Autoforum

/

Foto: Bombardier Transportation

Neuvěřitelnou sérii špatných rozhodnutí završila žena na přejezdu u nizozemského Ermela podobně neuvěřitelným úprkem před jistou smrtí.

Některé věci nám nejdou do hlavy. Chápeme, že někdo nepochopí složitou sérii křižovatek s různě stanovenými přednostmi v jízdě, mylně dojde k závěru, že je na hlavní a způsobí kolizi. Či někoho přehlédne a vjede mu do cesty. Stávat by se to jistě nemělo, ale přihodit se to prostě může a je do značné míry i na autorech takových křížení, aby je dělali srozumitelnými a přehlednými. A když se to nepovede napoprvé, tak je nechali předělat. Nechápeme ale, že někdo nepobírá tak jednoduchou věc, jako jsou světelná křižovatka nebo železniční přejezd.

Když na semaforu svítí červená, stojím a čekám na zelenou. Celé pravidlo. A když na přejezdu spadnou závory, začne blikat červené světlo (nebo aspoň něco z toho) a do toho se ozývá notoricky známé zvonění, stojím a čekám až vlak přejede, závory se zvednou a světlo přestane blikat. Celé pravidlo. Jasně, člověk si může říci, že vidí dost daleko, a tak „to dá”, podobná křížení jsou ale takto obvykle řešena z nějakého důvodu. A pokud se třeba k železničnímu přejezdu může vlak přiblížit snadno 160kilometrovou rychlostí, je to takový kalup, že do poslední chvíle nemusíte nic vidět a stejně vás vlak překvapí v ten nejnevhodnější moment.

Navzdory těmto faktům bohužel dál existují lidé, kteří tato primitivní pravidla nectí. Jedním z nich se ukázala být žena, která pěšmo přišla ke křížení silnice s kolejemi nedaleko vlakové zastávky. Podle všeho si myslela, že jde pozdě, a tak se rozhodla vyměnit riziko pozdního příjezdu kamkoli za riziko expresního transportu do márnice. A zachovala se tak chaoticky, že z toho zůstává rozum zmražen na 0 stupňů kelvina.

Věděla moc dobře, co dělá, neboť přešla kolej v době, kdy byly závory dole. To se ještě aspoň rozhlédla, a tak se nic špatného nestalo a chtěla vyrazit k zastávce, kam měla namířeno. Když ale zjistila, že je uvězněná mezi kolejemi, zpanikařila a rozhodla se vrátit, odkud přišla. Nejhorší rozhodnutí jejího života to nebylo jen o centimetry - už desorientovaná se vrhla v podstatě rovnou pod kola vlakové soupravy a z videa ani nelze dost dobře pochopit, jak se mohlo stát, že ji žádný z vagónů nezachytil.

Dobře to tedy dopadlo, ale berme to jako ponaučení. Neolizujte namrzlé kliky dveří... pardon, nevjíždějte na železniční přejezd, když na něm bliká červené světlo, i kdybyste měli pocit, že je porouchaný a dlouho nic nejede. Nestojí to za to, prostě ne. Na červenou se nejezdí, žádné další pravidlo není třeba znát.

Zdroj: Pro Rail

Petr Miler