Home > Rubriky a sekce > Fascinace a historie > Článek
Obří pouštní náklaďák s dieselem 29,6 V12 mohl psát historii aut, skončil ale smutně
8.8.2021 | Mirek Mazal
Byl to stroj, o kterém jsme dnes mohli psát jako o důležitém milníku historie aut, politický vývoj mu ale nakonec dal do vínku jiný, o mnoho méně veselý osud.
Francie stále ještě byla jednou z největších koloniálních mocností, když se vedení země rozhodlo ovládnout území alžírské Sahary. Geologové identifikovali nová ropná ložiska hluboko pod rozpáleným povrchem pouště a vyvstala potřeba nové techniky, která by na místo dopravila vše potřebné.
Do konce padesátých let minulého století to byla logistická noční můra, neboť neexistoval jediný pojízdný stroj, který by dokázal dopravit těžký náklad s obsluhou na místa vrtů. Muselo se využít velbloudů a dalších nezvyklých dopravních prostředku, což bylo pochopitelně nevyhovující. Francouzská vláda tak pověřila specialisty z automobilky Berliet, aby vyvinula vůz, který takovou práci zastane.
Tak byl zahájen projekt s označením T100 a Berliet jako přední výrobce neobvyklých nákladních automobilů rychle našel řešení. Francouzská automobilka vyslala do Alžírska tým techniků na průzkum geografických podmínek, delegace se mohla vrátit domů až s konečnou ideou podoby nového automobilu. Průzkumníci úkol splnili a po týdnu stráveném v pouštích přišli s tím, že nový náklaďák musí být mnohem větší než jakýkoli dříve vyrobený model značky a svými rozměry se zařadit mezi největší stroje svého druhu v celé historii.
Vývojové práce byly zahájeny v lednu 1957 a začaly docela neobvykle - nákupem největších pneumatik z nabídky Michelinu. Podle nich návrháři načrtli zbytek vozu a první Berliet T100 postavili už v říjnu téhož roku, tedy po pouze devítiměsíčním vývoji.
Rychlému procesu pomohlo využití řady existujících komponentů a techniky od externích dodavatelů. Francouzi mj. vynechali ladění pohonné jednotky, kterou koupili hotovou - vybrali 29,6litrový turbodiesel V12 Cummins o výkonu 600 koní (odtud číslovka 600 na přídi prvního vyrobeného exempláře). Velký motor posílal svoji energii na šestici kol prostřednictvím poloautomatické převodovky Clark se čtyřmi rychlostními stupni dopředu a čtyřmi rychlostními stupni dozadu. Maximální rychlost pouštního křižníku byla asi 34 km/h.
Vůz se na délku protáhl na 13,5 metru, na výšku měřil pět metrů a na šířku 4,4 metru, rozměrná obluda vážila neskutečných 111 tun. Dieselový dvanáctiválec čerpal pohonné hmoty z dvojice palivových nádrží o objemu 946 litrů, se spotřebou paliva se nebylo možné dostat pod 100 litrů nafty na 100 km. Pikantní je, že kromě Cumminsu byl stroj vybaven ještě motorem Panhard Dyna, který poháněl pouze čerpadlo posilovače řízení. Kolosálním autem tak bylo možné manipulovat i bez nutnosti startovat primární agregát.
Berliet ještě před nasazením do písku stihl ohromit publikum na domácím autosalonu. První z mnoha zastávek byla automobilová výstava v Paříži v roce 1957, kde tisíce lidí v úžasu vzhlížely k vysoké kabině. Stroj dále podstoupil sérií vyčerpávajících testů, aby se autoři ujistili dostatečnou odolností dílů proti tvrdému saharskému klimatu.
Inženýři během dalších testů raději zvýšili výkon V12 na 700 koní a druhý kus T100 dostal hned na výrobní lince výkonnější motor. První dva modely T100 odcestovaly do Afriky, třetím provedením byl desetikolový sklápěč, který francouzská vláda objednala pro použití v dolu. Čtvrtý exemplář byl poslán do USA jako předváděcí prototyp.
S obřím Berlietem to vypadalo slibně, produkce se ale zasekla na pouhých čtyřech vyrobených exemplářích. Nikdo tehdy neočekával, že prezident Charles de Gaulle udělí Alžírsku v roce 1962 politickou nezávislost a francouzskou těžbu ropy v oblasti tím fakticky znemožní. Francie logicky omezila své saharské ambice a naděje na výrobu dalších T100 pohasla.
První vyrobený kus pokračoval v práci, ale po desetiletích dřiny dojezdil a potřebuje kompletní renovaci. Druhý model se vrátil domů v roce 1981 a byl obnoven kvůli zachování dědictví automobilky. Třetí gigant opustil důl v roce 1964, krátce pomohl na stavbě dálnice a později byl zlikvidován. Čtvrtý T100 zažil podobný osud a skončil ve šrotu. Z velkolepého projektu je dnes jen vzpomínka na lepší časy jedné koloniální velmoci.






Berliet T100 měl pomoci v dobývání černého zlata na severu Afriky. Vznikly nakonec jen čtyři exempláře, dva existují dodnes. Foto: Berliet
Bleskovky
Při veřejných jízdách na Nürburgringu se Porsche 911 při stíhání ve vysoké rychlosti srazilo s BMW M2, brutální nehoda změnila obě auta v ohnivou kouli
včeraStačí skutečně velmi, velmi málo, aby nejnovější Ferrari vypadalo dokonale věrohodně jako nová Toyota
5.7.2025BMW se hlásí o rekord z nejnáročnějšího okruhu světa. Pomalé jeho auto není, vše ostatní je ale diskutabilní
4.7.2025
Nejnovější články
Populární japonské mini muselo kvůli EU v prodeji jako nové skončit. V bazarech dokazuje, že je čeho litovat
před 8 hodinamiOtylá obluda od BMW je stále větší propadák, nekupuje ji už skoro nikdo
před 10 hodinamiHasiči znovu varují před požáry elektrických aut a nemožností s nimi efektivně bojovat, nikdo je neposlouchá už roky
před 11 hodinamiDalší zákazník Porsche může děkovat automobilce, že zmastila jednu ze svých ikon, na dvou letech ježdění s ní dokonce vydělal
včeraSpolečný elektromobil Hondy a Sony je zatím pořádný provar. Firmám už prodělal přes 10 miliard, aniž by byl blízko dokončení
včera
Tiskové zprávy
- Mio MiSentry 12T, tříkanálová autokamera, k níž se připojíte na dálku, pošle vám upozornění a ukládá videa do cloudu
tisková zpráva - MIO uvedlo speciální SD karty pro enormní zátěž v autokamerách
tisková zpráva - Mio MiVue R850T: zrcátková autokamera s 2.5K, antireflexním dotykovým displejem a zadní kamerou
tisková zpráva - Mio MiVue C545: moderní verze 60snímkové autokamery s HDR nočním režimem
tisková zpráva - OMV a Pražská energetika otevřely společně 40. nabíjecí stanici pro elektromobily na odpočívce Mikulášov
tisková zpráva - Mio MiVue C588T: duální autokamera s pozoruhodným natáčením i ve tmě
tisková zpráva