Autoforum

/

Foto: Škoda Auto

Jestli tento člověk ve škole v něčem exceloval, pak to musel být předmět s názvem: „Hraj opak toho, co ve skutečnosti děláš!” Je neuvěřitelné, jak si dnes veřejně stěžuje na kroky EU, volá po volném trhu a dokonce říká, že přece nemůže prostě přestat vyrábět spalovací auta, když roky fakticky podporuje opak toho všeho.

Jsou lidé, kteří nás nepřestávají fascinovat. Jedním z nich nutně musí být Klaus Zellmer, generální ředitel automobilky Škoda, u kterého jsme loni v žertu naráželi na jeho podobnost se zesnulým hercem Karlem Heřmánkem. Nyní bychom se ani nedivili, kdyby na povrch vyplaval aspoň vzdálený příbuzenský vztah, neboť jestli panu Zellmerovi něco jde, pak je to hrát roli. Jen nevíme, jestli výsledkem je komedie nebo tragédie.

Znovu se to ukázalo v jeho rozhovoru s kolegy z Auto Weeku, ve kterém zas jednou hraje na strunu zdravého rozumu, úcty k zákazníkovi, odporu k přemíře regulací... To všechno zní fajn, až na to, že takhle se ve skutečnosti celé vedení škodovky roky reálně nechová. Zmíněné jsou dokonce naše dlouhodobé pozice, za které dnes a denně bojujeme. A Škoda je reálně nejen nesdílí, ale dokonce nás léta peskuje za to, když se přesně na to pokoušíme narážet.

Dávno jsme uváděli, že je vedení nekompetentní a odtržené od reality, když místo uspokojování přání zákazníků primárně plní normy, když místo řešení vyžádaných jejími vlastními klienty jde za řešeními diktovanými zejména z Bruselu, když místo trhu věří v plán. Já i kolegové z redakce jsme opakovaně seděli s lidmi ze Škody s úplně stejným výsledkem. Na tuhle naprosto racionální argumentaci nám bylo řečeno vždy jen tolik, že budoucnost značky je jen elektrická, že o tom bylo rozhodnuto lidmi jako Klaus Zellmer, že se prostě žádná řeč o trhu, zdravém rozumu nebo technické realitě vést nebude. Není to vůbec téma, nemá smysl se o tom bavit.

„Bude to prostě takhle a na shledanou,” to je už mnoho let soustavně ražený postoj české automobilky, která je až alergická na to, když někdo jen připomíná, že její auta také musí někdo koupit, že roky dělala - a stále ještě dělá - vozy postavené kolem racionálních řešení za přijatelnou cenu, že ještě nikdy nikdo v historii nebyl dlouhodobě schopen diktovat podobu trhu a žádná firma nebyla schopna dlouhodobě vzkvétat následováním takového diktátu. Jako by škodovka věděla, že dělá nesmysl, ale nechtěla to slyšet, a její zaměstnanci se takto chovají skoro jako jeden muž. Pár výjimek se vždy najde, jinak ale vládne ideologie a dogmatismus popírající jakoukoli věcnou debatu.

Změny postoje firmy jsme si nevšimli, ani v nejmenším. Nikdo za námi nikdy nepřišel s něčím jako: „Hele, měli jste pravdu, byla to blbost, pojďme pracovat na něčem lepším.” Nikdy. I pár týdnů stará zkušenost je postavená kolem otevřené ztrátového elektrického Elroqu, který prostě škodovka bude tlačit na trh stůj co stůj klidně za cenu dalších ztrát, aby vyhověla mechanismům EU. Ani náznak faktické změny postoje Škody jsme opravdu nezaznamenali, jedná pořád stejně a s racionální argumentací zpochybňující její rozhodnutí zachází velmi hrubě.

Firma roky vědomě a cíleně usilovala přesně o to, co plánovala EU. Byla s tím jedna ruka, dala si za cíl rychlý přechod jen na elektromobily, přišla trhem nevyžádanými modely, kterými se snažila vyjít oněm přerozdělovacím mechanismům atp. Někdo takový přece nechce trh, ten je jeho nepřítelem, protože na otevřeném trhu takovou věc neprodá. Někdo takový přece nechce uspokojovat přání zákazníků, protože ti dávají najevo, že chtějí něco úplně jiného. A někdo takový přece neodporuje krokům EU, protože je aktivně následuje, ne-li předchází.

