Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Kdybyste se byli bývali zeptali Enza Ferrariho, jestli by někdy postavil kombík, jistě by odpověděl zapřísáhle: „Ne!” I pro něj ale existovali zákazníci, kterým se takové slovo zkrátka neříká.

Brunejský sultán Hassanal Bolkiah je známý svými obrovskými sbírkami automobilů, ve kterých se najdou i unikátní Ferrari. Jeho bratr, princ Jefri však má vkus očividně ještě vyhraněnější. Pokud jste totiž někdy slyšeli o kombíku Ferrari 456 GT Venice, je to právě Jefri Bolkiah, který takovýto stroj chtěl. A nebylo to jediné unikátní Ferrari 456, které z jeho popudu vzniklo.

Zatímco moderní Ferrari FF či dnes GTC4Lusso se dá označit za shooting brake, 456 GT Venice je skutečně kombíkem. Má pětidveřovou karoserii a byť v něm nelze očekávat přehršel místa, nepraktické opravdu není. Už výchozí model 456 je čtyřmístný, kombíku navíc přibyl prodloužený rozvor a jinak tvarovaná střecha. Ani objem zavazadelníku si asi nespojíte s pojmem „kombi”, jak mu rozumíme v českých luzích a hájích, možná ale proto dostalo název podle města Benátky - ani tam občas není k hnutí...

Technicky je tento stroj stále Ferrari 456, pod kapotou tedy pracuje vidlicový dvanáctiválec, který z objemu 5,5 litru na zadní kola posílá 442 koní a 550 Nm. Je to motor označený jako Tipo M116B a válce svírají úhel 65°; tento motor je odvozen z šestiválce v Dinu, nikoliv z „šedesátistupňového” dvanáctiválce ve Ferrari 412, předchůdci modelu 456. V případě kombíku Venice je spojen s automatickým čtyřkvaltem. Sériové auto vážilo asi 1,7 tuny, tato zakázková stavba však bude jistě těžší.

Auto oficiálně Ferrari je není. Přímo v automobilce nevzniklo, když se ale na Enza Ferrariho obrátil Jefri Bolkiah s požadavkem na kombík, Enzo si jej nedovolil odmítnout, na to pro něj objednávky sultánovy rodiny byly příliš důležité. Jefriho tak poslal do studia Pininfarina a svolil k tomu, aby vůz dále nesl logo a jméno Ferrari. Slavná karosárna podobné požadavky realizovala ráda a byla si zjevně dobře vědoma toho, kdo před ní stojí. Zvolila si tak tvrdé podmínky - auto postaví, ale jen když si jich sultánův bratr objedná minimálně sedm. Bolkiahovi by jistě stačilo jedno, ale aby ho měl, vzal i zbylých šest. A tak si jich u Pininfariny skutečně objednal sedm naráz.

Všechna dostala označení GT Venice, ale ne všechna jsou to kombíky, tak moc pro praktická auta princ asi zase nehořel. Existují tedy také čtyřdveřové sedany a minimálně jeden dvoudveřový kabriolet, kterému se na rozdíl od ostatních dvou karosářských variant dostalo velmi zajímavého redesignu oblasti zadních světel. Lze v nich spatřit lehký náznak božského konceptu Pininfarina Rossa, který se světu ukázal až v roce 2000.

Sultánův bratr si nicméně vyzvedl jen šest objednaných automobilů. Za každý zaplatil údajně 1,5 milionu dolarů, což odpovídá dnešním asi 34 milionům korun. Kam putoval ten sedmý, nevíme, ale není vyloučeno, že to je právě ten kousek, který bývá spatřen v Londýně. Kolemjdoucí mohou vidět stříbrné kupé s béžovým interiérem a volant samozřejmě vpravo, jako u všech sedmi zakázkových 456 - v Bruneji se jezdí vlevo. Také je ale možné, že tento stroj patřil k oněm šesti skutečně vyzvednutým a že byl později prodán právě do Anglie.

V každém případě se ale můžeme na tento stroj díky kamerám v mobilech a internetu můžeme podívat i my, a to nejen na videu, ale i na fotografiích, na kterých je kromě stříbrného londýnského kousku vidět ještě jeden, modrozelený, který podle některých indicií také jezdí anebo někdy v minulosti jezdil po britských ostrovech. Údajně existuje také varianta s odnímatelnou střechou typu targa, jak už to ale u aut ze sultánovy rodiny bývá - o detaily je nouze...

Také existuje nejméně jedno kabrio...

... a několik sedanů

Petr Miler