Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Že mnohdy nesmyslná nařízení EU auta citelně prodražují, víme dobře. Teď konečně někdo z manažerů automobilek řekl, o kolik.

Čas od času vás informujeme o některých nových či „vylepšených” regulacích Evropské unie týkajících se aut, v poslední době zejména těch souvisejících se spotřebou paliva. Spolu s rozličnými symboly jako je povinný ukazatel správného momentu přeřazení jsou to ale jen malé střípky z obrovské mozaiky nařízení, zákazů a omezení, která se dnes nových automobilů týkají. Regulace jsou dnes spojeny prakticky se všemi částmi vozu a svobodní už dávno nejsou ani designéři - nařízena je například i minimální vzdálenost mezi motorem a kapotou, aby chodci při srážce s vozem dopadali na kapotu jako do peřinky. To si pak těžko můžete auto stylizovat, jak si zrovna přejete.

A to jsou pořád jen přímá, konkrétní nařízení. Je tu i spousta nepřímých důsledků pramenících z nastavení pouhých obecných limitů, které lze překračovat, ale ne bez následků. Nejlepším příkladem jsou už zmíněné limity spotřeby paliva, kdy si každá automobilka sice může vyrábět a nabízet co chce, nemůže ale počítat s tím, že zatížení jednoho litru nadlimitní spotřeby benzinu částkou 2 280 Eur (téměř 60 tisíc Kč) neovlivní poptávku po tom kterém autě. Přišly tak věci jako start/stopy a podobné nesmysly, které jsou dnes prakticky nevyhnutelnou součástí každého nového auta, bez ohledu na to, že pro řadu zákazníků nemusejí mít absolutně žádný přínos (pokud denně jezdíte z Prahy-Chodova do Brna-Pisárek, nesníží vám tento systém spotřebu ani o deci a i kdyby se pro něj prostor objevil, motor si pořád můžete vypnout i sami...). Všichni za něj ale platí. U start/stopu se s ohledem na všechny náklady (vývoj, větší akumulátor, výkonnější startér atp.) mluví o 5-7 tisících Kč nákladu navíc na jedno vyrobené auto a co je tohle za systém? To je nic, prkotina oproti řešením, která zasahují do základní konstrukce vozu a EU si je tak či onak vynucuje.

Nakonec nemusí jít ani o přímé, ani o nepřímé regulace, ale pouhý zprostředkovaný tlak. V momentě kdy například Euro NCAP, což není ani regulátor, ani přímo EU (ale víme, odkud vítr vane...), řekne, že plusové body se budou rozdávat za omezovače rychlosti, křičící pásy nebo už zmíněnou ohleduplnost k chodcům, málokdo si to troufne ignorovat. A myslíte si, že takový omezovač rychlosti je zadarmo? Je spolu s tempomatem například součástí standardní výbavy Renaultu Captur, který zřejmě chtěl v testu NCAPu získat maximum. A co když chci s Capturem jezdit jen po městě, kde je mi tempomat k ničemu? Mám smůlu, znovu platím, tentokrát třeba jen pár stovek, možná tisícovku.

Jsou to zkrátka další a další prvky, které v autě máte, i když pro ně nemáte žádné využití, nepředstavují žádný přínos nebo je prostě nechcete. Pokud vím, že nechci start/stop, protože jej nevyužiji, nechci upozorňování na nezapnuté pásy, protože vím, kdy se mám připoutat, nechci ukazatel řazení, protože vím, kdy mám řadit, nechci ESP, protože umím řídit, nechci prostě nic z těchto „dobře míněných vymožeností”, mám smůlu, u většiny aut se jim nelze vyhnout. Zaplatím za ně ale skoro u každého. A to se nebavíme třeba o tom, že všichni platíme za marný vývoj papírově úspornějších agregátů, které nahradily reálně podobně efektivní jednotky, akorát neoptimalizované pro testy normované spotřeby. Podobně skrytých vývojových nákladů se v každém autě ukrývá ještě více než těch, které bychom byli schopni rozklíčovat skrze drobné dodatečné systémy jako je start/stop, bylo ale velmi těžké odhadnout, jak vysoké mohou být. Nyní na toto téma konečně promluvil někdo, kdo o tom ví více - vysoce postavený manažer významné automobilky.

Je to velmi neobvyklý krok, neboť lidé z automobilek, jakkoli jsou si vědomi toho, že regulace jsou určujícím hybatelem jejich konání, o těchto záležitostech veřejně nemluví. Zpochybňovat politické tlaky se nenosí a nejlépe bývá vidět na elektromobilech, které jsou dalším mocně protěžovaným řešením. Kdo o nich pochybuje, zpravidla letí.

Nevíme, jak to dopadne se Stephenem Odellem, šéfem evropské odnože Fordu, na zmíněné téma ale promluvil při svém vystoupení na universitě v britském Cranfieldu vcelku jasně. Otevřeně oslovil politiky, podnikatele, akademiky a regulátory, aby vytvořili na trhu takové podmínky, které umožní výrobcům vzkvétat. Odell varuje, že bez pomoci těch, kteří utvářejí podmínky na trhu, bude evropský odbyt aut nadále strádat a pokračovat v propadu, který za posledních pět let činí masivních 22 procent.

Odell nebyl až tak otevřený, aby napadl konkrétní legislativu, obecnou příčinu současného úpadku pojmenoval jednoznačně. Jsou to právě evropské regulace, které činí auta zbytečně drahými. Vyšší ceny pak nedovolují je zákazníkům kupovat v takovém míře, která by odpovídala jejich současné ekonomické situaci. Rozdíl v ceně vytvářený mnohdy opravdu zcela zbytečnými prvky je přitom obrovský.

„Evropské regulace činí běžné auto v průměru dvakrát tak dražším, než by jinak mohlo být,” řekl Odell a snad jako vůbec první jasně řekl, kolik za výmysly EU platíme skrze vývoj a výrobu věcí, které možná chceme (pak si je ale sami můžeme zaplatit při koupi vozu...) a možná také nikoli. Stephen Odell přesto věří, že si Ford s nastavenými podmínkami poradí (to musí každý) a doufá tak v budoucí opětovný úspěch značky i při jejím působení na Starém kontinentu.

My můžeme jen dodat, že mince této věci pochopitelně nemá jen jednu stranu a jsou zde i jistá pozitiva - pokud například zrovna chcete auto se všemi těmi věcmi, které EU požaduje, pak nejspíše ušetříte, neboť jejich vynucená masová výroba přinese pravděpodobně nižší jednotkové ceny. Takových zákazníků ale mnoho nebude a i kdyby jich bylo 99 procent, nedává jim to žádné právo nutit zbylé 1 procento k investicím do výbavy, kterou z jakéhokoli důvodu nechtějí. Tohle není volný trh a jak to dopadá s tím přeregulovaným, jsme už před pár desítkami dobře poznali. Nejsme si jisti, jestli máme potřebu to někdy v budoucnu poznat znovu...

Zdroje: britský tisk přes Auto Express

Petr Miler