Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Povinné ESP či snaha EuroNCAPu zavést povinné autonomní brzdy má prapůvod v 50 let staré knížce, která pracovala se zavádějícími informacemi.

Pokud se pohybujete u amerických aut nebo patří mezi vaše oblíbence Chevrolet Corvair, asi znáte knihu Unsafe at any speed od Ralpha Nadera, která vyšla 30. listopadu 1965 - téměř přesně před 50 lety. Osočil automobilový průmysl z toho, že raději šetří na vývoji bezpečnostních prvků, než aby dbal o bezpečnost lidí na palubě. A učinil to v ideální moment - v roce 1965 na amerických silnicích zemřelo asi 47 tisíc lidí a v roce 1966 se toto číslo přehouplo poprvé v historii přes 50 tisíc.

Tato knížka je známa právě pro své spojení s Chevroletem Corvair, ovšem zabývala se i jinými nedostatky tehdejších aut z bezpečnostního hlediska. Např. tehdejší automatické převodovky neměly všechny stejnou posloupnost voleb jako dnes - P, R, N, D a příp. L. Zde je klíčové oddělení zpátečky R od dopředných voleb D a L; to u některých aut nebylo standardem a u nepozorných lidí to působilo problémy. Také Nader varoval před přílišným množstvím chromu na palubních deskách a před znečišťováním ovzduší výfukovými plyny, mimo jiné.

Ovšem, nejznámější je tato knížka právě kvůli Corvairu; řada lidí má dokonce za to, že se Corvairu věnuje celá. U Corvairu první generace, který měl vzadu kyvnou nápravu, jako např. Mercedes 300 SL Gullwing, a motor až za ní a zároveň vpředu chyběl příčný stabilizátor, mohla být problémem náhlá přetáčivost. Ta měla vést k sérii vážných nehod, z nichž Nader vinil výrobce a problém paušalizoval na celý automobilový průmysl.

Nálezy Ralpha Nadera šokovaly veřejnost a vedly k zavedení nové legislativy, mj. i k ustanovení dohlížecího orgánu, který je dnes známý jako NHTSA, National Highway Traffic Safety Administration. Pro Nadera je ironií osudu, že právě tento orgán se v roce 1970 pustil do zkoumání první generace Corvairu, modelů z let 1960 - 1963, a zjistil, že bezpečnost tohoto auta je stejně dobrá jako u ostatních vozidel té doby, ať už vyrobených v USA či importovaných ze zahraničí.

Auto se chovalo problematicky jen tehdy, pokud jste nesprávně nahustili pneumatiky, přesněji pokud jste přední i zadní kola nahustili stejně. Předepsané hodnoty byly 1 bar pro přední nápravu a 1,8 baru pro zadní nápravu. Chvilka hledání na fórech odhalí zkušenosti majitelů - je dobré mít v zadních kolech tlak o 10 - 14 psi (0,7 - 1 bar) vyšší než v předních. Přední kola pak sice vypadají podhuštěně, ale opak je pravdou, předepsaný tlak je prostě jen nízký.

„Corvair z let 1960 - 1963 je nedotáčivý podobně jako konvenční osobní auta až do 0,4 g příčného zrychlení, pak se chová neutrálně a od 0,5 g příčného zrychlení je přetáčivý. Tento přechod neznamená abnormální potenciál ke ztrátě kontroly,” píše se v nálezu NHTSA z roku 1972. Příčné zrychlení 0,5 g není úplně málo, zejména na auto z roku 1963. Dá se samozřejmě předpokládat, že pneumatiky byly při tomto testu nahuštěny přesně dle specifikací výrobce - a právě na tak nahuštěných pneumatikách by se mělo jezdit.

Závěry NHTSA ale ve své době už větší pozdvižení nevzbudily, svět už dávno vypadal jinak a cesty zpět nebylo, i když změny iniciovaly zavádějící argumenty Ralpha Nadera. Nebuďme ale k Naderovi jen kritičtí - jeho knize je třeba připsat zásluhy k otevření debaty na téma silniční bezpečnosti. Mrtvých na amerických silnicích bylo v roce 2014 asi 36 tisíc, a to přes ohromný nárůst počtu aut. Dobře to ilustruje relativní úmrtnost - zatímco v roce 1965 bylo v USA 5,3 úmrtí na milion ujetých vozomil, v roce 2014 to bylo jen 1,07 úmrtí na milion vozomil.

Zavedení bezpečnostních pásů a airbagů tedy pramení zčásti právě z této knihy, ale také z ní pramení novodobá praxe, že všechny tyto věci jsou do aut montovány povinně. U bezpečnostních pásů a airbagů přínosy rozporovat nebudeme, i když se jistě najdou tací, kteří budou mít jiný názor. Situace ale zašla mnohem dále - dnes už nelze koupit vůz bez ABS či ESP, což spolu s dalšími povinnými prvky činí nová auta zbytečně dražšími. A ve výsledku vede k tomu, že si část lidí prostě nemůže dovolit nové a z podstaty bezpečnější auto a místo toho jezdí starším, méně bezpečným, které žádné ESP stejně nemá.

Ještě více jsou ale diskutabilní systémy automatického brzdění, ať už v jakékoliv podobě. Přínosem být mohou, ovšem problém leží někde jinde - v nepřímém vynucování takovýchto i jiných elektronických pomocníků organizacemi jako EuroNCAP. Jen s elektronikou totiž dosáhne vůz na plný počet hvězdiček a jiný, který standardně automatickými brzdami vybaven není, může mít pasivní bezpečnost na mnohem lepší úrovni, ale na pět hvězdiček nedosáhne. Je docela možné, že bez Naderovy, v mnohém manipulující knihy by dnes svět vypadal jinak...

Chevy Corvair byl zákeřně přetáčivý, ale jen pokud jste špatně nahustili pneumatiky

Marek Bednář