Autoforum

/

Foto: Cadillac

Obsluha chvíli tvrdila, že vzácné auto majitele, na které čekal přes rok, je trochu odřené po stranách, realita ale byla docela jiná. Vůz je totálně zničený po těžké nehodě. A byť pikolík dostal padáka, firma za ním stojící hraje jen mediální hry.

Nepohybuji se v prostředí, kde bych se s takovými službami setkával často, občas ale během plnění pracovních povinností skončím v hotelu či restauraci, kde auta parkují tzv. valeti, česky řekněme parkovací pikolíci. Prostě přijedete k podniku, někdo vám otevře dveře, vy mu předáte klíče a míříte třeba na večeři, zatímco o vaše auto je postaráno. A když jedete domů, pikolík vám auto zase přistaví a jedete domů.

Je to příjemné, už léta ale odmítám těmto lidem svěřit auta, na kterých mi opravdu záleží. Stejně tak si je nenechám třeba tankovat od obsluhy čerpací stanice - stačí jeden špatný pohyb s tankovací pistolí a na světě je škoda, která se bude dlouho řešit a ještě déle vás bude mrzet. Někteří pikolíci takové odmítnutí nemají rádi, ale cokoli jiného než tuctový vůz jim prostě nesvěřím. Se zajímavějšími auty totiž může nastat ještě jiný problém.

Zločin - i když v tomto případě spíše „zločin” - je otázkou příležitosti. A kdo s trochou benzinu v krvi by odolal možnosti potrápit auto, ke kterému se jinak stěží dostane? Přesně s takovými následky byl konfrontován člověk s ironickým jménem Joe Luck, který si nedávno koupil nový Cadillac CT5-V Blackwing, výjimečnou sportovní verzi luxusního sedanu, na jejíž dodání čekal přes rok. S autem ale nenajel ani 6 500 km a nemá nic. Tedy má vrak, protože... No protože valet, chce se říci lidově.

Jednomu z nich svěřil toto auto, když vyrazil na večeři v centru Atlanty, když se ale po jídle vrátil, vůz nikde neviděl. Obsluha parkoviště mu řekla, že vůz byl odřen po stranách, když o ale později spatřil, zjistil, že realita nemůže být odlišnější. Auto bylo spíš ohnuté „do banánu” a venku byly oba boční i jeden čelní airbag. Vůz zjevně dostal slušnou ránu z boku, Joeovi tak bylo od začátku jasné, že jde o totální škodu.

Chvíli si na základě informací od obsluhy myslel, že mu vůz někdo naboural na parkovišti, ze záznamu tovární palubní kamery ale později jasně vyplynulo, co se stalo. Žádná nešťastná náhoda - pikolík místo zaparkování vyrazil auto projet po okolí a po jedné z ostrých akcelerací se otočil, aby zamířil zpět na parkoviště restaurace. Přehlédl ale auto za sebou a bylo to - došlo k relativně těžké boční kolizi, zbytek už je historie. Když se to dozvěděla firma, která pikolíky podniku poskytovala, veřejně se kála, aby vypadala korektně, pikolíka pak okamžitě propustila. Joe ale říká, že ve skutečnosti se k převzetí odpovědnosti za zjevně jejím zaměstnancem způsobenou škodu nemá.

„Už nikdy nenechám valeta parkovat své auto. Raději něco vymyslím, i kdybych za to měl platit. Už jim nebudu věřit a nesvěřím jim klíče,” říká dnes Joe. A dobře tomu rozumím, neudělal bych to ani bez takové zkušenosti, prostě ne. Jeden kolega z redakce říká, že auta a ženy se nepůjčují. Něco na tom bude, podívejte se na záznam následků této „výpůjčky” níže...

Zdroj: Jalopnik

Petr Miler