Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Pro racionálně uvažujícího člověka to skutečně může být obtížné pochopit. Svět podle EU ale není racionální a skrývá i klíč k tomu, proč se prosazuje i toto řešení.

Mack Hogan z Jalopniku i víkendu publikoval článek: „Kamery místo zpětných zrcátek jsou v Evropě na autech v běžném provozu a já pořád nevím, proč.” A z Američanů zdaleka není první - už dříve se objevily otazníky nad smysluplností řešení, které z uživatelského hlediska nepřináší žádný podstatný benefit, naopak oproti klasice v lecčem ztrácí, nemá zásadní vliv na provozní efektivitu a někdy je třeba si za něj dokonce připlatit. V USA tato věc zatím nemůže na auta z legálních důvodů, i pokud ale legislativa její nasazení dovolí, beztak nepředpokládáme, že by došla jakéhokoli podstatného rozšíření.

V Evropě na silnice skutečně může, a tak se na sériových autech objevuje. Prvním případem byl už před mnoha léty Volkswagen XL1, dnes si s kamerami a displeji místo zrcátek můžete koupit třeba Audi e-tron. Měl jsem tu čest tohle řešení vyzkoušet a říkám: Děkuji, nechci.

I když je zajímavé například svou interaktivitou, neboť ze zrcátek se v podstatě rázem stávají další parkovací kamery s veškerou grafikou a schopností nějak „číst” prostor kolem vás, přesto selhává v tom nejzákladnějším, co má zpětné zrcátko zrcátko dělat - dávat vám představu o dění kolem. Prvním problémem je už umístění displeje níže než samotného zrcátka a není to jen nezvyk, je prostě mimo běžné periferní vidění. Možná ještě větší potíží je ale ztráta přirozenosti obrazu a absolutní bezprostřednosti zobrazení - rozlišení není dostačující a vyobrazený pohyb jiných vozů neodpovídá běžnému lidskému vnímání. A to se pořád bavíme o jízdě ve dne, v noci je skutečně těžké se s pomocí této vychytávky rychle zorientovat a budete do ní někdy koukat snad vteřiny, abyste pochopili, co se kde děje.

Není tedy divu, že o Američané o tuto věc nestojí, stejně jako není překvapením, že se diví jejímu rozšíření v Evropě, leckdo se nakonec může divit i zde. Vysvětlení jejího rozmachu je ale veskrze prosté - nejde tu ani o bezpečnost, ani o uživatelský dojem, ani (nebo aspoň ne primárně) o 77. moderní nesmysl, který si do auta můžete přikoupit a tvářit se, že jste „in”. Hlavním motivem jsou regulace Evropské unie.

Ne, Brusel zatím nenařizuje, jak mají vnější zpětná zrcátka aut vypadat, horečně ale bojuje za každý gram papírových emisí CO2 nad stanovené limity. A právě tady to začíná být zajímavé.

To, co Američanům uniká a co žene automobilky do podobných eskapád, jsou drakonické pokuty za nadlimitní emise CO2. Od příštího roku už musí automobilky najet na maximum 95 g CO2 na km, což je nesplnitelná mez. Každý gram dolů se ale hodí a zrcátka pomohou. Audi říká, že součinitel odporu vzduchu Cx snižují o jednu setinu, což zní jako nic, tento posun se ale stará o 2% snížení spotřeby čehokoli, co auto používá k pohybu. To při současné průměrné spotřebě všech aut znamená o 2 až 3 gramy CO2 na km méně, velkých, těžkých a výkonných aut klidně dvojnásobek.

Za každý gram přes limit se přitom platí 95 Eur, takže pokud by šlo o 2,5 gramu, máme tu jen díky zrcátkům snížení pouty o 237,5 Eur o 6 185 Kč. Jinými slovy, automobilky mají 6 185 Kč (nebo u auta typu velké SUV klidně 12 370 Kč) na to, aby zahodily klasická zrcátka a místo nich namontovali digitální. A když to zvládnou levněji, dokonce šetří.

To je obecně hlavní motiv a byť zrovna u e-tronu roli nehraje, neboť elektrická auta mají na papíře nulovou spotřebu a tedy i emise (tady půjde spíš o 2 % dojezdu navíc a pokus toto řešení vyzkoušet v pokrokovém autě), nedivte se, až se taková zrcátka objeví na benzinových nebo hybridních autech. Prostě se automobilkám v určitou chvíli vyplatí je použít - je to pro ně buď levnější než platit EU. V principu se jedná o to stejné, jako systém start stop, jen efekt je menší a náklady na zavedení vyšší.

Zdroj: Jalopnik

Petr Miler