Autoforum

/

Foto: Mercedes-Benz

Žebříčku nejdražších kdy prodaných aut vládla po léta Ferrari, první desítka jich byla plná. Dnes ale platí jiné pořádky, ani jeden ze strojů vzpínajícího se koníka zdaleka nestačí na dva historicky velevýznamné Mercedesy.

Rok 2025 je teprve na začátku, přesto se už přepisuje dějiny. O uplynulém víkendu byl totiž v muzeu Mercedesu prodán závodní speciál W 196 R z roku 1954. Ten se s cenou 51 155 000 Eur neboli 1,288 miliardy korun stal nejdražším soutěžním vozem vůbec a druhým nejdražším celkově. Je to pozoruhodné o to víc, že první příčka patří jinému stroji třícípé hvězdy, Mercedesu 300 SLR Uhlenhaut Coupe z roku 1955, který před třemi lety „trhnul“ absolutní rekord. Kdysi v tomto ohledu tak dominantní Ferrari jsou nyní za chudé příbuzné.

Oba nejdražší stroje jsou tedy z Německa, ne pokaždé ale peníze za ně utržené zůstaly v Německu. Zatímco v případě 300 SLR šlo 135 milionů Eur (3,4 miliardy korun) do kapsy samotné automobilky, nyní se z prodeje radovalo Indianapolis Motor Speedway Museum. Pro Mercedes navíc musí jít o docela hořkou pilulku k polknoutí, neboť vůz americkému muzeu kdysi daroval. Závodní speciál W 196 R totiž v 50. letech dominoval šampionátu Formule 1, do které německá automobilka nakrátko zasáhla. Se šasí č. 00009/54 pětinásobný mistr světa Juan Manuel Fangio dojel jako první během domácí velké ceny v Buenos Aires. Tehdy nicméně ještě vůz měl karoserii s odkrytými koly, na jejich zakrytí došlo až později, neboť Fangio a Stirling Moss si na Monze stěžovali na jistou neposednost vozu. Moss tehdy zajel nejrychlejší kolo závodu.

V roce 1955 nicméně během závodu 24 hodin Le Mans došlo na nejtragičtější incident v dějinách motorsportu, kdy Mercedes 300 SLR narazil do tribuny s diváky. Nehodu umocnilo to, že pořadatelům se nedařilo uhasit karoserii z odlehčeného elektronu. Tou byl osazen i W 196 R, německá automobilka tak ještě téhož roku ukončila veškeré své závodní aktivity. Monopost F1 pak následně zamířil do depozitu, nicméně delegace amerického klubu Mercedesu přesvědčila německé ústředí, aby byl v roce 1965 darován muzeu v Indianapolis, kde značka dříve vyhrála závod Indy 500.

Po šest dekád byl přitom soutěžní speciál středobodem muzejní sbírky, která čítá na 55 tisíc artefaktů a víe než 180 aut. Udržovat takovou kolekci ve špičkovém stavu ale pochopitelně není levné, a právě proto došlo na prodej, kterým byla pověřena společnost RM Sotheby's. Ta cítila, že tak výjimečná událost se musí odehrát v rodišti vozu, jakkoli automobilka již nebyla jeho majitelem. A právě proto nakonec na dražbu došlo ve Stuttgartu, kde byl ovšem fyzicky přítomen pouze jeden ze zájemců. Všichni ostatní se aukce zúčastnili přes svého zástupce na telefonu.

Kdo přesně se stal majitelem vozu, ví přitom pouze aukční síň, jeho jméno totiž bylo utajeno jak před samotným Mercedesem, tak i přes muzeem v Indianapolis. A aukce to byla svérázná, účastnit se jí mohli jen vyvolení. Společnost RM Sotheby's tedy v uplynulých měsících osobně vybrala zájemce, kteří by si vůz mohli a chtěli koupit. Teprve ty pak pustila do aukce. A za své služby inkasovala nemalý poplatek, neboť z celkové ceny jde totiž na její účet takřka 5 milionů Eur (126 milionu Kč). Dražba samotná pak zabrala pouhých 14 minut, než bylo kladívkem třikrát odklepnuto, že W 196 R míří k zájemci s přiděleným číslem 6128.

Zdroj: RM Sotheby's, Focus

Petr Prokopec