Autoforum

/

Foto: South Australia Police, CC0 Public Domain

Jezdit v běžném provozu takovouto rychlostí v místech, kde to není dovoleno, není dvakrát rozumné. Dělat to bez patřičných zkušeností, navíc v podroušeném stavu, je ale naprosto nepřijatelné.

Nepatříme mezi ty, kteří by rychlou jízdu považovali za ten největší hřích, kterého se lze na silnici dopustit, rozhodně ne optikou dodržování stanovených limitů. Podmínek, které na silnici panují, je nekonečně široká škála, stejně jako je nekonečně široká škála řidičů a vozů, které používají. Tvrdit s vážnou tváří, že jediná maximální povolená rychlost je ta správná ve 4 hodiny ráno na opuštěné čtyřproudé silnici 1. třídy za suché letní noci i ve 4 hodiny odpoledne na přeplněné úzké okresce za zimního sněžení, snad ani není možné.

Faktorem jsou pak pochopitelně i auta a řidiči. Kdo má patřičné zkušeností, ví, že jet 200 km/h s 20 let starým kompaktem je něco úplně jiného než jet stejně rychle s moderním sporťákem. Rozdíly ve zvládání takové jízdy a situací, které při ní mohou nastat, jsou nekonečné, třeba auto s karbon-keramickými brzdami a přilnavými pneumatikami zabrzdí z takové rychlosti o desítky metrů dřív. A klíčový je nakonec řidič a jeho stav - co je v jednom případě dalece nepřijatelné, může být v jiném relativně bezproblémové.

Pokud tedy máme výhrady k drakonickému vymáhání dodržování rychlostních limitů, jde pouze o jejich plošnost a nesmlouvavý přístup onomu vymáhání, není to snaha o zrušení jakýchkoli pravidel. Žádné dvě situace nejsou stejné a zakazovat někomu řízení za to, že v noci sám jel rychle uprostřed pustiny, nedává velký smysl. V jiných případech ale bývá zjevné, že řidič s rychlostí překročil meze jakékoli akceptovatelnosti a trest si zaslouží. A přesně takový tu máme dnes.

Teprve 20letý šofér s řidičákem na zkoušku (!) se totiž v Jižní Austrálii rozjel s pick-upem Holden Commodore V8 na 253 km/h v místech, kde je povoleno 110 km/h. To samo o sobě zvedá obočí, neboť jako „nehotový” řidič by neměl jezdit více jak 100 km/h, ale nejde o celý příběh.

Vedle sebe měl mít jiného řidiče jako dohled, toho ale neměl. Jeho auto by pro takovou jízdu mělo být dokonale fit, ale nebylo, neboť se samo ve vysoké rychlosti porouchalo, což vůbec dovolilo policii jej dojet. A to největší překvapení přišlo po zastavení - řidič byl pod vlivem drog. V takovém případě může policie řidičák na zkoušku na 12 měsíců zabavit, řízení na stejnou dobu zakázat a na 28 dnů zadržet i vůz. Tvrdé, ale v tomto případě je těžké mít slitování - jezdit přes 250 km/h s čerstvými „papíry”, pod vlivem drog a s autem, které to ani nezvládá... Něco takového nelze tolerovat.

Zdroj: South Australia Police

Petr Miler