Autoforum

/

Foto: Bentley

Vodě se říká životodárná tekutina, pro pístové motory je ale spíš smrtonosnou pastí. Pokud vám nedochází důvody, vzpomeňte si, co vám ve škole říkali o stlačitelnosti kapalin. Ani mocný 6,75 V8 z Rolls-Royců a Bentley nemá šanci fyzikální zákony popřít.

Před pár lety jsem mohl párkrát usednout za volant Rolls-Roycu Silver Shadow. Limuzína z konce 70. let minulého století pochopitelně nebyla tak majestátní jako současný Phantom, přesto však měla něco do sebe. A to i z pohledu řidiče, neboť vůz disponoval řadou prvků, které ani dnes u aut běžně nenajdete - třeba hydraulickými brzdami, které fungovaly různorodě při nízkém a vysokém tlaku. Spíše než na jejich účinek si ale pamatuju na 6,75litrový osmiválec pod kapotou, neboť přepážka mezi kabinou a motorem byla narušena, a mně tak soustavně spalovalo nohu horko, které skrze ni procházelo.

Jednotku L410 začal Rolls-Royce vyvíjet již v roce 1952, přičemž tehdy ještě měla 5,2litrový objem. Ten byl následně i prvních produkčních aut o litr navýšen, aby se posléze ustálil na zmiňovaných 6,75 litrech. Britská automobilka jej používala až do roku 1998, ještě déle ovšem sloužila u Bentley. Když pak tato značka přešla pod koncern Volkswagen, začali na ni pracovat i Němci. Ti vyměnili veškeré komponenty a oproti originálu navýšili výkon o 50 procent, snížili spotřebu o 40 procent a emise dokonce o 99,5 procenta.

Aktuálně se k této jednotce dostal technik, který na Youtube provozuje kanál I Do Cars. Jde o její provedení z Bentley Mulsanne S, které bylo představeno v roce 1987. Osmiválec v té době disponoval řadou dílů z předchozí přeplňované verze, jíž v letech 1982 až 1985 používala varianta Mulsanne Turbo. Jakkoli je ovšem tento motor považován za velmi odolný, v tomto případě to má bohužel za sebou. Dovnitř motoru se totiž dostala voda, která po sobě zanechala pořádnou paseku. Důvody jsme kdysi detailně probírali, problémem vody je její nestlačitelnost, takže jakmile se dostane do válců, které běžně stlačují vzduch, motor se v podstatě zničí sám o sebe, neboť narazí na neprostupnou bariéru tekutiny. A jeho síla pak stačí k tomu, aby se vnitřní komponenty - nejsnáze ojnice - nevratně zdeformovaly či jinak rozpadly.

Větší škody byly způsobeny na části jednotce na straně spolujezdce, kde se kupříkladu jeden z pístů pohybuje volně ve válci, což znamená, že se zcela oddělil od klikové hřídele. Při dalším zkoumání pak technik odhalí roztrhané ojnice, které byly zřejmě důvodem, proč se objevily díry v olejové vaně. Průsak oleje pak nejspíše vedl k výměně těsnění na straně řidiče, někdo ovšem svou práci hodně zpackal. Dílo zkázy tak vlastně bylo dokonáno, kdysi nadmíru robustní motor se tak dnes hodí snad už jen jako podstavec konferenčního stolku nadšenců. Tohle už nikdo soudný opravovat nebude, nevyplatí se to.

Zdroj: I Do Cars@YouTube

Petr Prokopec