Autoforum

/

Foto: Mad Media, tiskové materiály

Jeho jméno nejspíše nebudete znát, bez jeho přispění byste ale nejspíše neznali ani Kena Blocka a zaručeně ne jeho Gymkhanu. Z jeho vzpomínek je zřejmé, že už první díl všichni zúčastnění přežili jen díky velkému štěstí.

Pelé, Ken Block, Tatiana Patitz, Jeff Beck či nejnověji Lisa Marie Presley. Výčet slavných osobností, které se v uplynulých zhruba dvou týdnech odebraly na věčnost, někdy velmi předčasně, začíná být až tragicky dlouhý. Člověk se tak pomalu po ránu bojí zhlédnout nejnovější informace v obavách, že mezi nimi bude figurovat nějaká špatná zpráva. Nás pochopitelně nejvíce zasáhla náhlá smrt Kena Blocka, který skrze sérii videí Gymkhana posunul celou branži o kilometry kupředu. I když se v nich vlastně pohyboval hlavně bokem.

Na svého dlouholetého přítele přitom nyní zavzpomínal Matt Martelli, který je se svým bratrem Joshuou vyhledávaným producentem a režisérem videí zobrazujících zejména extrémní sporty. A jako nechyběl ani u Blockových počátků. Bratři totiž stojí za prvními třemi díly série Gymkhana. V prvních dvou přitom slavný showman krotí speciálně upravené Subaru Impreza, zatímco v případě třetího již došlo na zapojení Fordu a vyladěné Fiesty.

Martelliové pro Blocka, stejně jako třeba pro Travise Pastranu, vyprodukovali řadu rallyových propagačních videí. Žádné z nich však nezabodovalo takovým způsobem, že by se z nich stal popkulturní fenomén. Block proto přišel s nápadem, který skutečně změnil svět. Série Gymkhana měla být totiž natočena stejným způsobem, jako se natáčejí videa s extrémními sporty. Zároveň mělo jít o autentické záběry, které diváky vtáhnou do děje lépe než počítačové efekty.

První díl měl jen minimalistický scénář, spíše než o cokoliv jiného šlo o trénink zachycený na video. Společnost Mad Media, která patří Martelliům, kvůli tomu musela zapůjčit kamery Panasonic HVX200, které byly jediné, jenž v roce 2008 dokázaly zvládnout natočit 60 snímků za sekundu. Impreza pak sice dostala do vínku motor vyladěný firmou Quirt Crawford na 530 koní, jednalo se však o „časovanou bombu. S vozem se dalo jezdit jen 15 minut, než se přehřál.“

Martelli kromě toho vzpomíná, že Subaru nebylo osazené ani ochrannou klecí. „Nevěděli jsme, zda auto vybuchne nebo zda Ken havaruje. Při úvodním driftu v rychlosti přes 160 km/h jsem byl hodně nervózní. Napříč ranvejí se navíc táhly obří převisy, díky nimž se se auto začalo otáčet okolo své osy, pokud by do nich Ken narazil, a to bez klece. Měli jsme naplánovaný kousek se Segwayem, ale každý se bál s ním jet. Až nakonec můj bratr odložil kameru a řekl, že to udělá.“

Joshua měl dokonce párkrát skončit na kapotě vozu, naštěstí ale větší újmy doznalo Subaru než on sám. Block se navíc měl s každým dalším záběrem zlepšovat. Ovšem i tak bylo nakonec původně dvoudenní natáčení prodlouženo o jeden den. Během té doby přitom Ken odrovnal čtyři sady pneumatik BFGoodrich G-force T/A KD. Vše se nicméně vyplatilo, neboť Gymkhana se okamžitě stala neskutečným hitem a Blockovi i Martelliům začali na dveře bušit sponzoři.

Na natáčení druhého a třetího dílu tak již mohl být navýšen rozpočet, přičemž produkční společnosti Mad Media si mohla dovolit zapůjčit i poslední verze kamer RED a Phantom, které již zvládaly zachytit i velmi zpomalený pohyb. Poté se nicméně Martelliovi s Blockem rozloučili, neboť se chtěli věnovat také jiným projektům. Štafetový kolík po nich pak převzal Ben Conrad, který jej držel po dalších pět dílů.

„Ken a já jsme se potkali v roce 1991 na Palomarské univerzitě,“ uzavírá své vzpomínky Matt. „Již od první chvíle jsem přitom viděl, že uvažuje jinak. Ne vždy jsem s ním souhlasil, ale vždy jsem respektoval jeho schopnost proměnit nápad ve skutečnou akci či produkt. Většina lidí si ho bude pamatovat, jak provádí šílené kousky, ale Ken byl hlavně mimořádNé kreativní. Jsem opravdu smutný, že o tohle byl svět ochuzen,“ říká dnes Martelli.

Zdroj: Jalopnik

Petr Prokopec