Autoforum

/

Foto: CFR Classic, tiskové materiály

Když obchodu nenecháte volný průchod a vlastní nekonkurenceschopnost se rozhodnete maskovat umělými překážkami, vždy se začnou objevovat díry, kterými celá tahle maškaráda začne protékat. Ta nejnovější ve vztahu EU a Číny je vskutku tragikomická.

Evropská komise s velkou pompou a bušením do prsou zavedla drsná „vyrovnávací” cla na čínská elektrická auta. Celkové celní zatížení se v kombinaci se standardní desetiprocentní sazbou vyšplhalo u některých automobilek až na masivních 45,3 procenta. Brusel se plácal po zádech, jak skvěle ochránil skomírající evropský autoprůmysl před levnou asijskou konkurencí. Jenže úředníci za svými stoly opět zapomněli na dvě věci - na čínský pragmatismus a na díry v unijní legislativě.

Jak trefně upozorňují kolegové z Car News China, celá tahle slavná celní bariéra dostala další těžkou ránu. Číňané totiž možná ne zcela elegantní, ale jinak efektivní a zcela legální kličku. Do Evropy neposílají nová auta, ale hromadně je sem vozí jako ojetiny.

Když se z nového auta stane ojeté za jedno odpoledne

Celý trik spočívá v tom, že unijní nařízení o dodatečných clech explicitně hovoří o nových bateriových vozidlech. Pokud se ale auto tváří jako použité, clům se vyhnete. A jak udělat z úplně nového elektromobilu, který právě sjel z linky v Šanghaji, ojeté auto? V digitální éře je to snazší proces než kdy dřív.

Vozidlo se v Číně, případně v nějaké spřátelené tranzitní zemi mimo EU, formálně zaregistruje na fiktivního majitele nebo dealera. Následně se na něm „vyrobí” potřebný nájezd. Někdy auta skutečně chvíli jezdí kolem komína, jindy se digitálnímu tachometru prostě softwarově trochu pomůže. Jakmile auto splní papírové kvóty, je naloženo na loď a směřuje do Evropy. Zdejší celník sice vidí auto vonící novotou, ale z pohledu unijního práva drží v ruce papíry od „použitého zboží”. Hra končí, clo se neplatí.

Past unijní definice: Co je vlastně ojeté auto?

Brusel si na sebe v minulosti ušil bič v podobě přesných daňových a celních definic, které měly původně chránit trh s DPH, ale teď se obrátily proti němu. Podle oficiálních směrnic Evropské unie o DPH je totiž vozidlo považováno za nové pouze tehdy, pokud splňuje alespoň jednu z následujících podmínek:

• Od jeho první registrace uplynulo méně než 6 měsíců.
• Má najeto méně než 6 000 kilometrů.

Aby se tedy čínský elektromobil stal pro evropské úřady čistokrevnou ojetinou, na kterou se nová cla nevztahují, stačí splnit opačné minimum: musí být starší než 6 měsíců a zároveň mít na tachometru svítit víc než 6 000 kilometrů.

Pro čínské koncerny, které bojují s obrovskou nadvýrobou na domácím trhu, nepředstavuje půlroční čekání a natočení šesti tisíc kilometrů tím či oním fiktivním způsobem žádný problém. Náklady na tuto operaci jsou zanedbatelné v porovnání s tím, když mají evropským celníkům odevzdat 35 nebo 45 procent z ceny auta.

Brusel opět pro smích

Výsledek? Evropský zákazník, který má hluboko do kapsy a evropská elektroauta jsou pro něj kvůli přestřeleným cenám nedostupná, jásá. Dostane špičkově vybavené, v podstatě netknuté čínské auto za zlomek ceny, za jakou by ho kupoval jako oficiálně nové.

Evropská komise teď zase jen bezradně kouká na tisíce papírově legálních ojetin, které zaplavují evropské přístavy. Celá drahá a složitá mašinérie kolem zavádění cel tak už poněkolikáté ukazuje svou bezzubost. Tušíme, že úředníci sedící u bruselských stolů zase najdou nějakou protizbraň, do té doby se ale jistě objeví další nová díra, která jim hrátky na umělou konkurenceschopnost znovu pokazí. Neříkali jsme, že to je boj, který se nedá vyhrát? Ne takto?

Zdroj: Car News China

Petr Miler