Autoforum

/

Foto: Ferrari

Vyjádření hlavy asi nejprestižnější automobilové značky světa se stalo vítaným vhledem do rozhodování výrobců aut, na které sice upozorňujeme roky, někteří ale pořád nevěří. Teď to mají z první ruky.

Za poslední zhruba dekádu se interiéry aut dramaticky proměnily. A některým se na první pohled se může zdát, že k lepšímu, neboť působí designově jednodušeji, chce se říci čistěji. Jenže designové hledisko je z pohledu uživatelů aut pramálo důležitým aspektem - v kabině se musíte primárně dobře cítit, dívat se musíte hlavně na silnici. A tomu už pojetí interiérů téměř všech moderních automobilů neprospívá ani trochu.

Jednak bývají materiálové i konstrukčně ošizené, což dobrý dojem nedělá, především ale přišly o fyzická tlačítka, kterými můžete ovládat jejich nejdůležitější funkce. Asi nikoho soudného nebude rmoutit, když se kvůli funkci, kterou použijete jednou za rok, musíte vydat kamsi do menu, ale abyste marně šátrali prstem po displeji ve snaze třeba přenastavit teplotu ventilace, to je naprostá šílenost.

Nic dobrého nepřináší ani jiný moderní nesmysl, dotykové plošky s haptickou odezvou, které někteří výrobci usadili dokonce i na volant. Ty vedou tak maximálně k tomu, že si něco přepnete, když „kroužíte kolem”, jinak je to zase zřetelně nefunkční věc. Přesto se tato antiovládání stala skoro normou, kterou současně skoro všichni nenávidí. Jak je to vůbec možné?

K tomu se vyjádřil šéf Ferrari Benedetto Vigna, neboť jím řízená firma u modelů Roma, Purosangue a 12cilindri sklouzla k tomuto polovičatému řešení též, jak vidíte i na hlavní fotce. Už nějakou chvíli je ale jasné, že od něj ustupuje a dovoluje jej i zpětně eliminovat, novinky jako Testarossa či Amalfi už ho pak nemají vůbec a přichází znovu s fyzickými tlačítky. Ferrari tak nemá problém o této věci otevřeně hovořit a Vigna díky tomu bez okolků vysvětlil, proč prakticky všichni výrobci sází na tu samou nenáviděnou věc.

„Dotyková technologie je o 50 procent levnější než fyzická tlačítka,“ uvedl během rozhovoru pro Autocar šéf italské automobilky. Čímž jen potvrdil to, co zmiňujeme prakticky od chvíle, kdy tato „revoluce“ odstartovala. V případě dotykových plošek a zejména displejů vám totiž stačí, abyste přišli s trochu jinou grafikou, což vyřeší pár řádek kódů. Jinak ale můžete toutéž obrazovkou osadit celé své portfolio modelů a máte vystaráno s ovládáním všeho a ve všem bez ohledu na verzi.

Pokud ovšem používáte klasická tlačítka, je to nákladnější řešení, neboť často musíte pro ten který model přijít se zcela unikátní sadou. A každý vyrobený vůz osadit jen těmi správnými ovladači. „Dotyková mánie byla zapříčiněna pouze těmito výhodami,“ potvrzuje dlouho spekulované Vigna. Zároveň dodal, že Ferrari vlastně ani nechce sekat svá auta jako Baťa cvičky, místo toho má být každý model jakýmsi unikátem.

Patrné je to i u chystaného elektromobilu Luce, jehož interiér navrhl Jony Ive, bývalý designový guru Applu. Jeho snad až příliš primitivní pojetí sice není každému po chuti, tlačítka ale s dotykovou technologií spojuje ve velkém. I při takové rychlosti 200 km/h tak budete třeba při nastavování klimatizace bezpečnějším řidičem než v takovém Volkswagenu Golf při stovce.

Vigna dodává, že branže sešla na scestí hlavně u elektromobilů, neboť jejich pohon je vnímán jako moderní a ony dotykové displeje k něm tak zdánlivě sednou. Je to samozřejmě nesmyl od A do Z, na elektrickém pohonu ostatně není moderního vůbec nic - světu aut dokonce vládl dřív než ten spalovací vůbec přišel pořádně ke slovu...

Zdroj: Autocar India

Petr Prokopec