Autoforum

/

Foto: Fiat

Je to jedno z pramála aut, která kdy v Evropě prodejně porazila Golf, je to Auto roku 1995 a jediný opravdový prodejní hit z Itálie posledních dekád. Čekali byste, že takové auto někdo pohřbí? Fiat to před dvěma roky s Puntem udělal a dodnes ho nenahradil.

Z dnešního pohledu se to může zdát obtížně uvěřitelné, Fiat býval jednou z nejoblíbenějších automobilových značek Evropy. V 80. a 90. letech automobilka vzkvétala a ještě v prvních letech po sametové revoluci prodávala skoro tolik aut co Volkswagen nebo Ford. Pomáhal ji v tom nejen zajímavý design, ale i sázka na moderní technologie. Systémy přímého vstřiku paliva či vysokotlaké dávkování Common Rail pro diesely vznikly právě tam. Modely Panda nebo Uno byly bestselery prodávané po milionech a u nás to bývaly první západní vozy nahrazující vozy vyrobené za železnou oponou. V roce 1993 bylo Uno nahrazeno Puntem a jízda Fiatu pokračovala ve velkém stylu.

Úvodní generace Punta pod kódem Project 176 vyrazila za úspěchy s čistým štítem. Designéři zvolili nekomplikované tvarování karoserie s lehce zakulacenými hranami a na tu dobu stvořili velmi moderně vyhlížející automobil. Jasným poznávacím znakem byly protáhlé zadní světlomety třídveřové i pětidveřové varianty, jen kabriolet od Bertoneho o ně přišel.

Ani techniky nebylo Punto nezajímavé. Auto šlo objednat s šestistupňovou převodovkou, automatem CVT, kompaktním turbomotorem ve verzi označené GT či několika diesely. Vůz byl velmi dobře přijat a stal se evropským autem roku (COTY) 1995 a byl to obrovský prodejní hit - tak velký, že když v roce 1997 VW Golf čekal na svou čtvrtou generaci, Punto mu vyfouklo pozici evropské jedničky díky více jak 581 tisícům prodaných aut za rok. Existují jen čtyři další vozy, které to kdy za existenci Golfu dokázaly a už za to si zaslouží respekt.

Druhé generace (188) přišla v roce 1999. Mezi hatchbackem o třech a pěti dveřích byly větší rozdíly. Méně praktické typy byly pro sportovněji založené vyžití, proti tomu přístup dozadu vlastním otvorem vyhledávali praktičtější majitelé. Kabriolet nebyl na pořadu dne, Pininfarina si přál postavit něco na ten způsob, ale nedostal svolení. Už to nebylo ono, ale Punto stále frčelo. V roce 2001 se v Evropě pořád prodalo 541 tisíc aut a po dekádě na trhu Italové oznámili pokoření hranice pěti milionů vyrobených kusů. V té době bylo úspěšné Punto modernizováno nepříliš lákavým faceliftem, přesto během roku a půl později padla meta 6 milionů vyrobených exemplářů. Tím ale jeho nejlepší časy skončily.

V roce 2005 přišla třetí iterace a vůz se stal na jednu stranu vyspělejším, na tu druhou ale zejména postupem času ještě méně populárním. Částečně kvůli tomu bylo jméno symbolicky přejmenováno na Grande Punto (199). Zásah Giorgetta Giugiara byl poznat, některé linky se obzvláště povedly. Ve Fiatu se rozhodli nechat aktivní výrobu modelu 188 i 199, starší Punto dostalo označení Classic, to nové pak zajímavé nové motory. Kladně byly hodnoceny naftové jednotky JTD, s trochu menším nadšením už bylo přijato, že se Fiat stal jedním z prvních velkých podporovatelů downsizingu. Motory 1,4 T-Jet ale v malém Puntu nevadily a dnes bychom je snad označili i za velké, nakonec je dostalo i ostré Grande Punto Abarth.

Ústup ze slávy šlo ale stěží zastřít, rok 2005 znamenal jen 269 tisíc evropských prodejů a rok 2006 poslední vzepětí na 401 tisíc exemplářů obou současně prodávaných generací. V roce 2009 přišel nový modelový rok, který je charakteristický znovu pozměněným názvem Punto Evo a jiným tvarováním exteriéru a interiéru. Čistší vzhled před faceliftem byl přijat lépe, prodeje už nadobro padly pod hranici 300 tisíc aut v Evropě a výše se už nikdy nedostaly.

S přibývajícími facelifty přišel i zmatek. Lidé si šli koupit malý Fiat a najednou se ztráceli v modelových rocích, různých názvech a v odlišném vzhledu. Automobilka se kvůli tomu vrátila ke klasickému označení Fiat Punto, které neslo poslední provedení nejmodernějšího vzhledu. V té době už se ale, stejně jako výrobci, malému Fiatu moc nedařilo a došlo na škrty. Jako první v roce 2015 skončila třídveřová verze.

Přestože Fiat pokračoval v omlazování, v oblasti bezpečnosti auto se základy kdesi na přelomu století nemělo šanci. Přestal mu se pomáhat líbivý vzhled i moderní malé turbomotory a z kdysi oblíbeného malého auta okupujícího přední pozice prodejních žebříčků je otloukánek na konci. V roce 2014 padly prodeje pod 100 tisíc za rok, v roce 2017 pod 50 tisíc za rok a nebylo divu - v základech šlo pořád o stejné auto jako v roce 2005.

Dlouho se tehdy mluvilo o modelu, který by Punto nahradil, nakonec se to ale nestalo a v létě 2018 byla jeho výroba ukončena bez náhrady. A do dnešního dne se na tom nezměnilo nic, Fiat v této třídě nemá co prodávat. Nepochopil to nikdo a my nejsme výjimkou - člověk by čekal, že Fiat bude slávu svého nejpopulárnějšího moderního auta a pokořitele Golfu dál přiživovat a pomůže tím svým prodejům zpět nahoru, ale nestalo se. V roce 2019 prodali Italové v Evropě 630 tisíc aut, tedy polovinu z dob největší slávy Punta. A loni se jejich evropský odbyt propadl na 428 285 vozů. Dříve prodal více exemplářů jen tohoto nepochopitelně pohřbeného mini.

Zdroj dat: JATO Dynamics

Mirek Mazal