Autoforum

/

Foto: Mercedes-Benz

Jde stále o nejlepší brzdnou techniku, kterou si můžete dopřát do silničních aut a člověk by čekal, že se poprvé ukázaly v nějakém supersportu Ferrari nebo Lamborghini. Omyl, první je dostal Mercedes.

V letošním roce se měli první zákazníci dočkat Mercedesu-AMG One. Tedy hypersportu, který nebyl pouze inspirován královskou motoristickou disciplínou, ale zároveň přebírá i řadu komponentů, jimiž se dosud mohly chlubit pouze monoposty Formule 1. Třícípá hvězda nicméně již oznámila odklad, kvůli kterému se dodávky rozjedou nejdříve v roce příštím. Důvodem přitom není pandemie koronaviru, ale zejména ta skutečnost, že Mercedesu dělá velké problémy přepracování 1,6litrového závodního agregátu pro silniční využití.

Pokud ovšem hoříte nedočkavostí, máme pro vás jeden zajímavý tip. Pokud totiž skutečně toužíte po technologii užívané v nejvyšší sportovní lize, můžete sáhnout po Mercedesu CL55 AMG. Konkrétně pak po variantě F1 Edition odhalené v květnu 2000, která vznikla pouze v pětapadesáti kusech jako oslava safety caru, jenž byl v šampionátu užíván v předchozích dvou letech. Šlo totiž o vůbec první sériový silniční automobil, který se dočkal tehdy revolučních karbon-keramických brzd, dodnes nejlepší brzdné techniky, která konvenční kotoučové brzdy překonává zejména v případě odolnosti proti vadnutí rozdílem třídy.

Člověk by čekal, že takové řešení jako první použila na silniční autě některá z exotických značek, průkopníkem byl ale (opět...) Mercedes. Šlo tehdy o velmi drahý špás, jako nová se formulová edice prodávala za neskutečných 330 tisíc marek, což by aktuálně odpovídalo zhruba 5 milionům korun. Pro takovou sumu ale již sahat do kapsy rozhodně nemusíte, i přes velmi omezený počet série se dnes ojetější kousky prodávají za pouhou desetinu původní sumy. Otázkou samozřejmě je, jak na tom v jejich případě budou ony brzdy, které výrazným způsobem navyšovaly hodnotu. Nicméně v případě nejetých kusů jejich majitelé požadují okolo 4 milionů korun.

S čím za takové peníze počítat? V prvé řadě je to ona aura průkopnictví, která je samozřejmě spjatá s oněmi brzdami. Vyvinula je společnost Brembo, která přišla s chlazenými a vrtanými kotouči a osmipístkovými třmeny. Pokud jste tak zašlápli brzdový pedál až pod kobereček, mohli jste počítat s brzdnou silou až dvou tisíc koní. Kromě toho byla ovšem ve srovnání se standardními ocelovými kotouči zredukována o 60 procent neodpružená hmotnost.

Zajímavé přitom je, že Mercedes neosadil vrcholnými brzdami nejsilnější provedení v nabídce, tedy model CL65 osazený dvanáctiválcem se dvěma turby a 612 koňmi. A kupodivu je nespároval ani s přeplňovaným 5,4litrovým osmiválcem přeplňovaným kompresorem a produkujícím 500 koní. Místo toho se keramika starala pouze o 360 koní, za nimiž stála atmosférická verze motoru V8. Ač tedy elektronicky omezená maximálka 250 km/h byla pro všechny verze stejná, v případě sprintu jste v tomto případě dosáhli stovky až za 6 sekund.

Karbon-keramické brzdy se od té doby staly o poznání běžnějšími, můžete je mít třeba i v nejostřejším Renaultu Mégane, řadě BMW, Audi a Mercedesů a na spoustě supersportů jsou už sériově. Drahý špás je to ale pořád - kompletní sada kotoučů, specifických třmenů a desek stále přijde přibližně na půl milionu korun, výměna desek na desetitisíce, kotoučů na statisíce.

Zdroj: Mercedes-Benz

Petr Prokopec