických okolností utéci, ovšem tím se pochopitelně z řady obvinění neočistil. Firmu by tak musel řídit u Libanonu, kde dnes pobývá, pokud by jej tedy japonská justice nezbavila obvinění, která mu klade za vinu.

To je ale technický detail, který je informovaným jasný i bez tohoto upřesnění. Víc než co jiného je tento návrh obrazem mizerného stavu firmy a zoufalství, které její akcionáři prožívají. Přitom co se stalo? A co s z toho se opravdu muselo stát? Nissan - stejně jako mnohé jiné automobilky - vsadil do budoucna na jeden typ aut a doufal, že mu to přinese úspěch. A protože byl po Ghosnově odchodu v mizerné kondici i bez toho, šlo u něj všechno ještě trochu rychleji než u jiných firem.

Byla to opravdu velká zabedněnost, však ještě v roce 2023 tehdejší vedení tvrdilo, že přijde už jen s novými elektromobily. Označili jsme to tehdy za „další hřebíček do už roky stloukané rakve automobilky”. A ejhle... Nutné to opravdu nebylo, ale stalo se to. A ani současné vedení není dost razantní, aby - podobně jako Ghosn - negativní vývoj dostatečně rychle zvrátilo. Návrh na jeho opětovné jmenování do vedení ale nepřekvapivě neprošel...

Zdroj: Auto News

Petr Prokopec