Sami v tomto ohledu zvažte uvěřitelnost slov Klause Zellmera, který ve zmíněném rozhovoru v návaznosti na čínskou konkurenci mj. řekl: „Více věřím ve svobodný a spravedlivý trh.” Také uvedl, že se Číňanů nebojí, potíž je prý jinde: „Mnohem víc mě znepokojuje problém okolo CO2. Letos to bude ještě napínavější. Evropští zákonodárci dělají chybu, když se zaměřují na dodržení cíle pro tento rok.” A nakonec si na tohle všechno vlastně stěžuje a říká, že to firmu může zabít.

Připomíná, že prodeje elektromobilů Škody loni navzdory mašinérii snažící se o opak klesly. A to je pro společnost pochopitelně problém: „Jen pokud poptávka po elektromobilech bude vysoká, můžete jako výrobce splnit cíle spojené s emisemi CO2. Pokud se tak v budoucnu nestane, budete platit tučné pokuty. To mě znepokojuje,” říká Zellmer poté, co roky vstříc tomuto stavu mířil nejen bez odporu k těm, kteří ho zavádí, ale s mohutným odporem k těm, kteří ho kritizují.

„Znamenalo by to, že bych musel vstoupit na trh s pro nás katastrofálními cenami, jen abych mohl prodat dostatek elektromobilů,” říká dále Zellmer v situaci, kdy škodovka přesně tohle dělá - možná ještě stanovené ceny nepovažuje za „katastrofální”, ale dumpingové jsou dávno, vlastně ještě mnohem déle. Že to není udržitelné, ví: „Jakmile budete muset začít prodávat auta za cenu, která nepokryje náklady na výrobu auta, následky nakonec ponese zákazník. Pak prostě výrobci aut přestanou vydělávat peníze a je konec,” uvádí šéf Škody.

K tomu ti dříve narození možná řeknou něco jako: „Dobře hovoří soudruh!” A vlastně ano, dokonce by nám ani nevadilo, kdyby prostě otočil a začal se chovat jinak než dřív. Problém je ale v tom, že on takto jen hovoří - vypouští z úst líbivé fráze, automobilku ale dál vede po stejné trajektorii do stavu, do kterého ji k dnešnímu dni přivedl. V rozhovoru doslova kňučí nad neštěstím současného stavu, když uvádí: „Nemůžete prostě říct: Přestaneme vyrábět všechna naše auta na palivo a budeme vyrábět pouze elektromobily.”

To bere dech. Však přesně tohle - ale přesně, do posledního písmene - měla Škoda roky v plánu a slovům „nemůžete prostě říct” se tak živelně bránila. Je to dělám A, ale říkám B.

Nevíme, jaké slovo pro toto chování použít, protože to není jednoduché lhaní, není to prosté pokrytectví, není to primitivní přetvářka. A není to ani obrat, změna v uvažování. Je to „dělám A, zjistím, že A vede do P, tak začnu volat po B, ale stejně dělám A a fakticky vystupuji uvnitř i vně firmy proti všem, kteří skutečně chtějí B, a maximálně chci tak nanejvýš jinou formu A”. Podobné případy jsou dnes tak časté, u koncernu VW v různých formách velmi, ale zdaleka ne jen tam, u Mercedesu je to podobné.

Jsme přesvědčeni, že Klaus Zellmer by byl dobrý předseda JZD, tak před 40 roky. Jako šéf Škody popsaným chování za své jméno jen připisuje další a další otazníky. Automobilový svět potřebuje nové Piëchy a Kulhánky, ne staré Zellmery a Jahny. Anebo aspoň někoho, jako byl Dieter Zetsche, který byl ještě před 9 roky schopen říci: „Lidé nám neříkají, proč ještě nenabízíme elektromobil. Místo toho se nás ptají, proč jim nemůžeme nabídnout více verzí AMG,“ uvedl tehdy.

Co se od té doby změnilo? Lautr nic. A co v reakci na to udělal Mercedes? Nabídl hromadu elektromobilů, které skoro nikdo nechce, a místo žádoucích nových AMG nabídl nesmysly, které také nikdo nechce. Škoda píše svým jednáním prakticky stejný příběh. Jméno Klause Zellmera je napsané pod ním, jen s dovětkem: „Říkat ale budu dál opak.”

Zdroje: Auto Week, Autoforum.cz, Škoda Auto

Petr Miler