Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Po loňském dalším poklesu kvality aut zaznamenali američtí řidiči jisté zlepšení. Ne všichni ale mohou jásat. Své o tom ví třeba u VW a Mini.

Většinu letošních statistik americké J.D. Power máme za sebou a docela zevrubně zmapovanou. Víme kupříkladu, které automobilové značky i konkrétní modely jsou v Británii z pohledu motoristů nejuspokojivější, ale také to, jak se v očích německých majitelů aut dále propadá všeobecná kvalita. Co nám pro letošní rok chybělo, byla takzvaná Initial Quality Study (IQS) prováděná ve spolupráci s řidiči ve Spojených státech.

Pokud naše reporty nesledujete pravidelně, mohlo by vás zajímat, že IQS je průzkum zabývající se vnímáním kvality nově pořízených vozů ze strany zákazníků během prvních devadesáti dnů jejich vlastnictví. Samozřejmě i tohle je zčásti subjektivní záležitost. Někdo může jako kvalitativní problém vnímat spoustu detailů, jako třeba nerovnoměrné spáry panelů karoserie nebo špatně slícovanou palubní desku, což si jiný zase ani nevšimne.

Jenže může jít také o jiný, skutečný funkční problém, jako třeba rozbitou převodovku, nefunkční ovladač a podobně, což lze pak asi těžko rozporovat subjektivním vnímáním, i když vždycky je na samotných uživatelích, co jako chybu označí. J.D. Power má názory v dotaznících zmapované do nejmenších podrobností a pochopitelně ví, o co jde a proč je to vnímáno jako potíž. Výstup agentury se ale těmito podrobnostmi nezabývá, takže pro nás bude opět zajímavější mít možnost přímého srovnání s loňským rokem.

Ještě než se podíváme na samotné výsledky, mohli bychom si také říci, že obecně se zkoumané problémy rozdělují do dvou kategorií - potíže spojené s designem a funkčností. Konečné statistiky jsou pak řazeny dle metriky „PP100“, což vychází z anglického „problems per 100 vehicles”, tedy počet problémů na stovku automobilů aut a čím je toto číslo vyšší, tím si daný vůz pochopitelně vede hůře.

Náznak mírného „oteplení”

Nějaké změny oproti roku 2011? Docela ano a pro někoho možná překvapivě zde máme jisté zlepšení. Těžko samozřejmě říci, jestli se tato změna neodvíjí také od nižších očekávání způsobených postupným propadem vnímané kvality za posledních pár let. Nutno ale podotknout, že se krize významně dotkla i automobilového trhu ve Spojených státech a způsobila, že si lidé kupují auta méně často, a proto se můžeme domnívat, že zde máme za letošní rok docela jinou skupinu klientů než tu (asi hodně frustrovanou), která se vyjadřovala loni nebo i pár dalších let zpátky.

Co u J.D. Power zjistili? Předně asi to, že se mírně zlepšil celkový průměr - poskočil z čísla 107 na 102. Relativně spokojené může být asi čelo žebříčku. Platí to především o luxusní divizi koncernu Toyota, značce Lexus, která obhájila loňské prvenství, ačkoli se možná může lehce škrabat za uchem, jestli meziroční výsledky nemohly dopadnout lépe. Beztak je ale Lexus se 73 problémy na sto aut bezpečně na vrcholu.

Honda a její Acura si sice meziročně polepšily, ale raketový nástup zaznamenal Jaguar, který se z hloubi druhé poloviny vyšvihl na druhé místo a udělal tak vůbec nejdramatičtější skok, a protože lehce poskočily rovněž značky Cadillac a Porsche (identických 75), museli se Japonci uspokojit s pátou a šestou příčkou. Pokud se ještě chvíli budeme pohybovat nad hranicí 102PP, menší důvod k radosti má třeba BMW, které se posunulo z podprůměrné čtrnácté příčky na desítku a dotáhlo se tak na mírně propadající se Mercedes.

Koncern Daimler (a jak uvidíme za chvíli, tak ani BMW) však nemůže jásat i z jiného důvodu. Pohled na tabulku říká, že nově hodnocený Smart příliš nefunguje a neodpovídá tomu, co od něj americká klientela žádá, takže spadl až na poslední příčku, o kterou se dělí s Fiatem. Aby byla prohra Evropy dokonalá, jsou před nimi ještě Mini patřící pod mnichovská křídla a Volkswagen, který se sice zlepšil ze 131 na 124 „problémů na sto aut“, ale snad nebudeme přehánět, když řekneme, že jde tak trochu o Pyrrhovo vítězství.

Lexus je opět bezkonkurenčně na vrcholu, příjemně však překvapil Jaguar, který obsadil druhou příčku

Kompletní pořadí značek v americké J.D. Power IQS 2012

Potlesk za individuální výsledky směřuje k Toyotě, Nissanu, Hondě, zkrátka Japoncům

Abychom měli výsledky kompletní, mohli bychom se ještě krátce podívat na individuální úspěchy konkrétních modelů. Je jich celá řada už proto, že IQS je dělí na dvě kategorie - osobní a pickupy spojené s SUV, a pak samozřejmě podle velikostí. Kompletní seznam výsledků přikládáme v grafické podobě, za zmínku ale určitě stojí čtyři vítězství značek Nissan/Infiniti, pět prvých míst dvojice Toyota/Lexus, tři „zlaté“ Fordu, nebo dominanci Porsche 911 v segmentu luxusních sportovních aut.

Podle výsledků jednotlivých modelů pak lze hodnotit i pečlivost práce továren, ve kterých jsou tyto vozy vyráběny. V tomto směru se (naprosto stejně jako loni) nejvýše umístily továrny Hondy a Toyoty ve Spojených státech a Japonsku, které obsadily sedm prvních míst. Až za nimi pak najdete fabriky Volva, Daimleru nebo Porsche v Německu.

Nejlépe hodnocené osobní vozy v J.D. Power IQS 2012 dle tříd

Nejlépe hodnocené pickupy a SUV

Z výrobních linek těchto továren sjíždějí nejkvalitnější nové vozy

Stížnosti se od motorů přesunuly k palubní elektronice

Loni si zákazníci ve velkém stěžovali na motory a převodovky, které v nových autech mnohem více přehodnocují rozhodnutí řidičů při akceleraci či změně převodového stupně a to se jim zcela pochopitelně nelíbilo. Letos se kardinální nespokojenost přesunula na multimédia a obecně palubní elektroniku. Lidé si třeba stěžují na problémy s hands-free, navigační, systémy rozpoznávání hlasu nebo audiem.

Jaké vysvětlení má J.D. Power? Docela logické. Tvrdí, že tyto technologie byly kdysi dostupné pouze v nejluxusnějších automobilech, u kterých si jejich výrobci nemohli dovolit šetřit na zařízení. S mohutným rozmachem této elektroniky napříč všemi segmenty se však ukazuje, že ne každý dodržuje alespoň základní kvalitativní standardy. Třeba „chytré“ telefony jsou zkrátka ve vývoji o krok vpřed.

Miro Mihálik