Autoforum

/

Foto: Nissan

Podobné pohonné jednotky jsou dnes druhem na vymření, o to více kvitujeme možnost prohlédnout si jednu takovou v chodu. Patří Nissanu Z, který sice přišel o část objemu a atmosférické plnění, i se dvěma turby ale dokáže ohromit.

Pokud máte rádi nereálné akce, můžete v těchto dnech zamířit na již desátý díl ságy Rychle a zběsile. My se ale dnes vrátíme na její počátek, kdy si tvůrci mohli o rozpočtu, který měl u zatím posledního zářezu vyšplhat na neskutečných 300 milionů dolarů (cca 6,6 mld. Kč), mohli nechat jen zdát. Místo toho jim studio Universal na pořízení celého vozového parku, který měl čítat zhruba čtyřicítku tuningových speciálů, vyhradilo pouze 2 miliony dolarů (44 mil. Kč). Bylo tedy třeba tak trochu čarovat.

Modifikace se tedy týkaly hlavně grafických polepů, kromě nich však velmi často zaúřadovalo také CGI. Tedy počítačem vygenerovaný obraz neboli vizuální efekty. S jejich pomocí jsme se totiž podívali i do vnitřku „upravených“ motorů, jejichž výkon byl navyšován hlavně s pomocí oxidu dusného. Úvodní sprint a průlet ústrojím Mazdy RX-7 je tak scénou, na kterou dodnes asi nikdo nezapomněl. Stejně jako na skutečnost, že pouliční závodníci následně během sprintu na 400 metrů asi tisíckrát přeřadili.

Ke vzpomínce na první díl nás přiměl současný Nissan Z. Ten se v něm pochopitelně neobjevil, na plátně nicméně chyběli i jeho předchůdci. Fanoušci si místo toho museli počkat až na Tokijský drift, kde bylo pro změnu provedení 350Z jednou z hlavních hvězd. Filmaři v jeho případě doplnili 3,5litrový atmosférický šestiválec turbodmychadlem, čímž se v podstatě přiblížili současné jednotce. Ta má sice o půl litru menší objem, nicméně přeplňována je rovněž, a to dokonce dvakrát.

Právě pohonné ústrojí naladěné na 406 koní je nicméně důvodem, proč stávající generace do Evropy nedorazila. Je přitom skoro jisté, že minimálně po stránce papírové došlo na redukci emisí. Jenže Brusel již ovládlo zelené šílenství tak moc, že problém dnes představuje i litrový hatchback s méně než tunovou hmotností. Oproti tomu třikrát těžší monstra jsou adorována, neboť pokud nemají výfuk, emise jako by negenerovala.

Politiku ale nechme stranou, věnovat se budeme samotné jednotce. Nissan totiž do jisté míry navázal onen rychlý a zběsilý průlet zmíněný zkraje článku. Jen s tím rozdílem, že tentokrát se nejedná o počítačem generovanou grafiku. Japonci místo toho vyrobili některé části skutečné jednotky z průhledného polykarbonátu. Prohlédnout si tak snadno můžete chod ozubeného ústrojí, stejně jako třeba pístů či hřídele. Na tyto komponenty pak byl pro změnu použit chrom. Jiné pak kvůli lepší viditelnosti byly ještě přelakovány.

Protože automobilka u této repliky nepoužila žádná maziva, dokážeme si představit, že by motor mohl sloužit jako podpora pro stolek do obývacího pokoje mnoha nadšenců. Zda na něco takového ovšem dojde, v tuto chvíli odpověď nemáme. Američané ale pomalu mohou k takové konverzi přistoupit i u skutečného ústrojí, neboť Zetko je ve Státech na svůj výkon neskutečně levné - za oněch 406 koní přenášených dozadu manuálem totiž dáte jen 42 085 dolarů, tedy asi 927 tisíc Kč. I o tom si u nás můžete nechat jen zdát.

Zdroj: Nissan

Petr Prokopec