Autoforum

/

Foto: Xinhua News Agency

V Říši středu je zjevně opravdu možné vše, a to nejen optikou povahy výsledku. Světově rekordní stavba vznikla navzdory náročným podmínkám za pouhé čtyři roky.

Představovat dnes herce Miroslava Donutila je asi zbytečné, v 90. letech minulého století ale hvězda jeho sláva teprve začala stoupat. Mimo jiné i díky diskuzním pořadům, s nimiž objížděl republiku. Během nich vzpomínal na všemožná natáčení, stejně jako třeba na své dětství, ve kterém figuroval jeho dědeček. A právě ten se zasadil o hlášku, která od té doby zlidověla. Na dotaz, jak je možné, že vedle sebe mohl existovat zamrzlý Dněpr a lány pšenice, totiž svému vnoučkovi odvětil: „V Rusku? Tam je všechno možné.“

O největší zemi světa se to sarkasticky říká dodnes, v té pro změnu donedávna nejlidnatější to ale platí skoro doslova. Říše středu totiž již hezky dlouho dokládá, že pro ni nic není nemožné a že třeba opravit mnohaproudovou silnici za den či postavit továrnu za týden je s jejími možnostmi - ať už je budeme hodnotit jakkoli - pomalu rutina. Asi by nás tedy ani nemělo překvapit, že právě v této zemi byl těsně před koncem loňského roku téměř dokončen vůbec nejdelší dálniční tunel na světě, který znovu vznikl v rekordním čase.

Tiashan Shengli Tunnel, jak si stavba oficiálně říká, je 22,13 kilometru dlouhý, přičemž spojuje sever a jih provincie Sin-ťiang, vůbec největší z těch čínských co do rozlohy. Vede doslova skrz pohoří Tien-Šan, které pro čínskou vládu představovalo náročný oříšek již od 50. let. Aby se totiž hlavně nákladní vozy mohly dostat z jedné části provincie po druhé, musely křižovat po úzkých krkolomných cestičkách, jejichž kapacita byla velmi rychle překonána. V důsledku následných tlačenic se ale každá taková cesta natáhla na řadu hodin.

Cesta tunelem má ovšem zabrat pouhých dvacet minut, i proto jde o významný milník v historii provincie, jak podotýká agentura Xinhua. Stavba tunelu začala v dubnu 2020, Číňanům se tak znovu povedlo něco neskutečného. Zvláště když si uvědomíme, čemu všemu museli čelit. V potaz musel být brán extrémní chlad, vysoká nadmořská výška i silná seismická aktivita. Kromě toho je pohoří Tien-Šen již nějakou dobu součástí světového kulturního dědictví a ohled musel být brán i na ochranu přírody, jakkoli zrovna v tomhle Číňani přeborníky nebudou.

Stavaři celou stavbu rozdělili na několik menších segmentů, kde mohly jednotlivé týmy pracovat nezávisle na sobě. K dispozici pak měli jak zakázkové navržené razicí stroje, tak mnohé inovativní metody. V důsledku toho mohla být celková doba potřebná k výstavbě tunelu zkrácena o čtvrtinu, přestože třeba ventilační šachta číslo 2 je hluboká 706 metrů, pročež přesahuje i Shanghai Tower, tedy nejvyšší čínský mrakodrap, zatímco jeden z vjezdů leží poblíž zdrojů pitné vody.

Samozřejmě jsme si vědomi toho, že řeč je o Číně, tedy o zemi, která nebere přílišný ohled už jen na lidská práva, natož pak na cokoli dalšího. Uvidíme tedy za pár let, jak moc reálná byla tvrzení o ochraně životního prostředí. Aktuálně tak jen dodáme, že na plné dokončení tunelu a jeho zpřístupnění veřejnosti dojde během letoška, konkrétní termín ale zatím upřesněn nebyl.

Zdroj: Xinhua News Agency

Petr Prokopec