Autoforum

/

Foto: Aston Martin

Z očí zmizelo na tak dlouhou dobu, že jej mnozí považovali za nadobro ztracené, realita je ale o mnoho pozitivnější. Detektiv po něm pátral neskutečných 24 let a nakonec uspěl.

Anthony V. Pugliese III. není tak známý jako třeba Manny Khosbin, jakkoliv je spojují jejich profese i záliby. V obou případech se totiž jedná o realitní magnáty a milovníky luxusních aut. Rozdíl je snad pouze v tom, že první zmíněný sídlí na Floridě, zatímco ten druhý upřednostňuje Kalifornii. Pugliese nicméně nesbírá pouze automobily, ale prakticky vše, co je spojené s filmovou branží. Původně se totiž chtěl stát hercem, ovšem když jím navštěvovaná umělecká škola v Newarku zrušila hodiny dramatu, vrhnul se na umění a design.

Své impérium začal Pugliese budovat již jako jednadvacetiletý, kdy navrhl zcela unikátní bazén, jenž vypadal spíše jako jezero než jako umělé koupaliště. Svůj záběr pak postupně začal rozšiřovat, stejně jako se s vydělanými penězi rozšiřovala i jeho úchvatná sbírka nejen filmových artefaktů. Do té totiž patří třeba bič Indiana Jonese, oblek Supermana, jenž nosil Christopher Reeve nebo třeba kolt Cobra .38, kterou Jack Ruby po atentátu na Johna F. Kennedyho zastřelil Lee Harveyho Oswalda.

My se nicméně zaměříme na trochu jiný klenot Puglieseho sbírky, a to Aston Martin DB5. Konkrétně pak na vůz se šasí DP/216/1, který se poprvé objevil v bondovce Goldfinger a platí za dodnes nejslavnější auto Jamese Bonda. Pro tento film vznikly celkem čtyři vozy určené pro natáčení a pozdější propagaci, tím nejzajímavějším z nich je ale jediný exemplář osazený veškerými „hračkami” přímo od pana Q. Mezi ty patřilo třeba vystřelovací sedadlo nebo rozprašovače oleje a kouře. Filmaři měli auta pouze zapůjčená a automobilka je po natáčení všech těchto propriet zbavila a prodala, nový majitel ovšem veškeré tyto prvky nechal naistalovat zpět.

V nové podobě se vůz objevil znovu ve filmu, přičemž tentokrát šlo o The Cannonball Run z roku 1981. Zajímavé jistě je, že byl znovu nepřímo spojen s osobou agenta 007, tedy jeho herce - jen tentokráte nešlo o Seana Conneryho, ale o Rogera Moora. O pět let později jej pak převzal Pugliese, který jej pořídil za 275 tisíc dolarů. Tato suma přitom i se zohledněním inflace odpovídá dnešním 685 000 USD (cca 14,9 milionu korun), o levnou záležitost tedy nešlo ani v roce 1986. Oproti dnešním hodnotám téhož je to ale pořád pakatel.

Pugliese jej nechal pojistit na 14násobek jeho tehdejší hodnoty, což zavánělo pojistným podvodem, vůz ale vlastnil 11 let a když o něj přišel, nic nenasvědčovalo tomu, že by v tom sám měl prsty. V roce 1997 byl totiž vůz odcizen z jeho soukromého hangáru na floridském letišti Boca Raton. Zloději věděli, pro co si jdou - odcizili jen tohle auto a nic jiného. A byla to z jejich pohledu čistá práce, vůz byl od té doby nezvěstný a mnozí předpokládali, že byl nadobro ztracen.

Realita je ale jiná. Pojišťovna nejprve vyplatila Pugliesemu 4,2 milionu dolarů a vypsala odměnu na jeho nalezení ve výši 100 tisíc dolarů. Rychle si ale dala dvě a dvě dohromady a zjistila, že do hledání se vyplatí investovat víc - cena auta jen stoupala a dnes se odhaduje na 25 milionů dolarů, tedy asi 537 milionů Kč, víc než půl miliardy. To je už je pořádná částka, která by nyní logicky připadla pojišťovně, a tak investovala jistě spoustu peněz do práce Christophera Marinella, jakéhosi lovce ukradených cenných předmětů ze společnosti Art Recovery International, aby jej našel.

Marinello jej hledal dekády, ale nakonec podle svých slov uspěl. Auto se prý nachází na Středním východě, kde je součástí kolekce jednoho z tamních sběratelů. Přesná lokace nebyla zveřejněna, jde prý o Dubaj, Saúdskou Arábii, Kuvajt nebo Bahrajn. Majitel podle něj nejspíše neví, že vlastní kradené zboží a nyní se jedná o vrácení. „Doufám, že majitel nám vyjde vstříc dobrovolně dříve, než to budu muset oznámit. Je mou strategií dát vlastníkům kradených cenností šanci udělat správnou věc,“ říká Marinello.

VIN a další detaily prý sedí, může být ale pochopitelně právně složitým procesem auto z jeho současného místa výskytu dostat. Pokud za auto současný majitel dal spoustu peněz, jistě se mu nebude chtít vozu jen tak vzdát bez čehokoli. I když, možná by si mohl říci o oněch 100 tisíc dolarů nálezného...

Zdroj: Auto Evolution

Petr Prokopec