Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Pokud jste majitelem vozu s motorem TDI EA 189 a očekáváte jistou kompenzaci, rovnou na ni zapomeňte. Spojena bude jen s „čistým dieselem“.

Listopad se přehoupl do svého závěru, pročež se dá očekávat poněkud větší četnost článků věnovaných kauze Dieselgate. Právě do konce tohoto měsíce totiž musí koncern Volkswagen osvětlit většinu nejasností skandálu, alespoň podle pokynů vyšetřujících úřadů. Mnohá fakta máme k dispozici již nyní, zrovna o příjemné čtení se ale jednat nebude. Zuby budou skřípat především evropští majitelé vozů osazených motory TDI EA 189, kteří doufali, že německá automobilka je odškodní podobným způsobem jako Američany. Na balíček Goodwill Package zahrnující dvě karty (každou v hodnotě 500 dolarů, tedy v přepočtu zhruba 12 700 Kč) a tříletou asistenční službu zdarma totiž mohou zapomenout.

Podle mluvčího automobilky je „finanční kompenzace nabídnuta exkluzivně zákazníkům ve Spojených státech a Kanadě“, přičemž důvod je prostý. Zatímco v Evropě se pro dieselové motory rozhodne každý druhý kupující bez jakékoliv pobídky, v zámoří vozy vybavené těmito pohonnými jednotkami spadají do velmi okrajové části trhu. Rozhodně tedy nejsou automatickou volbou, načež si Volkswagen více váží důvěry těchto zákazníků, které ovšem nemalým způsobem zklamal, neboť agregát jim prodal pod nálepkou Clean Diesel neboli čistý diesel. Jak ale dnes všichni víme, až tak čisté ony pohonné jednotky nebyly.

Evropané tedy aktuálně mohou počítat víceméně jen s příslibem, že jejich „nepohodlí bude tak krátké, jak jen to půjde“. Až tak úplně s prázdnou ale nakonec nejspíše ze servisů neodejdou - výše zmíněné vyjádření nepopírá, že by klienti VW a přidružených značek mohli dostat odškodnění nefinančního charakteru. Kupříkladu Škoda již oficiálně naznačila, že česká klientela by mohla získat např. s výměnou oleje zdarma či sadou sezónních pneumatik. Jestli ale nakonec k takovému kroku dojde, to zatím není jisté. Vše závisí také na rozhodnutí českých úřadů, zda svolávací akce bude v Česku stejně jako v Německu povinná.

Ve Velké Británii se ovšem tamní úřady nehodlají řídit germánským příkladem a dodávají, že „jde o problém Volkswagenu“. Tamní motoristé tedy budou moci do servisů na základě vlastního uvážení, nicméně ministerstvo dopravy prý bude monitorovat, že veškeré opravy řádně proběhly. Zajímavý je pak v tomto světle názor státního sekretáře pro dopravu Patricka McLoughlina, podle kterého bude automobilka vyšetřována na základě poskytnutí „falešných materiálů“, jimiž porušila zákon o regulaci provozu silničních vozidel z roku 2009. Za to hrozí odpovědným osobám až desetileté vězení.

Podle Klause Zieheho, mluvčího vyšetřovatelů německého města Brunswick, by přitom mělo jít „o více než dva a méně než deset lidí“. Tedy o menší skupinu, než se původně spekulovalo. Nejsme si přitom jisti, že by zrovna tak malé množství inženýrů a manažerů mělo na starosti skandál, který je největším v historii Volkswagenu a který, jak si za chvíli řekneme, se netýká pouze 1,2litrový, 1,6litrových a dvoulitrových dieselů TDI EA 189, ale skutečně i třílitrových šestiválců.

Než se ovšem k novému kolu obvinění americké agentury pro ochranu životního prostředí EPA dostaneme, jen v rychlosti zmíníme, že také výše zmiňovaný McLoughlin očividně využívá kauzu Dieselgate k honění politických bodů. Jakkoliv by totiž po uvěznění funkcionářů VW za daný podvod jistě volala i celá řada lidí, o skutečnou ochranu životního prostředí britskému státnímu sekretáři nejde. To by totiž již dále nezmiňoval, že momentální laboratorní testy normovaného měření emisí jsou zcela v pořádku a prozatím nepotřebují změnu. Na jejich základě chce navíc monitorovat, že k přehrání softwaru skutečně došlo - to by nás docela zajímalo, jak...

Tím se dostáváme k námi uváděnému nepopulárnímu názoru, dle kterého jsou emise NOx jen bludem, kterého využívají populisté k vylepšení svého image. Pokud by totiž skutečně bojovali za menší znečištění, pak by již dávno uvedli v praxi testy, které by více reflektovaly realitu a které by v důsledku ani neumožnily takové rozšíření dieselových motorů, k jakému v posledních desetiletích v Evropě došlo - podobně jako v USA. Je totiž velmi dobře známo, že benzinové agregáty produkují minimální množství oxidů dusíku. Jelikož se ale svět zajímá spíše o emise CO2, tedy spotřebu paliva, jsou benziny penalizovány a diesely zvýhodňovány.

Od úvah se ale vraťme zpět do faktické roviny, konkrétně k oněm třílitrovým turbodieselům. Americké zastoupení Volkswagenu totiž skutečně připustilo, že i tyto pohonné jednotky jsou vybaveny speciálním softwarem. Ten je ovšem jiný než ono odpojovací zařízení, za jehož pomoci docházelo k manipulaci při testech emisí NOx u motorů TDI EA 189. Detailní podrobnosti bohužel nezazněly, software by ovšem měl být instalován na více než 85 tisících vozech vyrobených v letech 2009-2015. Kromě Volkswagenu jím přitom byly osazeny i modely Audi a Porsche.

Mluvčí čtyř kruhů Brad Stertz rovněž dodal, že Audi pouze „řádně nevyrozumělo regulátory“ o daném zařízení. Nicméně tento problém je aktuální pouze v USA, v Evropě je prý řešení v 3,0 TDI plně legální. Zde se tedy inkriminované vozy zřejmě ani nedočkají svolávací akce, za mořem ovšem do servisů budou muset, přičemž přehrání softwaru vyjde podle Stertze automobilky na desítky milionů EUR. Tedy částku, která spíše než za změnou programu bude stát za samotnou logistikou, pracovními silami a podobně.

Na závěr pak jen můžeme zmínit zajímavou novinku spojenou s ruským trhem, kde je podle tamních autorit vše naprosto v pořádku. Zde prodávané vozy prý žádným odpojovacím zařízením vybaveny nejsou, což je vlastně více než pochopitelné. I s ohledem na ruské počasí se totiž diesely v zemi prodávají jen minimálně, navíc tamní regulace nejsou tak přísné jako ve zbytku světa. K podvodům tohoto rázu tedy Volkswagen zrovna na tomto trhu neměl jediný důvod.

Zdroje: Autocar, Auto News

Petr Prokopec