Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Počet stupňů moderních převodovek roste rychleji než houby po dešti a Ford tomu chtěl nasadit korunu. Nakonec se ale spokojil „jen” s deseti stupni.

Nový Ford Ranger Raptor sice má v názvu kouzelné slovíčko obvykle používané pro označení extrémních verzí pick-upů, jenže v jeho případě jde spíše jen o jinou variantu Rangeru. Je to dáno tím, že stojí na základech alternativní verze tohoto modelu, která místo amerického provedení používá za základ techniku Mazdy BT-50. Ovšem ani to nezabránilo Fordu označit nejnovější Raptor za „továrnou postavený sporťák“.

Zrovna nad posledním slovem se dá zamračit, protože zatímco standardní americké provedení pohání 2,3litrový přeplňovaný benzinový čtyřválec, který známe z modelů Focus RS či Mustang, na tento stroj „zbyl“ jen dvoulitrový turbodiesel. To není zrovna sportovní jednotka, navíc disponuje i nižším výkonem a točivým momentem - 214 koňmi a 500 Nm.

Jakkoliv jde na dvoulitrový diesel o slušná čísla, Ford F-150 Raptor má pod kapotou 456 koní, za něž je zodpovědné šestiválcové biturbo. Není tedy od věci začít se ptát, zda automobilka náhodou něco nepodcenila. Jamal Hameedi, technický šéf sportovní divize Fordu, takový dojem nemá. Dle něj bude zvolený motor vyhovovat všem trhům - tedy až na USA, kde by vedle tamní základní verze působil nepatřičně.

„Upřímně, od začátku tohoto projektu jsme nepočítali s žádným jiným hnacím ústrojím. Jednoduše jsme toužili po nejlepším dieselu, jaký byl k mání. Raptor je hlavně o podvozku, o zavěšení. Ostatně jen čtveřice tlumičů Fox Racing Shox stojí tolik, co menší motor, a to nepřeháním. O tom Raptor je, nikoliv o výkonu, toho má koneckonců dostatek,“ říká Hameedi.

Jeho kolega John Fallu, který má u Fordu na starosti převodovky, ovšem přidal ještě jeden zajímavý detail. Nejnovější Raptor používá desetistupňový automat, pro značku ovšem nebyl jedinou myslitelnou volbou, místo toho se v počátcích vývoje koketovalo se sedmistupňovou, devítistupňovou či dokonce dvanáctistupňovou a třináctistupňovou skříní. Nakonec však volba padla na automat, který Ford vyvinul ve spolupráci s General Motors.

Rozhodnutí značky lze přitom jen kvitovat, ostatně spojení dvoulitrového turbodieselu a třináctistupňové převodovky zní jako zaručený recept na problémy. Ostatně kontroverzní je i stávající volba, auto bude pomalu častěji řadit než cokoli jiného. Fallu ovšem tvrdí, že značka provedla řadu testů, než desetistupňovou převodovku zvolila. Z hlediska výkonu i spotřeby je daná volba ideálem, jež má dokonce i zaručit radost při manuální volbě rychlostních stupňů.

Spolu se specifickým hnacím ústrojím dostal malý Raptor také odlišná ramena náprav, samotné nápravy či dokonce na míru uzpůsobené pneumatiky. Pokud by se tedy někdo snažil předělat standardní pick-up na vrcholnou variantu, stálo by jej to dle Hameediho celé jmění. Vše totiž prý souvisí se vším.

Zajímavé ovšem je, že technický šéf značky není nevraživý vůči tuningovým firmám a řadě úpravců, jako mnozí jeho kolegové. Místo toho jejich činnost vítá, neboť díky ní je v podstatě zvyšována věrnost zákazníka ke značce. Mnozí lidé si nemohou dovolit vrcholné verze, menší sumy za úpravy ale obětovat zvládnou. Při svém příštím nákupu ale na tom již mohou být lépe, a proto vše utratí rovnou u Fordu.

Tento názor má logiku, i když zde samozřejmě existuje riziko, že své předchozí počínání jen zopakují. Pokud pak vše uzavřeme zmínkou o Rangeru Raptor, pak zde se návštěva tunerů přímo vybízí. Jakkoliv Ford všechny ubezpečuje, že dvoulitrový turbodiesel a 214 koní je více než dost, řada lidí s automobilkou asi souhlasit nebude a přistoupí minimálně k chiptuningu...

Nakonec si novinka musí vystačit „jen” s deseti stupni

Zdroj: Car Advice

Petr Prokopec