Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Snaha stíhat BMW vedla Daimler ke stavbě vlajkových lodí třídy C ve spolupráci s tehdy ještě úpravcem AMG. Takhle to všechno začalo.

Nejen na konci 80. let hrál Mnichov v menších rychlých sedanech první housle - tehdy okruhům i silnicím dominovalo BMW M3 E30. Odpovědí Stuttgartu byl Mercedes 190E 2.5-16 Evolution II a v závodech DTM porážel nejen vozy bavorské produkce, ale i všechna ostatní auta. Na jeho výrobě, tedy zejména na motoru, se podílela světoznámá britská firma Cosworth a kde kdo by očekával, že v takto dobře založené tradici bude Mercedes chtít pokračovat. Jenže nechtěl a po konci éry 190E založil tradici docela jinou.

Dnešní rychlé Mercedesy však nesou označení AMG. Tato firma vznikla v 60. letech v německém Affalterbachu, ležícím pár kilometrů na severovýchod od Stuttgartu a součástí trojcípé hvězdy nebyla. Až pozdější úspěchy AMG na závodních tratích i při úpravách silničních vozů vedly k jejímu postupnému převzetí ze strany koncernu Daimler. Byl to dlouhý příběh, stoprocentní součástí koncernu se AMG stalo až v roce 2005, dnes se ale budeme pohybovat v devadesátých letech, kdy Aufrecht Melcher Großaspach Motorenbau und Entwicklungsgesellschaft, jak kdysi zněl kompletní název firmy, patřilo německému gigantu nanejvýš z 51 procent.

Tehdy, tedy v druhé polovině 90. let, když jste chtěli rychlý kompaktní sedan, šli jste do autosalonu BMW a pořídili jste si M3 E36. Audi se to v roce 1997 trochu snažilo změnit s modely S4, příliš úspěšné ale nebylo a divoká RS2 byla pouze kombík. Ani Mercedesu to nedalo spát, proto přišla ve spolupráci s AMG s dvěma stroji, které se M3 postavily. Byly to Mercedesy C 36 AMG a C 43 AMG a ve srovnání se 190E 2.5-16 Evolution II měly poněkud jiné ambice. Dnes zavzpomínáme na oba z nich.

Mercedes C 36 AMG

Jak jistě tušíte z číselných označení, která tehdy ještě světu sdělovala objem motoru s velkou přesností, tento vůz měl pod kapotou 3,6litrový šestiválec. Nebyl vidlicový, ale řadový, tedy stejně jako pod kapotou M3. Byl založen na šestiválci v C 280, zdvih se však zvětšil o 18,9 milimetru. Vrtání narostlo také, ale jen o 1,1 mm, což stačilo na zvýšení objemu na zmíněných 3,6 litru. Zvedl se i kompresní poměr a ve výsledku motor posílal na kola 280 koní a 385 Nm, což stačilo ke zrychlení na stovku za zhruba 6 vteřin. Maximálka byla omezena na 250 km/h, bez omezovače údajně tyto vozy zvládly rychlost až 272 km/h.

Oproti M3 i předchozí 190E však byla C 36 AMG spíše dálničním křižníkem než ostrým sedanem. Tomu odpovídá i volba převodovky - šestiválec hnal zadní kola přes automat, napřed čtyřstupňový, se kterým se vůz dovážel do USA, a pak pětistupňový s možností manuálního řazení. Podvozek byl oproti standardnímu nastavení o 25 mm snížen a také přitvrzen a pod kola se nastěhovaly brzdy z o 400 kg těžšího SL600. Přední kotouče měly průměr 32 cm a dokázaly vůz zastavit ze stovky na 34,7 metrech.

Podobně jako u o pět let staršího Evolutionu II, i zde bylo uvnitř k nalezení všechno, co do tehdejšího vrcholového Mercedesu patřilo. Zákazníci se mohli těšit na automatickou klimatizaci, kožené sedačky nebo elektrické nastavování všeho možného. Na palubě bylo ABS, chyběla však kontrola trakce nebo stabilizace. Zvenčí nebylo snadné odlišit C 36 AMG od zbytku vozů této třídy - designové změny byly jen drobné a zaměřily se na nárazníky a koncovky výfuku. Nejviditelnější změnou byla větší kola.

Mercedes C 36 AMG se světu ukázal v roce 1995, v době, kdy Mercedes s AMG ještě tolik jako dnes společného neměl. Byl to tedy v podstatě upravený vůz, jaké vídáme i dnes od různých tunerských firem, stále však nesl loga i název Mercedesu a byl považován za vlajkovou loď třídy C.

Mercedes C 43 AMG

Stuttgartu však šestiválec pod kapotou vrcholné třídy C nestačil, C 36 AMG tak měla krátký život. Už v roce 1997 ji nahradila verze C 43 AMG, která už měla pod kapotou osmiválcovou jednotku. Tím vůz dostal jistou výhodu oproti konkurenci, ať už vyjížděla z Mnichova či z Ingolstadtu - jak M3, tak S4 měly pod kapotou šestiválce.

Použitá V8 pocházela z modelu E 430 a měla objem 4 266 ccm. Pro instalaci do špičky třídy C dostala nové vačky a sání a výfuk s větším průměrem. Výsledek bylo 310 koní a 410 Nm, které putovaly na zadní kola přes pětistupňovou automatickou převodovku. Ta naopak pocházela z kabrioletu SL500.

Výkon C 43 AMG za M3 E36, která v roce 1995 dostala výkonnější 3,2litrový šestiválec, zaostával asi o 10 koní, točivý moment M3 o 60 Nm překonal. To však odpovídá charakteru auta - bylo znovu spíše rychlým sedanem na dlouhé dálniční přesuny než ostrým vozem na okresky. Oproti M3 byla C 43 AMG také asi o 90 kg těžší, brzdnou drahou ze stovky na nulu o délce 34,1 metru se však mohla měřit s Ferrari F355.

Interiér si zachoval veškeré komfortní prvky předchůdce, počítejme tedy s koženými sedačkami, automatickou klimatizací a vším možným nastavitelným elektricky, včetně sedadel. Oproti C 36 AMG však přibyla kontrola trakce, kterou bylo možné vypnout. A oproti předchůdci také byla v nabídce i verze kombi, kterou však zvolila jen asi pětina zákazníků.

Výroba C 43 AMG začala až v roce 1998 a zatímco předchůdce byl v Affalterbachu rozebrán a upraven, osmiválcová verze se tam rovnou montovala. V té době totiž už Mercedes byl majoritním vlastníkem AMG (zmíněných 51 %). C 43 AMG se tak stala jednak prvním modelem třídy C s osmiválcem pod kapotou, a jednak prvním Mercedesem montovaným v továrně AMG.

Podobně jako C 36, ani C 43 nebyla ve výrobě příliš dlouho - jen do roku 2000. Dnes jsou obě tyto verze k mání za docela rozumné peníze a třebaže jich dohromady vzniklo jen okolo 10 tisíc kusů, v Německu je z čeho vybírat. A právě C 43 AMG je počátkem důvodů, proč BMW do M3 E92 instalovalo osmiválcový motor. Na rozdíl od Mnichova se však Stuttgart osmiválce drží, zatím...

Mercedes C 36 AMG vznikl v roce 1995. Měl konkurovat BMW M3 E36, na rozdíl od něj však byl spíše dálničním křižníkem

Osmiválcová C 43 AMG nahradila šestiválcovou verzi v roce 1997. Byla prvním Mercedesem kompletně montovaným v továrně AMG v Affalterbachu

Marek Bednář