Autoforum

/

Foto: Koenigsegg

Pokud čas od času podotýkáme, že elektrická auta jsou poníkem zvládajícím opravdu době jediný trik, pak i v tom může být lepší „cvičený” spalovací vůz. Koenigsegg Jesko Absolut se během pouhých 800 metrů umí rozjet až k 360 km/h, to žádné jiné auto nedokáže. A Švédové chtějí rekordy lámat dál.

Před pár dny Mat Watson z Carwow porovnal dva modely Koenigseggu, starší Regeru a novější Jesko. To působilo jako z jiné planety, neboť svého staršího sourozence navzdory vyššímu výkonu nechalo za sebou jako gepard želvu. Regeru přitom nelze považovat za cokoli pomalého, i deset let po svém debutu zvládá ukázat záda většině produkčních aut. Jenže pokrok v případě převodovek či softwarových systémů jde kupředu mílovými kroky, načež Jesko již nemá rovné jak mezi spalovacími vozy, tak ani mezi elektromobily.

Švédové nově oznámili, že jejich stíhačka dosáhla při sprintu na půlmíli v cíli rychlosti 359,83 km/h, čímž se dostala na trůn produkčních aut bez ohledu na pohon. Časem 13,27 sekundy pak překonává veškeré spalovací vozy, což ostatně platí také v případě sprintu na čtvrtmíli, kdy Koenigseggu stačí 8,88 sekundy. Nicméně v těchto ohledech se Jesko Absolut před elektromobilem musí sklonit, neboť Rimac Nevera má v prvním případě na kontě 12,82 a ve druhém 8,25 sekundy. Má na to ale ještě o hodně víc výkonu a pohon všech kol.

V případě zrychlení na stovku by ovšem Švédové zvládli okouzlit svět tak maximálně před deseti lety, neboť času 2,79 sekundy dnes dosahují i mnohem méně výjimečné sporťáky. Je ale nutné si uvědomit, že Jesko Absolut je zadokolkou, a to navíc velmi lehkou. Její trakce při odpichu z místa je tak silně limitována. Vůz tak exceluje až po samotném rozjezdu, jak ostatně dokládá pohled na zrychlení ze 100 na 200 km/h - čas 2,74 sekundy je dokonce nižší než v úvodním sprintu na stovku.

Přesto všechno ovšem automobilka s překonáváním rekordů neskončila. Její šéf Christian von Koenigsegg naznačil, že v plánu je stanovení absolutní maximálky mezi produkčními vozy. Jesko totiž má být schopné dosáhnout mety 530 km/h, což by jej řadilo před všechno od zmiňovaného Rimacu až po Bugatti Veyron, Chiron či Tourbillon. Otázkou je, kde Švédové tento záměr realizují.

Zdroj: Koenigsegg

Petr Prokopec