Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Pohon budoucnosti? Studie ukazuje, že většina vlastníků hybridů není s vozem této koncepce spokojena natolik, aby si jej pořídila znovu.

Naučili jsme se, že není radno věřit průzkumům a statistice, kterou si sami nezfalšujeme. Občas ale sběr a analýza vypadají důvěryhodněji než jindy, což by mohl být i případ nejnovější studie o loajalitě majitelů hybridních aut a jejich ochotě pořídit si další auto tohoto typu. S ohledem na celkově stále nízký zájem o tento druh aut se zdá být docela uvěřitelná, i když by vypadala asi věrohodněji, kdyby se věnovala celosvětovému a nikoli jen severoamerickému trhu. Nicméně...

Americká agentura R. L. Polk vyzvídala u bývalých majitelů hybridních aut a zajímalo ji, jaký další vůz si pořídili poté, co jim jejich benzín-elektrický stroj „dosloužil”. Z odpovědí respondentů vyplývá, že jen 35 procent se opět rozhodlo pro nákup hybridu.

Tato data odrážejí situaci v roce 2011 a ukazují, že nejloajálnější jsou řidiči vozů Toyota a to nejen vůči hybridům ale také značce samotné. Až šedesát procent z nich si zase pořídilo Toyotu, ačkoli to nemusel být pouze hybrid. Přitom už předchozí studie J.D. Power prokázala, že věrnost této značce zachovává 49 procent všech klientů (bez zkoumání vztahu k pohonné jednotce), čili minimálně Toyota se může radovat - hybridy jí „kšefty” nekazí, právě naopak. A i z hlediska zachování přízně hybridnímu pohonu jsou majitelé Priusu a spol. docela „věrní” - 41 procent z nich zůstane u dvou motorů bez ohledu na další značku. Jenže je to spíše výjimka potvrzující docela jiné pravidlo.

Obecná „návratnost“ majitelů benzín-elektrických vozů je totiž dramaticky nižší. Polk tvrdí, že jen 35 procent majitelů hybridů se opět vrátí k tomu typu vozu, bez ohledu na značku. Pokud navíc pomine dosti loajální „toyotisty”, spadne toto číslo na úroveň „nižší než 25 procent”. Jinak řečeno. Jen každý čtvrtý majitel hybridního vozu jiné značky než Toyota si posléze znovu pořídil hybrid, zbylé tři čtvrtiny znovu vsadily na vůz klasické koncepce.

Toyota tedy může být relativně spokojena, ostatní ale v žádném případě nikoli. R. L. Polk ve své analýze konkrétně zmiňuje třeba majitele vozů značky Honda, kteří bez ohledu na typ zůstávají věrní značce z 52 procent, přitom méně než 20 procent majitelů hybridních Hond znovu „jde” do jakéhokoli hybridu bez ohledu na značku. A to už je opravdu hodně, hodně málo.

Brad Smith, ředitel agentury Polk připouští, že hybridy dávají automobilkám nějakou konkurenční výhodu, pokud jde o získávání zákazníků, ale mnohem zajímavěji se jeví jiný poznatek - v letech 2008 až 2011 se ukázalo, že kolísání cen benzínu, respektive jejich nárůst, měl jen velmi malý vliv na loajalitu jejich uživatelů. Ta se bez nějaké viditelné závislosti na cenách na čerpacích stanicích dlouhodobě pohybuje v průměru kolem třiceti procent. Zbytek jsou nově příchozí, u nichž je předpoklad, že se také poučí až ze své zkušenosti a zachovají jako jejich předchůdci.

Obecné interpretace těchto čísel je přitom jednoznačná - současné hybridy těm budoucím cestičku rozhodně neprošlapávají, když dvě třetiny získaných zákazníků do budoucna odrazují od dalšího nákupu vozu stejného typu. Hybridy jsou přitom často označovány i za ty vozy, jenž mají postupně připravit zákazníky na čistě elektrickou budoucnost. I v tom ale očividně selhávají...

Zdroj: R. L. Polk přes autoblog.com

Miro Mihálik