Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Hybridní supersport se dočkal pořádné recenze, tu si ovšem Japonci za vizitku nedají. I přes nepopiratelnou rychlost je tu příliš mnoho „ale”.

Na novou generaci Hondy NSX jsme čekali opravdu dlouho, přičemž důvodů bylo hned několik. V prvé řadě se na zpoždění podepsala globální ekonomická krize, která výrazným způsobem utáhla japonské automobilce rozpočet v době, kdy chystala stroj poháněný atmosféricky plněným desetiválcem. Když se posléze situace zlepšila, přišla značka s radikální změnou a svůj chystaný supersport osadila atmosférickým šestiválcem usazeným uprostřed namísto V10 vpředu. A chybějící čtyři válce nahradily tři elektromotory.

Tím ovšem „škatulata“ rozhodně neskončila, neboť americké zastoupení Hondy požadovalo po japonské centrále vyšší výkon. Pohonná jednotka se tak dočkala přeplňování, její orientace ale musela být o 90° změněna, což znamenalo další zpoždění. Dráty a cívky vozu již zůstaly, a to v kompletním trojím podání. První z elektromotorů přitom najdeme mezi devítistupňovou dvouspojkovou převodovkou, zatímco zbývající dvojice je usazena u přední nápravy. Dohromady pak všechny čtyři agregáty produkují 581 koní.

Tato data jsou ovšem delší dobu známa, stejně jako fakt, že vůz dostal do vínku pohon všech kol zajišťovaný právě elektromotory vpředu. Potenciální klientela se taktéž dozvěděla, že přišly další komplikace, které znamenal další odklad. Ačkoliv tedy Honda představila produkční provedení již loni v lednu v Detroitu, do prodeje se vůz dostane až v první půli příštího roku. A na rozdíl od původního NSX bude s ohledem na komplexní ústrojí stát opravdový majlant.

Vyplatilo se tedy ono dlouhé čekání a stojí nová generace opravdu za odhadovaných 4,2 milionu korun? To jsou otázky, na které v jedné z prvních pořádných recenzí odpovídá Jason Cammisa z magazínu Motor Trend. Ten se supersportem vyrazil na okruh Sonoma Raceway, kde sice neokusil nejvyšší udávanou rychlost 307 km/h, nicméně akcelerace z klidu na stovku, respektive 96 km/h, pod 3 sekundy se dočkal. A to i navzdory hmotnosti vozu, jež činí 1 725 kg.

Právě nemalý počet kilogramů je však dle něj důvodem ke kritice, stejně jako mnohé kompromisy, které Honda během vývoje učinila, když se snažila udělat z nového NSX možná až příliš každodenní auto. Mimo to si Cammisa stěžuje také na design, nulový cit ve volantu, odezvu brzdového pedálu a také podstatně se měnící chování vozu s rostoucí rychlostí - zatímco v té nízké je to opravdu čtyřkolka, ve vyšší už elektromotory nemají dost výkonu na to, aby zachovaly stabilitu vozu při akceleraci a ten se chová spíše jako zadokolka.

Abychom ovšem misky vah alespoň částečně vyvážili, můžeme dodat, že nadšen je z reakcí spalovací jednotky, která se i díky elektromotorům nechová jako přeplňovaná. A kvituje opravdu fungující torque-vectoring. Mnoho dalších vysloveně pozitivních bodů ale v recenzi nezaznamenáte - Cammisovi na novém NSX chybí jednoduchost a přímočarost původního stroje a konstatuje, že podobně komplikované sporťáky má Honda nechat na Němcích. Suma sumárum, tohle je úplně jiné auto, které nedokáže bodovat přesně v tom, v čem to původní zářilo.

Z výsledného verdiktu tedy asi Japonci příliš nadšení nebudou. Naštěstí ale mají ještě nějakých šest měsíců, aby věci napravili. Jak Cammisa praví, charakter tohoto auta je softwarem definován natolik, že i bez jediné změny techniky mohou lidé od Hondy na základě připomínek nové NSX podstatně změnit. Některé jeho aspekty ale přesto změní stěží. Podívejte se na to všechno sami...

Petr Prokopec